Jan Kolda II. ze Žampachu: Porovnání verzí

Jan Kolda II. ze Žampachu
Jan Kolda II. ze Žampachu
	Kolda z Náchoda (Jan Kolda II. ze Žampachu (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Narození	1390; Černíkovice
Úmrtí	asi 1462 (ve věku cca 70 let)
Povolání	žoldnéř
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 11. 2023, 17:39

Jan Kolda II. ze Žampachu (před 1407 – po 1462) byl český šlechtic z rodu pánů ze Žampachu, táborský hejtman a žoldák ve službách polského krále.

Život

Kdy se narodil není přesně známo, ale pravděpodobně to bylo v 90. letech 14. století. Jeho sestrou byla Anna ze Žampachu, manželka Vaňka Kordule z Dubence. Jméno Kolda je nejspíš zdrobnělina Mikuláše. Na universitě vystudoval na bakaláře svobodných umění. V letech 1407–1415 je uváděn jako podací pán kostela v Černíkovicích. Roku 1419 získal odúmrť v Rokytovci a Voděradech.

Další zprávy jsou z doby husitských válek. V roce 1427 se měl zúčastnit bitvy u Tachova a ve stejném roce byl přítomen na kališnickém a katolickém táboře na hradě Žebrák. V roce 1428 se účastnil tažení do Slezska, přičemž došlo k vypálení hradu Rychleby a dále dobyli a obsadili hrad na hoře Ślęża nad dolnoslezským městem Sobótka. V červenci hrad opět dobyli Slezané a Jan Kolda se vrátil do Čech. Ve stejném roce byl svědkem příměří mezi Táborem a Oldřichem z Rožmberka. V roce 1429 se účastnil neúspěšného obléhání Budyšína. Další zmínky jsou až z roku 1433, kdy získal obce Slemeno a Těchlovice, dále se účastnil svatomartinského sněmu v Praze a o Vánocích přepadení Chocně. V roce 1434 se účastnil bitvy u Lipan, kterou ale opouští stejně jako Jan Čapek ze Sán či Ondřej Keřský před porážkou. Následně se uchýlil s Janem Holcem z Nemošic na hrad Homoli. V roce 1437 mu Zikmund udělil úrok ve vsi Lovčice. Ve stejném roce se Hradec poddal králi, čímž vypukla nová válka. Jan Kolda se postavil proti Zikmundovi a dobyl Náchod; jeho spojenci vedeni Janem Pardusem neúspěšně obléhali Hradec Králové a Litovel. Jan Kolda si z náchodského hradu udělal své sídlo a predikát si často obohacoval o část z Náchoda.

Po smrti Zikmunda v roce 1437 se postavil na stranu Jagellonců a stal se spojencem polských šlechticů Sudivoje z Ostrorogu a Jana z Tęczyna. Roku 1440 se s Bedřichem ze Strážnice neúspěšně pokusil přepadnout Prahu. V stejném roce odmítl podepsat zemský landfrýd a se spojenci na svých sídlech (Černíkovice, Velká Skalice, Liberk-Rychmberk) a sídlech přátel (Dubenec, Bolehošť, Hronov a hrady Skály, Belver, Adršpach, Pecka, Opočno a Valdštejn) se postavil na odpor. Často pobýval na hradě Homole, odkud pořádal loupeživé výpravy, při kterých se neúspěšně pokoušel dobýt Klečkov. Podílel se na válečných akcích v Kladsku, kde podporoval Hynka Krušinu z Lichtenburka. V květnu 1441 vpadla k Náchodu zemská hotovost Vratislavského a Svídnicko-javorského knížectví s cílem zabránit Janu Koldovi v jeho loupežných přepadech na slezské území. Během výpadu byl dobyt hrad Náchod a Koldova tvrz v Černíkovicích.^[1] Kolda se proto opevnil na Homoli a začal jednat o pomoci s Táborem. Proti Koldovi se postavili čeští páni, kteří vyzývali k akci Rožmberky, pány z Hradce, krajské landfrýdy, rakouské panstvo a dokonce také římského krále. Až Janu Rokycanovi a Bohuši Kostkovi se podařilo dojednat příměří. Kolda získal zpět Náchod, jejž začal ihned opravovat, a to do doby než bude zvolen nový panovník.

