João Sousa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
João Sousa
João Sousa na French Open 2016
João Sousa na French Open 2016
PřezdívkaDobyvatel (Conquistador)[1][2]
StátPortugalskoPortugalsko Portugalsko
Datum narození30. března 1989 (35 let)
Místo narozeníGuimarães, Portugalsko
BydlištěBarcelona, Španělsko
Výška185 cm
Profesionál od2008
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek7 682 205 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů219–267
Tituly4 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění28. místo (16. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2015, 2016, 2019)
French Open2. kolo (2013, 2015, 2016, 2017, 2022)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open4. kolo (2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů101–141
Tituly0 ATP, 2 challengery, 9 Futures
Nejvyšší umístění26. místo (19. května 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Open3. kolo (2014, 2018)
Wimbledon3. kolo (2018)
US Openčtvrtfinále (2015, 2019, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231105a5. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Po mečbolu Andyho Murrayho (vpravo) ve 3. kole Australian Open 2015 si vzal Sousa challenge a Murray tak čekal na podání ruky, které přišlo po negativním výsledku výzvy

João Sousa, celým jménem João Pedro Coelho Marinho de Sousa[3] (* 30. března 1989 Guimarães), je portugalský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour čtyři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2016 na 28. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2019 na 26. místě. Od sezóny 2011 jej trénuje bývalý tenista Frederico Marques a připravuje se v barcelonské tenisové akademii BTT.[5]

portugalském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Kypru, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Christouem. Portugalci zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 21–11 ve dvouhře a 7–8 ve čtyřhře.[6]

Portugalsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře na úvod porazil Nizozemce Robina Haaseho. Ve druhé fázi jej vyřadil nestačil na pozdějšího stříbrného medailistu Juana Martína del Potra ve třech setech. Do mužské čtyřhry nastoupili s Gastãem Eliasem z pozice náhradníků. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od sedmého nasazeného páru Kanaďanů Daniel Nestor a Vasek Pospisil.

Tenisová kariéra a mužské portugalské rekordy[editovat | editovat zdroj]

Sousa se stal držitelem několika mužských rekordů v portugalském tenisu. Po zisku titulu na říjnovém Proton Malaysian Open 2013 v Kuala Lumpuru se posunul na 49. místo žebříčku, čímž se stal prvním Portugalcem v elitní světové padesátce. V listopadu 2015 své postavení vylepšil na 33. příčku, když si odvezl druhý kariérní trofej z Valencia Open 2015.[7] V květnu 2016 se jako první portugalský tenista posunul do elitní světové třicítky poté, co postoupil do svého premiérového čtvrtfinále v sérii Masters, a to na Mutua Madrid Open 2016.[8][4]

Během roku 2014 se stal prvním Portugalcem, jenž odehrál celou singlovou sezónu výlučně na okruhu ATP World Tour, prvním nasazeným na Grand Slamu, když se dostal mezi třicet dva hráčů na zářijovém US Open 2014,[9] a druhým, který se probojoval do grandslamového čtvrtfinále v mužské čtyřhře US Open 2015.[10] Zároveň jako čtvrtý portugalský tenista figuroval v první světové stovce klasifikace dvouhry, respektive po Nuno Marquesovi byl druhým, jemuž se to podařilo ve dvouhře i čtyřhře.[11][5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1989 v portugalském městě Guimarães do rodiny soudce Armanda Marinha de Sousy a bankovní úřednice Adelaide Coelho Sousové. Má mladšího bratra Luíse Carlose Sousu.[12] Tenis začal hrát v sedmi letech v místním oddílu s otcem. V roce 2001 vyhrál národní mistrovství mladších žáků do 12 let, když v semifinále vyřadil budoucího daviscupového spoluhráče Gastãa Eliase. Jako poražený finalista odešel ze soutěže čtyřhry.[13] Na portugalském šampionátu starších žáku 2003 zvítězili s Eliasem v deblové soutěži.[14] Do čtrnácti let hrál také fotbal v místních klubech Vitória de Guimarães[15] a Os Sandinenses, než se rozhodl plně zaměřit na tenisovou kariéru, čímž se vzdal i zamýšleného studia lékařství. Zapojil se do tréninku na kurtech Národního tenisového centra v Maie, které ovšem bylo uzavřeno.[15]

