Portál:Kolonialismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
výměba titulního obrázku
m změna řazení u Kategorie:Kolonialismus: „π“ za použití HotCat
Řádek 189: Řádek 189:


[[Kategorie:Historické portály|Kolonialismus]]
[[Kategorie:Historické portály|Kolonialismus]]
[[Kategorie:Kolonialismus|Π{{PAGENAME}}]]
[[Kategorie:Kolonialismus|π]]

Verze z 13. 8. 2017, 23:50

Kolonialismus je postupné rozšiřování vlivu a hranic státu na určitém (většinou zámořském) území, které z morálních nebo historických důvodů považuje stát za oprávněný cíl svojí expanze. Kolonialismus je zároveň shrnutí názorů, které mají tyto výboje morálně ospravedlňovat. Často kolonialismus sloužil jako možnost posílení ekonomické a vojenské síly země na základě vytváření kolonií, které otevíraly nové trhy, zvyšovaly dostupnost přírodních zdrojů a zároveň se zde i nabízely možnosti využívání levné pracovní síly domorodého obyvatelstva. Na kolonizovaných územích se na druhou stranu vytvářela pokročilá infrastruktura, která umožnila pozdější rozkvět některých států. Existují ale kritické názory, že takovýto příznivý vývoj se týkal převážně obchodních středisek (Hongkong, Singapur) a území s převahou bělošského obyvatelstva (Austrálie, Kanada) a ve zbytku ostatních kolonií byl naopak ekonomický vývoj díky nadvládě evropských velmocí bržděn. Za počátek období kolonizace se tradičně udává rok 1492, tedy rok objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, přestože první pokusy o kolonizaci zámořských území probíhaly již od počátku 15. století. To odstartovalo sérii zámořských výbojů, které vyvrcholily koncem devatenáctého století. Po první světové válce procházely koloniální říše obdobím stagnace. Během druhé světové války a po ní zesílil tlak jednotlivých národů domáhajících se svobody a v druhé půlce dvacátého století tedy proběhl postupný proces dekolonizace. Přesto však někteří kritici tvrdí, že kolonialismus a ovládání původních kolonií dále pokračuje, avšak v jiných formách.

Další historické portály: HistorieStarověkAntikaStředověkByzantská říšeKřížové výpravyNovověkDruhá světová válka
Tento portál se skládá z několika náhodně se obměňujících částí
Článek upravit
Mapa Francouzské Indočíny.

Termínem Francouzská Indočína se nazývá území v jihovýchodní Asii, které vzniklo roku 1887 sloučením původních francouzských protektorátů Tonkinu, Annamu, KambodžeLaosu dohromady s hlavní francouzskou kolonií Kočinčína. S výjimkou Kočinčíny si místní vládcové na územích dobytých francouzi směli ponechat určitý vliv, přesto však většina pravomocí spočívala v rukou místní francouzské správy. Již od konce 19. a během 20. století se objevovaly vzpoury proti francouzské nadvládě, přičemž během první světové války ještě zesílily. Francouzská vláda ale byla schopna povstání účinně potlačit. Po vypuknutí druhé světové války a porážce Francie se kontroly nad územím ujala kolaborantská vláda ve Vichy, ale Indočína byla z větší části obsazena Japonci ve snaze získat více opěrných bodů pro boj s čínskou armádou. V březnu 1945 bylo Japonci obsazeno celé území Indočíny. Japonské síly se v Indočíně udržely až do kapitulace japonské vlády v srpnu 1945. Po druhé světové válce se Francie snažila znovu posílit svůj vliv v oblasti, ale proti její vládě vypuklo nové povstání vedené koalicí nacionalistů a komunistů v čele s Ho Či Minem. To získalo značná území zejména na venkově, města byla stále ještě pod kontrolou francouzských jednotek. Po abdikaci posledního vietnamského císaře byla vyhlášena Vietnamská demokratická republika, britská, francouzská a indická vojska spolu s japonskými vojáky však obnovila v zemi francouzskou nadvládu. Boje ale nadále pokračovaly a vyústily v první indočínskou válku. Boje byly ukončeny až po francouzské porážce u Dien Bien Fu roku 1954. Vietnam získal spolu s LaosemKambodžou nezávislost a byl rozdělen na severní část ovládanou vietnamskými komunisty a jižní část podporovanou Velkou Británií, FranciíSpojenými státy. Soupeření mezi vlivem USA na jihu a Číny a Sovětského svazu na severu následně vyústil ve vypuknutí vietnamské války.

