Lány (zámek, okres Kladno)

zámek Lány
jižní průčelí zámku
Účel stavby
letní sídlo prezidenta České republiky
Základní informace
Sloh	renesance, baroko
Výstavba	17. století
Přestavba	1730, 1821–1825, 1902–1903, 1921
Stavitel	Rudolf II.
Další majitel	Valdštejnové, Fürstenbergové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Lány, Česká republika Česká republika
Souřadnice	50°7′26″ s. š., 13°57′22,5″ v. d.
zámek Lány
Další informace
Kód památky	19854/2-2673 (PkMnMISSezObr)
Web	zámek Lány na www.hrad.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lány je barokní stavba, jež se nachází na jižním okraji obce Lány v okrese Kladno ve Středočeském kraji západně od Prahy. Zámek je situován na severním okraji rozsáhlých křivoklátských lesů (CHKO Křivoklátsko), jeho součástí je rozsáhlý anglický park, rybník Bahňák, velký palmový skleník a přilehlá Lánská obora. K zámku také patřil hospodářský dvůr. Od roku 1921 je zámek majetkem státu a stal se oficiálním letním sídlem prezidentů Československa, dnes prezidentů České republiky.

Zámek včetně přilehlého kostela a zámeckého parku je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Podle nejstarších písemných pramenů zde již v roce 1392 stávala dřevěná tvrz, sídlo Haška z Lán. Na konci 16. století obec přešla do královského majetku císaře Rudolfa II. Ten nechal původní tvrz přebudovat na prostý lovecký letohrádek v renesančním slohu. V roce roce 1652 byl objekt znovu přestavěn, tentokrát v barokním stylu.

Od konce 17. století se zámek stal majetkem hraběcího rodu Valdštejnů. Jan Josef z Valdštejna zde provedl v roce 1730 další velkou rekonstrukci, lánský zámeček byl výrazně přebudován a zvýšen až do úrovně 1. patra. Na počátku 18. století zámeček přešel do majetku knížecího rodu Fürstenbergů, kteří jej vlastnili až do roku 1921. V letech 1748–1752 na popud kněžny Anny Marie byl na východní straně zámku přistavěn rokokový kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, do nějž byl vybudován nadzemní přístup v úrovni 1. patra. V letech 1821–1825 pak kníže Karl Egon II. z Fürstenbergu nechal zámek opět výrazně přestavět, budova zámku byla doplněna o další 2. patro, dále byl vybudován nový vchod ze severní strany směrem od obce. Poslední patro, které bylo umístěno v mansardové střeše, vzniklo v roce 1903 z popudu knížete Maxe Egona II. Na jižní straně budovy byla také přistavěna nová vstupní část.

V roce 1921 byl lánský zámek odkoupen za 25 milionů korun československým státem pro reprezentační účely a potřeby hlavy státu. Následovaly poslední větší stavební úpravy zámku pod vedením hradního architekta Jože Plečnika. Ty byly zaměřeny na úpravu zámku jakož i přilehlého zámeckého parku pro účely využití jako letního sídla prezidenta Československé republiky. Stálé práce započaly se souhlasem knížete ještě před zakoupením zámku (smlouvou z 15. 7. 1921) a to již 2. května 1921. Rekonstrukce probíhala od 15. července do 6. srpna 1921 a pracovalo na ní 358 dělníků trvale a 120 pracovníků 33 firem na dohodu. Celkové náklady dosáhly 3 miliony Kč. Prezident Masaryk byl o průběhu přestavby průběžně informován i při svém léčebném pobytu na ostrově Capri a sám schvaloval osobně všechny úpravy, navržené v projektu Jože Plečnika. Práce samotné řídil stavitel Karel Fiala spolu se stavebním technikem Jaroslavem Veverkou. Zajímavým způsobem upravil prof. Plečnik v tomto parku i okolí zámeckého rybníčku (tzv. "Bahňáku"), u nějž se scházeli za krásných letních dní též "Masarykovi a Čapkovi" Pátečníci. Antická fontána s dórskými pilastry má pět lvů chrlících vodu, představujících "Čechy", "Moravu", "Slezsko", "Slovensko" a "Podkarpatskou Rus", jako symbol pěti sloupů Republiky československé.

Prezidentské sídlo

Zámek je dnes spojován především s osobou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, jenž si zdejší zámek velmi oblíbil (přijel sem zvláštním vlakem přímo z Itálie, z pobytu na ostrově Capri, ve čtvrtek večer 11. srpna 1921) a považoval jej za svůj domov, využíval jej nejen pro odpočinek a relaxaci, ale jako klidné místo pro práci. Prožil tam celých 17 let. V zámku zřídil i kino, kde nechal promítat filmy pro místní občany (poslední film, který se tam promítal za Masarykovy přítomnosti, byl Hrdinný kapitán Korkorán s Vlastou Burianem v hlavní roli).

Na zámku přijal též řadu státních návštěv i osobností světového kulturního a vědeckého života.

Okolí využíval pro jízdu na koni a po roce 1934 v kočáře, zejména se svým synem Janem Masarykem.

Po své rezignaci v roce 1935 se sem i s rodinou přestěhoval prakticky natrvalo. Po své smrti si přál být pohřben na lánském hřbitově. Jeho hrobka se nenachází v zámeckém parku, ale ve staré části obecního hřbitova v Lánech, kde odpočívá spolu se svou ženou Charlottou, synem Janem a dcerou Alicí.

Po jeho smrti 14. září 1937 byl lánský zámek využíván jen velmi málo, respektive pouze příležitostně. V době druhé světové války zde pravidelně pobýval protektorátní prezident Emil Hácha, který dal zřídit na okraji Lánské obory za Jurkovičovou vilou malíře Horníka přírodní koupaliště pro veřejnost s převážně dřevěným vybavením, jehož pozůstatky (vodní plocha) se zachovaly do dnešní doby. Po roce 1989 byl zámek využíván prezidenty Václavem Havlem, Václavem Klausem a Milošem Zemanem.

Zámek není pro veřejnost přístupný, přístupný je pouze zámecký park, kostel a skleník.

Galerie

• 

  zámek Lány v 70. letech 20. stol

• 

  kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš

• 

  vstup do zámku

• 

  fontána s dórskými pilastry v zámecké zahradě

• 

  alej v zámeckém parku

Související články

• Lánská obora
• Kancelář prezidenta republiky
• Lány (okres Kladno)
• Tomáš Garrigue Masaryk
• Dohodový dub

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lány ve Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Lány (zámek, okres Kladno)
• Zajímavosti z Lán
• Hrady.cz
• Zámek Lány

Autoritní data: AUT: ko2002101795