Stará Říše: Porovnání verzí
→Školství, kultura a sport: Rozsáhlé doplnění textů - Vlastivěda moravská značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
m reference |
||
Řádek 89: | Řádek 89: | ||
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. |
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. |
||
Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice. |
Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
||
Od roku 1869 k obci přísluší [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie |
Od roku 1869 k obci přísluší [[Nepomuky (Stará Říše)|Nepomuky]].<ref>{{Citace monografie |
||
Řádek 101: | Řádek 101: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Správní začlenění obce od roku 1850 == |
== Správní začlenění obce od roku 1850 == |
||
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec Sedlatice a r. 1986 obec Markvartice. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina. |
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec Sedlatice a r. 1986 obec Markvartice. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
||
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref> |
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref> |
||
Řádek 223: | Řádek 223: | ||
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství. |
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství. |
||
Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: vodovod, kanalizace, plynofikace, mateřská škola, tělocvična, hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava obecního úřadu, školy a hřbitova. |
Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: vodovod, kanalizace, plynofikace, mateřská škola, tělocvična, hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava obecního úřadu, školy a hřbitova.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
||
== Správa a politika == |
== Správa a politika == |
||
Řádek 276: | Řádek 276: | ||
== Školství, kultura a sport == |
== Školství, kultura a sport == |
||
Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní. |
Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
||
Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], [[Olšany (okres Jihlava)|Olšan]], [[Sedlatice|Sedlatic]] a [[Rozseč (okres Jihlava)|Rozseče]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z [[Markvartice (okres Jihlava)|Markvartic]], [[Olšany (okres Jihlava)|Olšan]], [[Sedlatice|Sedlatic]] a [[Rozseč (okres Jihlava)|Rozseče]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
Řádek 298: | Řádek 298: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky: <ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
|||
V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky: |
|||
* Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887) |
* Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887) |
||
* Farní spolek Cyril (1890) |
* Farní spolek Cyril (1890) |
||
Řádek 322: | Řádek 322: | ||
* Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407. |
* Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407. |
||
* V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století. |
* V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století. |
||
* Výklenková kaplička<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Nekuda|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko|vydání = 2005|vydavatel = Muzejní spolek Brno|místo = Brno|rok = 2005|počet stran = 1070|strany = 972 - 976|isbn = 80-7275-059-3}}</ref> |
|||
* Výklenková kaplička |
|||
* Boží muka u dvoru Kladina |
* Boží muka u dvoru Kladina |
||
* Fara |
* Fara |
Verze z 2. 10. 2015, 18:33
Stará Říše | |
---|---|
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Telč |
Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°10′47″ s. š., 15°35′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 621 (2023)[1] |
Rozloha | 17,78 km²[2] |
Nadmořská výška | 587 m n. m. |
Počet domů | 252 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Stará Říše 124 58867 Stará Říše stararise |
Starosta | Zdeněk Svoboda |
Oficiální web: www | |
Stará Říše | |
Další údaje | |
Kód obce | 587923 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městys Stará Říše (německy Alt Reisch) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 694 obyvatel.
Název
Název se vyvíjel od varianty Altenrusch (1257), Reusch (1265), antiquo Rusch (1301), Hrzuss (1353), Antiquum Rewsch (1384), Antiquo Rews (1437), Staru Rzissi (1481), v Starey Rzissy (1481), Stara Hrzisse (1528), Stará Hříše (1591), Alt Reische a Stara Risse (1633), Alt Reisch (1678, 1718, 1720), Altreusch (1751), Alt Reisch a Stara Řjsse (1846), Altreisch a Stará Říše (1872), Stará Hříše (1881) až k podobě Stará Říše v roce 1924. Místní jméno vzniklo z německých slov Griōz či grūß a grieß, což znamená štěrk, používala se k označení míst, kde se těžil rudný štěrk.[4]
Přírodní poměry
Stará Říše leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 12 km jižně od Stonařova, 4 km jihozápadně od Hladova, 24 km západně od Třebíče a 2 km od Markvartic, 3,5 km severozápadně od Rozseče, 5,5 km severovýchodně od Nové Říše, 11 km východně od Telče a 2,5 km od Olšan a 4 km jihovýchodně od Nepomuk.
Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[6] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 638 metrů se nalézá severně od Staré Říše.
Městysem protéká potok Vápovka, na níž západně od Staré Říše leží rybníky Kladina, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Východně od městyse teče Sedlatický potok, na němž se rozkládají rybníky Malý a Velký Hruškovec. Tento potok se východně od Staré Říše vlévá do Markvartického potoka, jenž se o 600 metrů západněji vlévá do Vápovky. Jihozápadní částí katastru protéká Jechovecký potok, který na jižní hranici vtéká do Vápovky.[7] Směrem na Olšany se nachází přírodní rezervace Jechovec, kde rostou společenstva Alnetum glutinosea s dominantní bledulí jarní.[8]
Historie
První písemná zmínka o Staré Říši pochází z roku 1257, kdy se podle ní psala Ludmila z Říše, která spolu se synem Marvartem z Hrádku vedla spor s novoříšským klášterem o patronátní právo kostela ve Staré Říši. Městys leží na frekventované křižovatce, kde se dělí cesty mezi Brnem a Jindřichovým Hradcem a také Jihlavou a směrem na Vídeň. Proto se stala Stará Říše již odedávna přirozeným středem kolonizace.