Během září 2004, v patnácti letech, se přestěhoval do Barcelony, kde navštěvoval školu a stal se členem Katalánské tenisové federace.[15] O rok později, na doporučení krajana a bývalého člena akademie Ruie Machada, začal trénovat v barcelonské Tenisové akademii BTT.[15] Nejdříve jej koučoval Álvaro Margets pod dohledem mentora Francisca Roiga. V akademii se poznal a sdílel byt s pozdějším trenérem Fredericem Marquesem.[15][16] Sousa pokračoval v přípravě na dvorcích BTT i po zahájení profesionální kariéry.[17]

Přezdívku Dobyvatel (portugalsky Conquistador) získal díky stejnému rodišti s prvním portugalským králem Alfonsem I. Portugalským.[1][2][18]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (4–8 D)

Dvouhra: 12 (4–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 29, září 2013 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h) Francie Julien Benneteau 2–6, 7–5, 6–4
Finalista 1. 13. července 2014 Bastad, Švédsko antuka Uruguay Pablo Cuevas 2–6, 1–6
Finalista 2. 21. září 2014 Mety, Francie tvrdý (h) Belgie David Goffin 4–6, 3–6
Finalista 3. 23. května 2015 Ženeva, Švýcarsko antuka Brazílie Thomaz Bellucci 6–7(4–7), 4–6
Finalista 4. 26. července 2015 Umag, Chorvatsko antuka Rakousko Dominic Thiem 4–6, 1–6
Finalista 5. 27. září 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Kanada Milos Raonic 3–6, 6–3, 3–6
Vítěz 2. 1. listopadu 2015 Valencie, Španělsko tvrdý (h) Španělsko Roberto Bautista Agut 3–6, 6–3, 6–4
Finalista 6. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Jack Sock 3–6, 7–5, 3–6
Finalista 7. 5. srpna 2017 Kitzbühel, Rakousko antuka Německo Philipp Kohlschreiber 3–6, 4–6
Vítěz 3. 6. května 2018 Estoril, Portugalsko antuka USA Frances Tiafoe 6–4, 6–4
Vítěz 4. 6. února 2022 Puné, Indie tvrdý Finsko Emil Ruusuvuori 7–6(11–9), 4–6, 6–1
Finalista 8. 21. května 2022 Ženeva, Švýcarsko antuka Norsko Casper Ruud 6–7(3–7), 6–4, 6–7(4–7)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20. května 2018 Řím, Itálie antuka Španělsko Pablo Carreño Busta Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–3, 4–6, [4–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (5–2 D; 2–1 Č)
Futures (7–4 D; 9–2 Č)

