Ysaline Bonaventureová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ysaline Bonaventurová)
Ysaline Bonaventureová
Ysaline Bonaventureová ve Wimbledonu 2022
Ysaline Bonaventureová ve Wimbledonu 2022
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození29. srpna 1994 (29 let)
Místo narozeníRocourt, Belgie[1]
BydlištěStavelot, Belgie[1]
Profesionál od2012
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 495 431 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů365–266
Tituly0 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění81. místo (22. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019, 2021, 2023)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2019, 2023)
US Open2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů167–113
Tituly2 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění57. místo (1. února 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
French Open2. kolo (2015, 2023)
Wimbledon1. kolo (2015, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240103a3. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ysaline Bonaventureová (* 29. srpna 1994 Rocourt) je belgická profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaj. V rámci okruhu ITF získala dvanáct titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 81. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 57. místě. Jejím trenérem je Hugo Guerriero.

V belgickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 tokijskou baráží Světové skupiny proti Japonsku, v níž prohrála po boku Alison Van Uytvancké čtyřhru s párem Rika Fudžiwarová a Kimiko Dateová Krummová. Belgičanky podlehly 1:4 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 5–6 ve čtyřhře.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začala v šesti letech. První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v červnu 2009, když nastoupila do kvalifikace v Rotterdamu.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na únorovém Rio Open 2015 v brazilském Rio de Janeiu, když ve finále čtyřhry se Švédkou Rebeccou Petersonovou vyhrály nad rumunsko-argentinskou dvojicí Irina-Camelia Beguová a María Irigoyenová. Soupeřky po třech odehraných gamech utkání skrečovaly. Dva měsíce poté přidala druhou deblovou trofej z halového BNP Paribas Katowice Open 2015 v Katovicích, na němž hrála s Nizozemkou Demi Schuursovou. V boji o titul zdolaly italský pár Gioia Barbieriová a Karin Knappová až v supertiebreaku poměrem míčů [10–6].

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–0 Č)

Čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Švédsko Rebecca Petersonová Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Argentina María Irigoyenová
3–0skreč
Vítězka 2. 12. dubna 2015 Katovice, Polsko tvrdý (h) Nizozemsko Demi Schuursová Itálie Gioia Barbieriová
Itálie Karin Knappová
7–5, 4–6, [10–6]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 22 (12–11)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 20120312a12. března 2012 Amiens, Francie antuka Bulharsko Isabella Šinikovová 3–6, 6–0, 3–6
Finalistka 2. 20120326a26. března 2012 Le Havre, Francie antuka Francie Myrtille Georgesová 7–5, 5–7, 0–6
Vítězka 1. 20120611a11. června 2012 Meppel, Nizozemsko antuka Německo Julia Kimmelmannová 6–2, 6–4
Finalistka 3. 20120716a16. července 2012 Knokke, Belgie antuka Austrálie Jessica Mooreová 1–6, 6–7(4)
Vítězka 2. 20120724a24. července 2012 Maaseik, Belgie antuka Rusko Natalia Orlovová 6–2, 6–1
Finalistka 4. 20130225a25. února 2013 Bron, Francie tvrdý Ukrajina Maryna Zanevská 2–6, 1–6
Vítězka 3. 20130506a6. května 2013 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Ellen Allgurinová 6–1 6–2
Vítězka 4. 20130610a10. června 2013 Amstelveen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Cindy Burgerová 6–4 6–2
Finalistka 5. 20130902a2. září 2013 Berlín, Německo antuka Česko Diana Šumová 3–6, 5–7
Finalistka 6. 20140126a26. ledna 2014 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Švýcarsko Timea Bacsinszká 1–6, 1–6
Vítězka 5. 20140623a23. června 2014 Kristinehamn, Švédsko antuka Rusko Marina Melnikovová 6–3, 6–3
Finalistka 7. 20140817a17. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Španělsko Sara Sorribesová Tormová 2–6 0–6
Finalistka 8. 13. října 2014 Florence, Spojené státy tvrdý USA CiCi Bellisová 2–6, 1–6
Vítězka 6. červenec 2015 Darmstadt, Německo antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová 6–3, 7–6
Vítězka 7. 26. září 2015 Monterrey, Mexiko tvrdý Paraguay Montserrat Gonzálezová 6–1, 6–2
Vítězka 8. 21. února 2016 Altenkirchen, Německo koberec (h) Nizozemsko Arantxa Rusová 6–3, 6–3
Vítězka 9. 30. dubna 2017 Antalya, Turecko antuka Japonsko Juuki Tanaková 6–4, 6–2
Finalistka 9. 17. července 2017 Astana, Kazachstán tvrdý Čína Čang Šuaj 3–6, 4–6
Finalistka 10. 22. října 2017 Florence, Spojené státy tvrdý USA Taylor Townsendová 1–6, 5–7
Vítězka 10. 5. listopadu 2017 Toronto, Kanada tvrdý (h) Švýcarsko Patty Schnyderová 7–6(7–3), 6–3
Vítězka 11. leden 2020 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Arantxa Rusová 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka 12. leden 2022 Bendigo, Austrálie tvrdý Andorra Victoria Jiménezová Kasintsevová 6–3, 6–1
Finalistka 11. červenec 2022 Versmold, Německo antuka Česko Linda Nosková 1–6, 3–6