V roce 1589 povýšil císař Rudolf II. obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. stol. až do bitvy na Bílé hoře, kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil r. 1623 Romboald hr. Collalto a San Savatore. Ovšem v roce 1758 vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do r. 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla.
Podle vceňovacího operátu žilo r. 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.[9]
Od roku 1869 k obci přísluší Nepomuky.[10]
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace roku 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec Sedlatice a r. 1986 obec Markvartice. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.[9]
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[11]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[12]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 707 | 751 | 734 | 705 | 717 | 795 | 791 | 694 | 755 | 745 | 679 | 655 | 661 | 630 |
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 649 | 690 | 677 | 647 | 665 | 745 | 734 | 656 | 718 | 730 | 674 | 650 | 655 | 628 |
Vývoj obce do současnosti
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu.
Živnosti roku 1911: 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad.
Roku 1924: lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn.
Městečko bylo elektrifikováno připojením na síť ZME Brno roku 1929.
JZD vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD Olšany, roku 1974 JZD Bohuslavice a roku 1975 JZD Markvartice, čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s. r. o. a soukromé zemědělce.
Nyní převládající zaměstnání: zemědělství.
Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: vodovod, kanalizace, plynofikace, mateřská škola, tělocvična, hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava obecního úřadu, školy a hřbitova.[9]
Správa a politika
Místní části, členství ve sdruženích
Městys se člení na 2 místní části – Nepomuky a Stará Říše, které leží na 2 katastrálních území (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě základní sídelní jednotky – Nepomuky a Stará Říše.[15]
Stará Říše je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Zastupitelstvo a starosta
Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Zdeněk Svoboda.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2002–2006 | 497 | 79,48 | 15 | 6 KSČM 5 SNK pro budoucnost obce 2 Sdružení nezávislých 2 KDU-ČSL |
Bohumil Jahoda |
2006–2010 | 513 | 65,69 | 15 | 5 SNK pro budoucnost obce 4 KSČM 4 Sdruž.pro obec S.Říše a SNK ED 2 KDU-ČSL |
Zdeněk Svoboda |
2010–2014 | 509 | 68,96 | 15 | 5 KSČM 4 Sdružení "STAN", NK 4 SNK pro budoucnost městyse 2 KDU-ČSL |
Zdeněk Svoboda |
2014–2018 | 513 | 67,45 | 15 | 4 KSČM 4 Sdr. nez. kand. pro bud. měst. 4 KDU-ČSL 3 SNK PRO STAROU ŘÍŠI |
Zdeněk Svoboda |
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy Pohonné hmoty s.r.o., H.B.R. Stará Říše, družstvo, KRONES, s.r.o., Služby pro stavebnictví, družstvo, STARKON JIHLAVA CZ a.s., MAPEN s.r.o., GRISTA s.r.o., HD Auto s.r.o. a UNIPRO s.r.o.[16] Ordinaci tu má psychiatrička a pediatr.
Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 z Telče do Třebíče a komunikace II. třídy č. 407 z Nové Říše k silnici I. třídy č. 38.[17] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Tourbus, TRADO-BUS a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Nová Říše, Studená, Zadní Vydří, Jihlava, Želetava, Budeč, Znojmo, Hrotovice a Moravské Budějovice.[18] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Nepomuk do Rozseče.
Školství, kultura a sport
Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní.[9]
Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z Markvartic, Olšan, Sedlatic a Rozseče.[19] Druhý stupeň žáci absolvují na základní škole v Nové Říši. Mateřská škola má kapacitu 25 dětí.[20] Sídlí zde knihovna.[21]
V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky: [9]
- Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887)
- Farní spolek Cyril (1890)
- Hasičský spolek (1892)[22]
- Spolek agrárnické mládeže (1924).
Sbor dobrovolných hasičů Stará Říše, který je pokračovatelem Hasičského spolku působí v obci dodnes.
Úspěšný je fotbalový klub FSC Stará Říše, který v sezóně 2012/13 vyhrál krajský přebor a v sezóně 2013/14 tak hraje v divizi D.[23]
Pamětihodnosti
- Barokní kostel Všech svatých postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru.
- U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898.
- V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století.
- Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále.
- Pomník padlým v 1. a 2. světové válce.
- Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002.
- Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386-1407.
- V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století.
- Výklenková kaplička[9]
- Boží muka u dvoru Kladina
- Fara
Osobnosti
- Josef Florian (1873–1941) - katolický myslitel, vydavatel a překladatel
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 416.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Jechovec [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 972 - 976.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 344.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88-2. Dostupné online.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Mateřská škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Knihovna Stará Říše [online]. Knihovna Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ SDH [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/vysocina/archiv_d.asp?fs=610&rok=2012&soutez=610A1A
Literatura
- ČERMÁK, Marek. Vydavatelství Josefa Floriana ve Staré Říši. Úskalí podnikání.. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 11. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1999. S. 393–402.
- FLORIAN, Gabriel. Archeologické nálezy z okolí Staré Říše. In: Naším krajem č. 8. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1997. S. 59–66.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Říše na Wikimedia Commons
Městys Stará Říše |
---|
Nepomuky | Stará Říše |