Rychlebský hrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rychleby (hrad))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o moravském hradu. O českém hradu pojednává článek Kašperské Hory.
Rychlebský hrad
Rychleby.jpg
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba přelom 13. a 14. století
Zánik 15. století
Poloha
Adresa Javorník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rychlebský hrad
Rychlebský
hrad
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25616/8-930 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychlebský hrad (též Rychleby, německy Reichenstein) je moderní název zříceniny hradu neznámého jména a neznámých zakladatelů a majitelů v katastru města Javorník v Olomouckém kraji odvozený od jména Rychlebských hor, v nichž leží.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[2]

Byl vybudován vysoko nad levým břehem Račího potoka na skalnatém, ke korytu vodoteče vysunutém a příkře dolů spadajícím výběžku Přilbového vrchu ve výšce asi 425 metrů nad mořem. Naproti němu se na opačném břehu Račího potoka nacházejí pozůstatky tzv. Pustého zámku[3], původně zřejmě dřevěné konstrukce projevující se v současnosti jen pozůstatky terénní úpravy. Jeho vztah k Rychlebskému hradu prozatím není možné určit.[4]

Archeologické nálezy počátky hradu spolehlivě datují do závěru 13., případně počátku 14. století. Je prokazatelné, že z hospodářských a zejména bezpečnostních důvodů byl postupně rozšiřován. Půdorysné schéma jádra (první stavební fáze) hradu - oválná hradba o rozměrech 41 × 27,5 m, mohutný bergfrít uvnitř opevnění (průměr 10,25 m) a podsklepený palác chráněný hradbou – vykazuje stejné rysy jako hrady zbudované loupeživým rodem Wüstehube (Frýdberk, Kolštejn, možná i Kaltenštejn). Hrad byl z jihovýchodu chráněn prudkým svahem, z ostatních stran obehnán vylámaným příkopem a valem. Přístup vedl od severovýchodu, původně zřejmě brankou přímo pod bergfrítem. V dalších fázích bylo kolem jádra postaveno parkánové opevnění, zejména ze strany vstupu, kde byly vybudovány brána s padacím mostem a ochranná čtvercová věž. V pozdější fázi vznikly zřejmě též dvě budovy na vnější straně hradby naproti budově paláce na jižní straně.

Na základě četných archeologických nálezů válečné povahy (použité zbraně, hroty šípů apod.) a stop po ohni se usuzuje, že hrad zanikl naráz v souvislosti s náhlým násilným přepadem spojeným s ničivým požárem celého objektu, a to buď ještě ve 14. století, nebo za husitských válek – v tom případě by nejpravděpodobnějším datem zániku bylo jaro 1428, kdy husité v rámci výpravy proti vratislavskému biskupovi Konrádu IV. Olešnickému obsadili hrad Javorník.

Hrad pak zůstal v rozvalinách. Na počátku 20. století se stal předmětem vlastivědného zájmu a roku 1910 byly podniknuty některé konzervačně-rekonstrukční práce (postavena vyhlídka). V současnosti podléhá zdivo rychlé destrukci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K hradu nejpodrobněji KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. ISBN 80-86023-22-2. S. 313–329, 447, 533–537. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-12]. Identifikátor záznamu 136741 : Hrad Reichenštejn (Rychleby), zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kouřil, Prix a Wihoda (2000), s. 329-335
  4. Kouřil, Prix a Wihoda (2000), s. 447, pokládají Pustý zámek za předsunutou hlásku Rychleb. U samotných Rychleb pak na základě některých indicií předpokládají přechod do majetku vratislavského biskupství a zástavu nebo závislost na hradě Javorníku (s. 447, 534).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]