Archiv »


Významná data upravit
1492Kryštof Kolumbus objevuje Ameriku a započíná tak éru španělské zámořské expanze.

1494Španělsko a Portugalsko si ve smlouvě z Tordesillas rozdělují svět na sféry vlivu.

1500 – Portugalci objevují Brazílii.

1513 – Portugalské lodě přistávají na Macau.

1521Hernán Cortés dobývá Aztéckou říši.

1533Francisco Pizarro dobývá říši Inků.

1580 – Portugalsko uzavírá personální unii se Španělskem.

1581Spojené nizozemské provincie vyhlašují nezávislost na Španělsku.

1600 – V Anglii je založena Východoindická společnost.

1602Východoindická společnost založena v Nizozemí.

1620Puritáni vyplouvají na lodi Mayflower z přístavu Plymouth, aby založili novou osadu na americkém pobřeží. O deset let později zakládají osadu Boston v pozdějším americkém státě Massachusetts.

1641Japonsko se uzavírá před světem, je zakázán jakýkoli kontakt se zahraničím a cizinci jsou postupně vyhnáni.

17561763Sedmiletá válka

1776 – Druhý americký kongres vydává Deklaraci nezávislosti

1824 – Je dovršeno osvobození latinskoamerických států a postupně vyhlášena nezávislost na jejich mateřské zemi Španělsku.

18851914 – Vrchol kolonizačního období, Afrika postupně rozdělena mezi evropské státy.

19141918První světová válka

19181939 – Největší územní rozsah koloniálních velmocí Velké Británie a Francie.

19391945Druhá světová válka

19461990USA udělují Filipínám nezávislost. Začíná tak období dekolonizace, při kterém postupně vyhlašují nezávislost téměř všechny státy Afriky (Nigérie, Čad, Alžírsko, Maroko, Kongo, Angola, Súdán a další), stejně jako značná část států Asie (Indie, Pákistán, arabské státy, Indonésie) a Oceánie (Papua Nová Guinea, některé tichomořské ostrovy a souostroví). Posledním osamostatněným státem je Namibie (1990).

Významná témata upravit

Kolonizace a vývoj kolonií
Podle kontinentů:

Podle koloniálních států:

Dobyvatelé a objevitelé

Významné konflikty

Objevné cesty

Obecné pojmy

Osobnost upravit
lodě Aralské flotily

Alexej Butakov byl ruským admirálem a průzkumníkem Aralského jezera. Před jeho prozkoumáváním se již zúčastnil jako starší důstojník expedice mající za úkol obeplout svět přes mys Dobré naděje, Kamčatku a mys Horn zpět do výchozího bodu, kterým byl přístav Kronštadt. Roku 1848 dostal za úkol zmapovat Aralské jezero. Do pevnosti Raim byla z Orenburgu dopravena loď Konstantin. S tou se Butakov vydal prozkoumat Aral. Během této vyprávy bylo zaznamenáno množství meteorologických a astronomických údajů, byla měřena hloubka jezera, podrobně zaměřeny ostrovy a souostroví. Dále posádka lodi získala množství vzorků zdejších minerálů a fauny. Na základě Butakových objevů byla roku 1850 vydána mapa Aralského jezera. Butakov se zúčastnil i ruské expanze do střední Asie, během níž byly mimo jiné prozkoumány a popsány toky řek Amudarje a Syrdarje. Od roku 1864 sloužil u baltské flotily, o rok později byl povýšen na admirála, roku 1867 na kontradmirála. Zemřel roku 1869 v Německu, kde pobýval z léčebných důvodů.

Archiv »
K úpravě upravit
  • Zámořské objevy rozšířit článek o novověkou část, případně zároveň založit nový článek týkající se novověkých zámořských expedic
  • Kuronsko rozšířit část o kolonizaci, popř. rozšířit celou historii
Informace upravit

Na této stránce se nachází seznam posledních změn v kategorii Kolonialismus.

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kolonialismus}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.