Dvouhra: 20 (12–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 31. květen 2009 Spain F18, Gran Canaria antuka Španělsko Sergio Gutiérrez-Ferrol 1–6, 6–1, 7–5
Vítěz 1. 21. červen 2009 Spain F21, La Palma koberec Itálie Andrea Falgheri 6–7(2–7), 7–5, 6–3
Finalista 2. 19. červenec 2009 France F12, Saint-Gervais-les-Bains antuka Španělsko Adrián Menéndez 1–6, 6–4, 7–5
Finalista 3. 8. listopadu 2009 Spain F37, Vilafranca antuka Španělsko Pedro Clar-Rosselló 6–1, 6–3
Vítěz 2. 23. května 2010 Spain F17, Valldoreix antuka Rusko Ivan Nedělko 6–0, 6–3
Vítěz 3. 29. května 2010 Spain F18, Tenerife tvrdý Německo David Thurner 7–5, 6–4
Vítěz 4. 5. června 2010 Spain F19, Lanzarote tvrdý Švýcarsko Michael Lammer 7–5, 6–4
Finalista 4. 3. října 2010 Spain F35, Martos tvrdý Španělsko Adrián Menéndez 7–5, 7–6(7–6)
Vítěz 5. 8. května 2011 Spain F14, Balaguer antuka Japonsko Taró Daniel 6–3, 6–1
Vítěz 6. 15. května 2011 Spain F15, Lleida antuka Španělsko Roberto Carballes 6–3, 6–3
Vítěz 7. 5. června 2011 Franken Challenge, Fürth antuka Německo Jan-Lennard Struff 6–2, 0–6, 6–2
Vítěz 8. 23. října 2011 Spain F38, Sabadell antuka Německo Marcel Zimmermann 3–6, 7–6(7–4), 6–4
Vítěz 9. 15. dubna 2012 Mersin Cup, Mersi antuka Španělsko Javier Martí 6–4, 0–6, 6–4
Vítěz 10. 29. červenec 2012 Tampere Open, Tampere antuka Francie Éric Prodon 7–6(7–5), 6–4
Finalista 5. 2. září 2012 Città di Como Challenger, Como antuka Rakousko Andreas Haider-Maurer 3–6, 4–6
Vítěz 11. 20130609a9. června 2013 Fürth, Německo (2) antuka USA Wayne Odesnik 3–6, 6–3, 6–4
Finalista 6. 20130714a14. července 2013 San Benedetto, Itálie antuka Slovensko Andrej Martin 4–6, 3–6
Vítěz 12. 20130728a28. července 2013 Guimarães, Portugalsko tvrdý Rumunsko Marius Copil 6–3, 6–0
Finalista 7. 31. října 2021 Brest, Francie tvrdý (h) USA Brandon Nakashima 3–6, 3–6
Finalista 8. 12. listopadu 2021 Helsinki, Finsko tvrdý (h) Slovensko Alex Molčan 3–6, 2–6

Čtyřhra: 14 (11–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 3. února 2008 Spain F4, Murcia antuka Španělsko B. Salvá-Vidal Řecko Alex Jakupovic
Španělsko Carles Poch
6–7(5–7), 6–1, [10–2]
Finalista 1. 25. května 2008 Spain F20, Valldoreix antuka Portugalsko Frederico Marques Španělsko Pedro Clar
Španělsko Carlos Rexach Itoiz
6–1, 6–2
Vítěz 2. 10. srpna 2008 Spain F30, Bakio tvrdý Španělsko Georgi Roumenov Španělsko Agustin Boje
Španělsko Andoni Vivanco
7–6(7–6), 7–6(7–4)
Vítěz 3. 14. srpna 2009 Spain F28, Irun antuka Španělsko Georgi Roumenov Portugalsko Gonçalo Falcão
Izrael Saar Steele
6–2, 6–3
Vítěz 4. 27. září 2009 Portugal F5, Espinho antuka Portugalsko Gonçalo Falcão Španělsko Jordi Marse-Vidri
Austrálie Allen Perel
7–5, 6–3
Vítěz 5. 28. května 2010 Spain F18, Tenerife tvrdý Španělsko Georgi Roumenov Španělsko Agustin Boje-Ordonez
Španělsko M. Palacios Siegenthale
6–1, 6–4
Vítěz 6. 4. června 2010 Spain F19, Lanzarote tvrdý Španělsko Georgi Roumenov Švýcarsko Michael Lammer
Francie Luduvic Walter
7–6(7–4), 6–0
Vítěz 7. 11. června 2010 Spain F20, Tenerife koberec Španělsko Georgi Roumenov Španělsko Carlos Gomez Herrera
Španělsko Roberto Ortega Olmedo
7–6(7–2), 6–2
Vítěz 8. 1. srpna 2010 Tampere Open antuka Portugalsko Leonardo Tavares Lotyšsko Andis Juška
Lotyšsko Deniss Pavlovs
7–6(7–3), 7–5
Vítěz 9. 10. října 2010 Spain F36, Córdoba tvrdý Španělsko Israel Vior Španělsko Ivan Arenas
Španělsko Enrique Lopez Perez
7–6(7–6), 4–6, [10–3]
Finalista 2. 7. října 2011 Córdoba tvrdý Španělsko Gerard Granollers Španělsko Miguel López Jaén
Španělsko Gabriel Trujillo Soler
6–4, 6–4
Vítěz 10. 23. října 2011 Spain F38, Sabadell antuka Kanada Steven Diez Španělsko Miguel Ángel López Jaén
Španělsko Gabriel Trujillo-Soler
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 11. 9. června 2012 Franken Challenge, Fürth antuka Španělsko Arnau Brugués-Davi Austrálie Rameez Junaid
Indie Purav Radža
7–5, 6–7(4–7), [11–9]
Finalista 3. 20130714a14. července 2013 San Benedetto, Itálie antuka Itálie Alessandro Giannessi Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Maxime Teixeira
4–6, 3–6