Nadále však zachovával věrnost polskému králi. V letech 1442–1443 se účastnil bojů v Uhrách a po návratu ve slezské válce. Roku 1444 jeho družina přepadla město Bolków i s hradem, ale u Krzeszowa je dostihla slezská vojska a mnoho lidí zabila. Ve stejném roce od něj koupil Hynek Krušina hrad Homoli. V roce 1445 uzavřel mír s moravskými stavy a vstoupil do služeb Řádu německých rytířů, kde v letech 1445–1446 působil jako kondotiér. Roku 1447 se vrátil do Čech.

V letech 1448–1451 se dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad a Východočeského landfrýdu, na jejichž stranu se přidali někdejší Koldovi spojenci. V roce 1449 porazil v bitvě u Moravské Třebové moravské oddíly. Jelikož mu tento úspěch nemohl zaručit převahu, jednal dál s možnými spojenci. V roce 1452 byl i bez souhlasu Tábora, Koldy ze Žampachu, Bedřicha ze Strážnice a dalších Jiří z Poděbrad zvolen správcem země. Od krále Ladislava se mu roku 1453 podařilo získat Koldovy hrady Náchod a Homoli, jejichž vydání Kolda prodlužoval. V roce 1454 se přihlásil o dědictví po Chrstovi ze Semína, ale spor táhl až do roku 1461.

Mezitím Kolda verboval v severovýchodních a západních Čechách a na Táborsku žoldnéře, kteří by ve službách polského krále bojovali ve třináctileté válce proti Řádu německých rytířů. V říjnu 1454 se zúčastnil bojů proti Lehnicím, dobyl Němčí a vypálil okolní vesnice. V listopadu se pak u Toruně připojili k vojsku polského krále. V roce 1455 jej s Andrzejem Tęczyńskim jmenovali do funkce generálního hejtmana Chełmského kraje a Prus. Základnu si vytvořil z města Nidzice. Spolu s Janem Skalským z Valdštejna se měl podílet na dobytí Varmie, odkud se stáhl až v roce 1456. Zde obsadil hrad Wormditt (Orneta). V roce 1457 získal jako částečné vyrovnání za svůj žold město Brodnice. V Polsku působil pravděpodobně do roku 1458.

V roce 1455 byl v Čechách předvolán k soudu, kam se ale kvůli nepřítomnosti v zemi nemohl dostavit. Proto Jiří z Poděbrad nechal jeho sídla oblehnout a nakonec i zabavit. Stejný trest hrozil každému, kdo by mu nějaké sídlo postoupil nebo poskytl. Za Koldu se u českého krále přimlouval sám polský král Kazimír. Kolda mezitím pobýval u přátel ve Slezsku. Zda Kazimír s přímluvou uspěl, není známo, ale roku 1462 je Kolda doložen na listině Jana Parduse z Vratkova, sezením na Rychmburku. To je také poslední zmínka o Janu Koldovi ze Žampachu.

Odkazy

Reference

↑ MAMULA, Jakub. Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české. Slezský sborník. 2011, roč. 109, čís. 3–4, s. 165–186. ISSN 0037-6833.

Externí odkazy

WOLF, Vladimír. Jan Kolda ze Žampachu: Život táborského hejtmana, loupeživého rytíře, kondotiéra a psance. Hradec Králové-Trutnov, 2002.
článek na e-stredovek.cz
z Žampachu ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

[1] MAMULA, Jakub. Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české. Slezský sborník. 2011, roč. 109, čís. 3–4, s. 165–186. ISSN 0037-6833.

[1]

