Vinařice (okres Louny)
| Vinařice | |
|---|---|
 Celkový pohled na Vinařice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Louny |
| Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°15′57″ s. š., 13°49′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 244 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,58 km²[2] |
| Nadmořská výška | 305 m n. m. |
| PSČ | 439 15 |
| Počet domů | 181 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vinařice 3 439 15 Vinařice u Loun obec.vinarice@worldonline.cz |
| Starosta | Ing. Ladislav Charvát |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Vinařice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 566918 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Vinařice se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 244[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Vinařice
- Divice
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1238.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Obec Vinařice | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 759 | 832 | 903 | 910 | 811 | 804 | 824 | 571 | 483 | 436 | 322 | 231 | 227 | 231 |
| Místní část Vinařice | ||||||||||||||
| Obyvatelé | 420 | 458 | 515 | 504 | 437 | 417 | 488 | 344 | 317 | 307 | 226 | 160 | 151 | 149 |
| Domy | 64 | 72 | 74 | 77 | 83 | 87 | 112 | 114 | 162 | 91 | 76 | 105 | 106 | 105 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Divice. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Jiljí je poprvé připomínán v roce 1356. Ke gotickému presbytáři byla v baroku přistavěna obdélná loď s věží v západním průčelí. Oltáře jsou rokokové a další součásti vybavení převážně barokní.[6]
- Na návsi stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725, ale její hlava je nově přitesaná.[6]
- Hrad Vinařice – na ostrožně nad jihovýchodním okrajem vesnice se dochovaly nenápadné terénní relikty středověkého hradu poprvé zmiňovaného roku 1328 a opuštěného v 16. století. Dochoval se pouze oválný pahorek hradního jádra a část příkopu kolem něj.[7]
- národní přírodní rezervace Malý a Velký štít
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]Řehoři Houdovi z Vinařic se zdál zvláštní sen, v němž ho duch přivedl na kopec Dřevíč a ukázal mu, kde je ukrytý poklad. Duch mu rovněž poradil, aby z části nalezených peněz koupil zvon pro kostel sv. Jiljí. Houda se vypravil na kopec a opravdu tam nalezl hrnec zlaťáků. Poté se převlékl za žebráka, vydal se ke zvonaři a vybral zvon. Zvonař myslel, že Houda nemá peněz, a tak řekl, že zvon stojí 400 zlatých. Tu se zjevil duch a řekl, že je svědkem této úmluvy. Když potom Houda přišel ke zvonaři, ten se pokusil předtím zvon vyměnit za jiný, ale duch dal Houdovi proutek, jímž měl švihnout přes zvon a který zvolá: „Houda koupil zvon!“, ten je pravý. Takto Houda zvon poznal, ale zvonař jej přece ošidil, protože mu poradil, aby si na zvon nechal vyrýt podobu a jméno, za což si pak účtoval víc, než kolik stojí dva obyčejné zvony. Na památku této příhody byl potom zvon na věky známý jako Houda.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Vohanka (1880–1963), hudební skladatel
- Václav Ledvinka (* 1947), archivář a historik
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Plastiky vinaře a rybáře na kazatelně v kostele -
Kostel svatého Jiljí -
Fara -
Rybník
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vinařice, s. 235.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Vinařice, s. 596–597.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinařice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Vinařice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
