Štětín

Štětín ; Szczecin
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d.
Nadmořská výška	−0,1 až 130,9 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Západopomořanské
Okres	městský okres
Administrativní dělení	4 městské části
	Štětín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	301 km²
Počet obyvatel	396 168 (2021)
Hustota zalidnění	1 316,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci
Náboženské složení	křesťanství
Správa
Status	město
Starosta	Piotr Krzystek
Oficiální web	www.szczecin.eu/pl
Adresa obecního úřadu	pl. Armii Krajowej 1
Telefonní předvolba	(+48) 91
PSČ	70-001–71-899
Označení vozidel	ZS a ZZ
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětín (polsky Szczecin, výslovnost [ˈʃtʃɛtɕin]IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získalo v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc^[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km². Je zde mezinárodní letiště.

Členění města

Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.

Etymologie

Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,^[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).^[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".^[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.^[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.

Historie

Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štětínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Na přelomu 15. a 16. století byl Štětím hlavním městem západního Pomořanska. V roce 1630 jej obsadili Švédové. Švédsku Štětím případl v roce 1648 na základě vestfálského míru. V době Velké severní války (1700-1721) jej obsadilo Braniborsko a od roku 1720 připadl definitivě Prusku. Během 2. světové války byl téměř úplně zničený. Od roku 1945 je součástí Polska.

Československý Štětín 1919–1956

V letech 1919–1957 byla část Štětínského přístavu pronajata Československu, což byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československa) až do německé kapitulace 11. listopadu 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.

Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.

Své části přístavu v Štětíně se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska), vše o celkové rozloze 3,7 km².

Vzdělání

Veřejné univerzity

První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.

Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
Štětínská univerzita založena 1985
Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009

Veřejné akademie

Námořní akademie ve Štětíně založena 1968

Soukromé školy

Galerie

Hrad Pomořanských vévodů
Katedrála sv. Jakuba
Radnice
Dům Loitzů
Královská brána
Bývalá nová radnice
Bývalá stará radnice
Námořní muzeum
Lékařská akademie
Staré město
Štětínský přístav, ležící na ostrovech mezi rameny Odry
Výškový komplex PAZIM
Dlouhý most
Městský okruh
Silnice E28, dopravní značka na polsko-německé hranici
Pomník hrdinů (1979)
Náměstí Jana Pavla II.

Sport

V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. ^[6].

Osobnosti

Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.

Partnerská města

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.

Reference

↑ ^a ^b Dostupné online. [cit. 2022-10-07].
↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
↑ Tennis, Music & Art Festival. pekaoszczecinopen.pl [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Informační server města
(česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
Interactive Town Map Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
Satellite photo (TerraServer)^{[nedostupný zdroj]}

Galerie Štětín na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[388cc086c80cc209a157b368ce5eac11643b7e93-1] Dostupné online. [cit. 2022-10-07].

[2] Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.

[3] Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.

[4] Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.

[5] Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.

[6] Tennis, Music & Art Festival. pekaoszczecinopen.pl [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Okresy v Západopomořanském vojvodství

Městské okresy	Štětín • Koszalin • Svinoústí

Zemské okresy	Białogard • Choszczno • Drawsko • Goleniów • Gryfice • Gryfino • Kamień • Kolobřeh • Koszalin • Łobez • Myślibórz • Police • Pyrzyce • Sławno • Stargard • Świdwin • Szczecinek • Wałcz

Města v Polsku podle počtu obyvatel

1 500 000+	Varšava

500 000+	Krakov • Lodž • Vratislav • Poznaň

250 000+	Gdaňsk • Štětín • Bydhošť • Lublin • Bělostok • Katovice

150 000+	Gdyně • Čenstochová • Radom • Toruň • Sosnovec • Řešov • Kielce • Gliwice • Olštýn • Zabrze • Bílsko-Bělá • Bytom

100 000+	Zelená Hora • Rybnik • Slezská Ruda • Opolí • Tychy • Gorzów Wielkopolski • Elbląg • Dąbrowa Górnicza • Płock • Valbřich • Włocławek • Tarnów • Chořov • Koszalin

Polsko – Polska – (PL)

Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) • Mazovské (Varšava) • Opolské (Opolí) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Bělostok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) • Varmijsko-mazurské (Olštýn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)