Nová Bystřice: Porovnání verzí

Nová Bystřice
	Celkový pohled na město ze západu
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nová Bystřice
Obec s rozšířenou působností	Jindřichův Hradec; (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°1′10″ s. š., 15°6′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 219 (2024)
Rozloha	81,83 km²
Nadmořská výška	588 m n. m.
PSČ	378 33
Počet domů	1 107 (2021)
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	13
Počet ZSJ	16
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Nová Bystřice; Mírové náměstí 58 ; 378 33 Nová Bystřice ; podatelna@novabystrice.cz
Starosta	Jiří Zimola
	Oficiální web: www.novabystrice.cz
	Nová Bystřice
Další údaje
Kód obce	546798
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 1. 2022, 02:04

Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Žije v něm přibližně přibližně 3 200^[1] obyvatel.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (Trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nová Bystřice je pověřená obec, do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

Historie

První zmínka o Bystřici (tehdy ještě Vistritz) pochází již z roku 1175, což z tohoto města činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec. Osada Vistritz byla součást raabského panství v Dolních Rakousech. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě.

Další bystřický pán, Vilém z Landštejna, rebeloval proti Janu Lucemburskému - ten v roce 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později zcela obrátil a stal se královým rádcem.

Roku 1381 se Bystřice stala majetkem rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipold z Krajku. V roce 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.

Krajíři z Krajku vymřeli v roce 1575 po meči a zadlužené panství se vystřídalo v rukou Lobkowitzů a Kinských. Roku 1615 panství koupila hraběnka Lucie Otýlie z Hradce, který ho poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal absolutně největší rozvoj bystřického panství.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy majitelé novobystřického panství rychle střídali. V roce 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter v Klášteře, který v roce 1493 založil paulánský řád. O více než 100 let později sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

Těsně před začátkem druhé světové války, v roce 1938, zde byli nadšeně přivítání Němci a ,,Neubistritz" se stala okresním městem. Osvobozena byla dne 8. května 1945 a o několik dní později byli původní obyvatelé vysídleni a nastal příliv českého obyvatelstva.

Geografie

Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde silniční hraniční přechod Nová Bystřice-Grametten. Na turistických stezkách Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag jsou pro přechod státní hranice určená místa. Po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru zde vzniklo další přeshraniční propojení v úseku Peršlák - Rottal a v úseku Artolec-Hirschenschlag vznikly společné hraniční cesty.^[3]

Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.

Přírodní poměry

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).

49 % rozlohy města (39,99 km²) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.

Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka – Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko.

Ekonomika města

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje několik restauračních zařízení, hotelů a penizonů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, běžkařskými trasami, golfovým hřištěm a rybníkem Osika.

Politika

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. I v komunálních volbách v roce 2018 zde ČSSD zvítězila a udržela si i většinu v zastupitelstvu (8 zastupitelů z celkových 15). V letech 1998 - 2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, v letech 2008 až 2017 hejtman Jihočeského kraje. Starostou města se stal znovu v prosinci roku 2020 poté, co jeho předchůdce Vladimír Bláha odešel do důchodu.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
	ČSSD	ODS	KSČM	KDU-ČSL
Komunální 1994	47,46^[4]	47,46^[4]	49,45	-
Parlamentní 1996	29,77	21,65	20,63	4,55
Parlamentní 1998	39,32	20,87	19,50	5,15
Komunální 1998	47,29	-	33,27	10,61
Krajské 2000	20,02	16,46	37,31	13,30^[5]
Parlamentní 2002	37,47	18,69	28,78	6,72^[6]
Komunální 2002	51,11	13,11	23,19	12,59
Evropské 2004	11,98	27,52	32,20	3,18
Krajské 2004	26,89	30,95	30,67	3,64
Parlamentní 2006	32,91	31,16	22,32	4,45
Komunální 2006	52,52	24,13	23,36	-
Krajské 2008	61,38	17,78	15,76	0,82
Evropské 2009	32,33	27,83	22,50	2,16
Parlamentní 2010	28,87	16,94	20,23	1,12
Komunální 2010	51,58	8,10	15,64	-
Evropské 2014	17,56	8,21	25,21	1,98
Komunální 2018	50,12	-	14,29	-
Evropské 2019	5,76	14,95	13,87	1,08

Části města

Město Nová Bystřice se skládá ze třinácti částí na třinácti katastrálních územích.