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku João Sousa na anglické Wikipedii.

  1. a b João Sousa: "Gosto do nome de conquistador" [Joao Sousa: "I like the 'conqueror' nickname"] [online]. Record , 2-10-2013 [cit. 2014-10-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  2. a b João Sousa: "Quem está no top 50 é muito mais respeitado" [Joao Sousa: Whoever is in the top 50, he is much more respected] [online]. O Jogo [cit. 2014-10-03]. Dostupné online. (portugalsky) 
  3. João Sousa com raça de campeão [online]. Cofina, 2-11-2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-11-2015. (portugalsky) 
  4. a b João Sousa na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180508a8. května 2018
  5. a b João Sousa na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180508a8. května 2018
  6. João Sousa na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20180508a8. května 2018
  7. João Sousa conquista o segundo título ATP do ténis português. www.dn.pt. Diário de Notícias, 1-11-2015. Dostupné online [cit. 10-11-2015]. (portugalsky) 
  8. Nadal sets Murray Madrid SF. ATP World Tour. ATP Tour, Inc., 6-05-2016. Dostupné online [cit. 8-05-2016]. 
  9. João Sousa cabeça de série no US Open. www.rtp.pt. Rádio Televisão Portuguesa. Dostupné online [cit. 15-11-2015]. (portugalsky) 
  10. João Sousa eliminado nos quartos de final em pares [Joao Sousa eliminated at US Open doubles quarterfinals] [online]. Record [cit. 2015-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-11-2015. (portugalsky) 
  11. Nuno Marques: Emirates ATP Rankings History [online]. Association of Tennis Professionals [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. 
  12. CANDEIAS, Pedro; BELEZA, Joana. Mexe os pés, João. Expresso. 29-03-2016. Dostupné online [cit. 16-04-2016]. (portugalsky) 
  13. Under-12 Boys' Doubles Portuguese Champions [online]. Federação Portuguesa de Ténis [cit. 2015-11-04]. Dostupné online. 
  14. Under-14 Boys' Doubles Portuguese Champions [online]. Federação Portuguesa de Ténis [cit. 2015-11-04]. Dostupné online. 
  15. a b c d e João Sousa: Chegou ao top para ficar [online]. Público, 25-09-2013 [cit. 2014-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2016. (portugalsky) 
  16. First Time Winner Spotlight: Joao Sousa [online]. ATP [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. 
  17. João Sousa: "Sonhava estar entre os 50 melhores e consegui" [online]. Caras [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. (portugalsky) 
  18. "Conquistador" João Sousa homenageado em Guimarães [online]. SAPO [cit. 2014-10-03]. Dostupné online. (portugalsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]