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Další zprávy jsou z doby husitských válek. V roce [[1427]] se měl zúčastnit [[Bitva u Tachova|bitvy u Tachova]] a ve stejném roce byl přítomen na kališnickém a katolickém táboře na hradě [[Žebrák (hrad)|Žebrák]]. V roce [[1428]] se účastnil tažení do [[Slezsko|Slezska]], přičemž došlo k vypálení hradu [[Rychleby (hrad)|Rychleby]] a dále dobyli a obsadili hrad na hoře [[Ślęża]] nad [[Dolní Slezsko|dolnoslezským]] městem [[Sobótka]]. V červenci hrad opět dobyli Slezané a Jan Kolda se vrátil do [[Čechy|Čech]]. Ve stejném roce byl svědkem příměří mezi [[Tábor]]em a [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]]. V roce [[1429]] se účastnil neúspěšného obléhání [[Budyšín]]a. Další zmínky jsou až z roku [[1433]], kdy získal obce [[Slemeno (Synkov-Slemeno)|Slemeno]] a [[Těchlovice (okres Hradec Králové)|Těchlovice]], dále se účastnil [[Svatomartinský sněm|svatomartinského sněmu]] v [[Praha|Praze]] a o Vánocích přepadení [[Choceň|Chocně]]. V roce [[1434]] se účastnil [[Bitva u Lipan|bitvy u Lipan]], kterou ale opouští stejně jako [[Jan Čapek ze Sán]] či [[Ondřej Keřský z Řimovic|Ondřej Keřský]] před porážkou. Následně se uchýlil s [[Jan Holec z Nemošic|Janem Holcem z Nemošic]] na hrad [[Homole (hrad)|Homoli]]. V roce [[1437]] mu [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] udělil úrok ve vsi [[Lovčice (okres Hradec Králové)|Lovčice]]. Ve stejném roce se Hradec poddal králi, čímž vypukla nová válka. Jan Kolda se postavil proti Zikmundovi a dobyl [[Náchod]]; jeho spojenci vedeni [[Jan Pardus z Horky a Vratkova|Janem Pardusem]] neúspěšně obléhali [[Hradec Králové]] a [[Litovel]]. Jan Kolda si z [[Náchod (zámek)|náchodského hradu]] udělal své sídlo a [[Predikát (titul)|predikát]] si často obohacoval o část z Náchoda.
-Po smrti Zikmunda v roce [[1437]] se postavil na stranu [[Jagellonci|Jagellonců]] a stal se spojencem [[Polsko|polských]] šlechticů [[Sudivoj z Ostrorogu|Sudivoje z Ostrorogu]] a [[Jan z Tęczyna|Jana z Tęczyna]]. Roku [[1440]] se s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]] neúspěšně pokusil přepadnout [[Praha|Prahu]]. V stejném roce odmítl podepsat zemský [[landfrýd]] a se spojenci na svých sídlech ([[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovice]], [[Česká Skalice|Velká Skalice]], [[Liberk]]-[[Rychmberk]]) a sídlech přátel ([[Dubenec (okres Trutnov)|Dubenec]], [[Bolehošť]], [[Hronov]] a hrady [[Skály (hrad)|Skály]], [[Belver (hrad)|Belver]], [[Adršpach (hrad)|Adršpach]], [[Pecka (hrad)|Pecka]], [[Opočno (zámek)|Opočno]] a [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]]) se postavil na odpor. Často pobýval na hradě Homole, odkud pořádal loupeživé výpravy, při kterých se neúspěšně pokoušel dobýt [[Nový hrad (Klečkov)|Klečkov]]. Podílel se na válečných akcích v [[Kladsko (území)|Kladsku]], kde podporoval [[Hynek Krušina IV. z Lichtenburka|Hynka Krušinu z Lichtenburka]]. V květnu [[1441]] vpadla k Náchodu zemská hotovost [[Vratislavské knížectví|Vratislavského]] a [[Svídnické knížectví|Svídnicko-javorského knížectví]] s cílem zabránit Janu Koldovi v jeho loupežných přepadech na slezské území. Během výpadu byl dobyt hrad Náchod a Koldova tvrz v [[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovicích]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Mamula | jméno = Jakub | odkaz na autora = Jakub Mamula | titul = Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české | periodikum = Slezský sborník | odkaz na periodikum = Slezský sborník | rok = 2011 | ročník = 109 | číslo = 3–4 | strany = 165–186 | issn = 0037-6833}}</ref> Kolda se proto opevnil na Homoli a začal jednat o pomoci s Táborem. Proti Koldovi se postavili čeští páni, kteří vyzývali k akci [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[páni z Hradce|pány z Hradce]], krajské landfrýdy, rakouské panstvo a dokonce také [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]]. Až [[Jan Rokycana|Janu Rokycanovi]] a [[Bohuš Kostka|Bohuši Kostkovi]] se podařilo dojednat příměří. Kolda získal zpět Náchod, jenž začal ihned opravovat, a to do doby než bude zvolen nový panovník.