Čtyřhra: 20 (14–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20120611a11. června 2012 Meppel, Nizozemsko antuka Nizozemsko Nicolette van Uitertová Nizozemsko Marritt Boonstrová
Německo Vivian Heisenová
6–1, 4–6, [10–7]
Vítězka 2. 20120626a26. června 2012 Breda, Nizozemsko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová Německo Carolin Danielsová
Švýcarsko Xenia Knollová
6–4, 7–6(5)
Finalistka 1. 20130506a6. května 2013 Båstad, Švédsko antuka Rusko Maria Mochová Nizozemsko Cindy Burgerová
Srbsko Milana Špremová
1–6, 4–6
Vítězka 3. 20130902a2. září 2013 Berlín, Německo antuka Švédsko Cornelia Listerová Česko Lenka Kunčíková
Česko Karolína Stuchlá
6–4 3–6 10–5
Finalistka 2. 20140613a13. června 2014 Essen, Německo antuka Bulharsko Elitsa Kostovová Německo Kristina Barroisová
Německo Tatjana Mariová
2–6, 2–6
Finalistka 3. 20140623a23. června 2014 Kristinehamn, Švédsko antuka Polsko Sandra Zaniewská Ukrajina Kateryna Bondarenková
Švédsko Cornelia Listerová
bez boje
Vítězka 4. 20140809a9. srpna 2014 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Richèl Hogenkampová USA Bernarda Peraová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–4, 6–4
Vítězka 5. 20140826a26. srpna 2014 Westende, Belgie tvrdý Belgie Elise Mertensová Rusko Marina Melnikovová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–2, 6–2
Vítězka 6. 20141020a20. října 2014 Saguenay, Kanada tvrdý (h) Spojené království Nicola Slaterová Kanada Sonja Molnarová
USA Caitlin Whoriskeyová
6–4, 6–4
Vítězka 7. 20150308a8. března 2015 Curitiba, Brazílie antuka Švédsko Rebecca Petersonová Španělsko Beatriz García Vidaganyová
Argentina Florencia Molinerová
4–6, 6–3, [10–5]
Vítězka 8. 26. září 2015 Monterrey, Mexiko Hard Belgie Elise Mertensová Rusko Marina Melnikovová
Lucembursko Mandy Minellaová
6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka 9. 3. října 2015 Ciudad Victoria, Mexiko tvrdý Belgie Elise Mertensová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
6–4, 4–6, [10–6]
Vítězka 10. 21. února 2016 Altenkirchen, Německo koberec (h) Švýcarsko Xenia Knollová Izrael Deniz Chazaňuková
Rusko Maria Marfutinová
6–1, 6–4
Finalistka 4. 23. dubna 2017 Antalya, Turecko antuka Belgie Marie Benoîtová Finsko Emma Laineová
Japonsko Juuki Tanaková
6–3, 1–6, [4–10]
Finalistka 5. 17. července 2017 Astana, Kazachstán tvrdý Spojené království Naomi Broadyová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Veronika Kuděrmetovová
2–6, 0–6
Vítězka 11. 17. září 2017 Batumi, Gruzie tvrdý Slovensko Viktória Kužmová Gruzie Tatia Mikadzeová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–1, 6–3
Finalistka 6. 5. listopadu 2017 Toronto, Kanada tvrdý (h) Mexiko Victoria Rodríguezová Chile Alexa Guarachiová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–7(4–7), 6–3, [4–10]
Vítězka 12. 27. ledna 2018 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Bibiane Schoofsová Itálie Camilla Rosatellová
Belgie Kimberley Zimmermannová
4–6, 7–5, [10–7]
Vítězka 13. 3. února 2018 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Řecko Valentini Grammatikopoulou Maďarsko Dalma Gálfiová
Polsko Katarzyna Piterová
7–5, 6–4
Vítězka 14. září 2021 Valencie, Španělsko antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová Španělsko Ángela Fita Boludaová
Rusko Oxana Selechmetěvová
6–2, 2–6, [10–6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ysaline Bonaventure na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ysaline Bonaventureová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220705a5. července 2022
  2. Ysaline Bonaventureová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220705a5. července 2022

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]