Albeř (i název k. ú, německy Albern; připojeno 1. ledna 1976^[7])
Artolec (i název k. ú, německy Artholz)
Blato, do r. 1956 Žišpachy (k. ú. Blato u Hůrek, německy Sichelbach)
Hradiště (k. ú. Hradiště u Nové Bystřice, německy Burgstall')
Hůrky (i název k. ú, německy Adamsfreiheit), dříve město
Klášter (i název k. ú, německy Kloster; také k. ú. Konrac)
Klenová (k. ú. Klenová u Hůrek, německy Leinbaum)
Nová Bystřice (i název k. ú, také neosídlené k. ú. Mnich u Nové Bystřice)
Nový Vojířov (i název k. ú, též Peršlák, Bernšlag, německy Böhmisch Bernschlag)
Ovčárna (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Schäferei)
Senotín (i název k. ú, německy Zinolten)
Skalka (k. ú. Skalka u Nové Bystřice, Kebharec, německy Kebharz)
Smrčná (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Fichtau)

Pamětihodnosti

Na východní straně náměstí stojí novobystřický zámek, který vznikl přestavbou hradu ze čtrnáctého století.
Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Petra a Pavla
Sloup Nejsvětější Trojice na Mírovém náměstí
Kámen republiky u Lesního hotelu Peršlák „Naše je a naše zůstane“
Kašna se sochou sv. Lukáše
městské opevnění
Úzkokolejka do Jindřichova Hradce – v letní sezóně provoz historického parního vlaku
Veterán muzeum

Osobnosti

Adam Pavel Slavata (1604–1657), český šlechtic

Anton Freiherr von Reisner 1749 -1822 polní maršál v napoleonských válkách v roce 1809. 
          Jaksch Franz 1851-1931 Houslista, vojenský kapelník a skladatelelní

Jakob Stippl června 1852 -1908 badatel místní historie, spisovatel.

     Augustin Faber 1859 -  občanský ředitel školy, výzkumník místní historie. 
     
     Bernhard Mertht  1864 - 1922 učitel, spisovatel. 
     Adolf Poetsch 1881- 1940 podnikatel, básník a básník.
     Franz Stumfohl 1886-1937 lesnické ředitelství v Innsbrucku, vedoucí lesnické školy v Klagenfurtu.
   
  Paula Lützenburger Müller 1888-1951 akademická malířka 
           Emil Garhofer 1889-1961 předseda obchodní komory ve Vídni. 
     Stefad Dusch 1895-1956  ústřední ředitel lesů rodu Schwarzenbergů, viceprezident Evropské komise pro lesnictví.
     Ferdinand Chaloupek   1900 -1988 učitel střední odborné školy v Dolním Rakousku, člen rakouské národní rady. 
     Hans Hadam   1913 -    badatel vlasti a genealog. 
           Gerhard Swoboda  1923-1974  malíř a grafik.

Partnerská města

Heidenreichstein, Rakousko

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b V rámci koalice ČSSD-ODS
↑ V rámci Čtyřkoalice
↑ V rámci Koalice
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.

Literatura

BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Zdeněk Bauer, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 39–45.

Související články

Římskokatolická farnost Nová Bystřice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Bystřice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Obora (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích (předměstí Nové Bystřice)
Oficiální stránky
Nová Bystřice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Město Nová Bystřice
Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná Zaniklá ves: Mnich

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[3] Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online.

[rfr1-4] V rámci koalice ČSSD-ODS

[5] V rámci Čtyřkoalice

[6] V rámci Koalice

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]