+Po smrti Zikmunda v roce [[1437]] se postavil na stranu [[Jagellonci|Jagellonců]] a stal se spojencem [[Polsko|polských]] šlechticů [[Sudivoj z Ostrorogu|Sudivoje z Ostrorogu]] a [[Jan z Tęczyna|Jana z Tęczyna]]. Roku [[1440]] se s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]] neúspěšně pokusil přepadnout [[Praha|Prahu]]. V stejném roce odmítl podepsat zemský [[landfrýd]] a se spojenci na svých sídlech ([[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovice]], [[Česká Skalice|Velká Skalice]], [[Liberk]]-[[Rychmberk]]) a sídlech přátel ([[Dubenec (okres Trutnov)|Dubenec]], [[Bolehošť]], [[Hronov]] a hrady [[Skály (hrad)|Skály]], [[Belver (hrad)|Belver]], [[Adršpach (hrad)|Adršpach]], [[Pecka (hrad)|Pecka]], [[Opočno (zámek)|Opočno]] a [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]]) se postavil na odpor. Často pobýval na hradě Homole, odkud pořádal loupeživé výpravy, při kterých se neúspěšně pokoušel dobýt [[Nový hrad (Klečkov)|Klečkov]]. Podílel se na válečných akcích v [[Kladsko (území)|Kladsku]], kde podporoval [[Hynek Krušina IV. z Lichtenburka|Hynka Krušinu z Lichtenburka]]. V květnu [[1441]] vpadla k Náchodu zemská hotovost [[Vratislavské knížectví|Vratislavského]] a [[Svídnické knížectví|Svídnicko-javorského knížectví]] s cílem zabránit Janu Koldovi v jeho loupežných přepadech na slezské území. Během výpadu byl dobyt hrad Náchod a Koldova tvrz v [[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovicích]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Mamula | jméno = Jakub | odkaz na autora = Jakub Mamula | titul = Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české | periodikum = Slezský sborník | odkaz na periodikum = Slezský sborník | rok = 2011 | ročník = 109 | číslo = 3–4 | strany = 165–186 | issn = 0037-6833}}</ref> Kolda se proto opevnil na Homoli a začal jednat o pomoci s Táborem. Proti Koldovi se postavili čeští páni, kteří vyzývali k akci [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[páni z Hradce|pány z Hradce]], krajské landfrýdy, rakouské panstvo a dokonce také [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]]. Až [[Jan Rokycana|Janu Rokycanovi]] a [[Bohuš Kostka|Bohuši Kostkovi]] se podařilo dojednat příměří. Kolda získal zpět Náchod, jejž začal ihned opravovat, a to do doby než bude zvolen nový panovník.
-Nadále však zachovával věrnost polskému králi. V letech [[1442]]–[[1443]] se účastnil bojů v [[Uhersko|Uhrách]] a po návratu ve [[Slezská válka (15. století)|Slezské válce]]. Roku [[1444]] jeho družina přepadla město [[Bolków]] i s [[Bolków (hrad)|hradem]], ale u [[Krzeszów (Dolnoslezské vojvodství)|Krzeszowa]] je dostihla slezská vojska a mnoho lidí zabila. Ve stejném roce od něj koupil Hynek Krušina hrad Homoli. V roce [[1445]] uzavřel mír s moravskými stavy a vstoupil do služeb [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], kde v letech [[1445]]–[[1446]] působil jako [[kondotiér]]. Roku [[1447]] se vrátil do Čech.
+Nadále však zachovával věrnost polskému králi. V letech [[1442]]–[[1443]] se účastnil bojů v [[Uhersko|Uhrách]] a po návratu ve [[Slezská válka (15. století)|slezské válce]]. Roku [[1444]] jeho družina přepadla město [[Bolków]] i s [[Bolków (hrad)|hradem]], ale u [[Krzeszów (Dolnoslezské vojvodství)|Krzeszowa]] je dostihla slezská vojska a mnoho lidí zabila. Ve stejném roce od něj koupil Hynek Krušina hrad Homoli. V roce [[1445]] uzavřel mír s moravskými stavy a vstoupil do služeb [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], kde v letech [[1445]]–[[1446]] působil jako [[kondotiér]]. Roku [[1447]] se vrátil do Čech.
 V letech [[1448]]–[[1451]] se dostal do sporu s [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] a [[Východočeský landfrýd|Východočeského landfrýdu]], na jejichž stranu se přidali někdejší Koldovi spojenci. V roce [[1449]] porazil v [[Bitva u Moravské Třebové|bitvě u Moravské Třebové]] moravské oddíly. Jelikož mu tento úspěch nemohl zaručit převahu, jednal dál s možnými spojenci. V roce [[1452]] byl i bez souhlasu Tábora, Koldy ze Žampachu, Bedřicha ze Strážnice a dalších Jiří z Poděbrad zvolen správcem země. Od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava]] se mu roku [[1453]] podařilo získat Koldovy hrady Náchod a Homoli, jejichž vydání Kolda prodlužoval. V roce [[1454]] se přihlásil o dědictví po [[Chrst ze Semína|Chrstovi ze Semína]], ale spor táhl až do roku [[1461]].
-Mezitím Kolda verboval v severovýchodních a [[západní Čechy|západních Čechách]] a na [[Táborsko|Táborsku]] žoldnéře, kteří by ve službách polského krále bojovali ve [[Třináctiletá válka|Třináctileté válce]] proti Řádu německých rytířů. V říjnu 1454 se zúčastnil bojů proti [[Lehnice|Lehnicím]], dobyl [[Niemcza|Němčí]] a vypálil okolní vesnice. V listopadu se pak u [[Toruň|Toruně]] připojili k vojsku polského krále. V roce [[1455]] jej s [[Andrzej Tęczyński|Andrzejem Tęczyńskim]] jmenovali do funkce generálního hejtmana [[Chełmský kraj|Chełmského kraje]] a [[Prusy|Prus]]. Základnu si vytvořil z města [[Nidzice]]. Spolu s [[Jan Skalský z Valdštejna|Janem Skalským z Valdštejna]] se měl podílet na dobytí [[Varmie]], odkud se stáhl až v roce [[1456]]. Zde obsadil hrad [[Wormditt (hrad)|Wormditt]] ([[Orneta]]). V roce [[1457]] získal jako částečné vyrovnání za svůj žold město [[Brodnica|Brodnice]]. V [[Polsko|Polsku]] působil pravděpodobně do roku [[1458]].
+Mezitím Kolda verboval v severovýchodních a [[západní Čechy|západních Čechách]] a na [[Táborsko|Táborsku]] žoldnéře, kteří by ve službách polského krále bojovali ve [[Třináctiletá válka|třináctileté válce]] proti Řádu německých rytířů. V říjnu 1454 se zúčastnil bojů proti [[Lehnice|Lehnicím]], dobyl [[Niemcza|Němčí]] a vypálil okolní vesnice. V listopadu se pak u [[Toruň|Toruně]] připojili k vojsku polského krále. V roce [[1455]] jej s [[Andrzej Tęczyński|Andrzejem Tęczyńskim]] jmenovali do funkce generálního hejtmana [[Chełmský kraj|Chełmského kraje]] a [[Prusy|Prus]]. Základnu si vytvořil z města [[Nidzice]]. Spolu s [[Jan Skalský z Valdštejna|Janem Skalským z Valdštejna]] se měl podílet na dobytí [[Varmie]], odkud se stáhl až v roce [[1456]]. Zde obsadil hrad [[Wormditt (hrad)|Wormditt]] ([[Orneta]]). V roce [[1457]] získal jako částečné vyrovnání za svůj žold město [[Brodnica|Brodnice]]. V [[Polsko|Polsku]] působil pravděpodobně do roku [[1458]].
 V roce [[1455]] byl v Čechách předvolán k soudu, kam se ale kvůli nepřítomnosti v zemi nemohl dostavit. Proto Jiří z Poděbrad nechal jeho sídla oblehnout a nakonec i zabavit. Stejný trest hrozil každému, kdo by mu nějaké sídlo postoupil nebo poskytl. Za Koldu se u českého krále přimlouval sám polský král [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimír]]. Kolda mezitím pobýval u přátel ve Slezsku. Zda Kazimír s přímluvou uspěl, není známo, ale roku [[1462]] je Kolda doložen na listině [[Jan Pardus z Vratkova|Jana Parduse z Vratkova]], sezením na [[Rychmburk (hrad)|Rychmburku]]. To je také poslední zmínka o Janu Koldovi ze Žampachu.