Chlorid amonný: Porovnání verzí
m Přebírání commonscat z Wikidat |
předělání odkazu |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| Německý název = Ammoniumchlorid |
| Německý název = Ammoniumchlorid |
||
| Sumární vzorec = NH<sub>4</sub>Cl |
| Sumární vzorec = NH<sub>4</sub>Cl |
||
| Vzhled = Bílá |
| Vzhled = Bílá [[krystal]]ická látka |
||
| Číslo CAS = 12125-02-9 |
| Číslo CAS = 12125-02-9 |
||
| Číslo EINECS = 235-186-4 |
| Číslo EINECS = 235-186-4 |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| Teplota rozkladu = 340 °C |
| Teplota rozkladu = 340 °C |
||
| Teplota varu = 520 °C |
| Teplota varu = 520 °C |
||
| Hustota = 1,527 g/cm |
| Hustota = 1,527 g/cm<sup>3</sup> (''20 °C'')<br /> 1,062 g/cm<sup>3</sup> (''20 °C, 22% roztok'') |
||
| Rozpustnost = 29,41 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 33,2 g/100 ml (''10 °C'')<br /> 37,14 g/100 ml (''20 °C'')<br /> 39,3 g/100 ml (''25 °C'')<br /> 41,4 g/100 ml (''30 °C'')<br /> 45,8 g/100 ml (''40 °C'')<br /> 50,42 g/100 ml (''50 °C'')<br /> 55,30 g/100 ml (''60 °C'')<br /> 65,72 g/100 ml (''80 °C'')<br /> 77,05 g/100 ml (''100 °C'') |
| Rozpustnost = 29,41 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 33,2 g/100 ml (''10 °C'')<br /> 37,14 g/100 ml (''20 °C'')<br /> 39,3 g/100 ml (''25 °C'')<br /> 41,4 g/100 ml (''30 °C'')<br /> 45,8 g/100 ml (''40 °C'')<br /> 50,42 g/100 ml (''50 °C'')<br /> 55,30 g/100 ml (''60 °C'')<br /> 65,72 g/100 ml (''80 °C'')<br /> 77,05 g/100 ml (''100 °C'') |
||
| Relativní permitivita = 7 (''20 °C'') |
| Relativní permitivita = 7 (''20 °C'') |
||
| Tlak páry = 13,332 [[Pascal|kPa]] |
| Tlak páry = 13,332 [[Pascal|kPa]] |
||
| Měrná magnetická susceptibilita = - 8,04& |
| Měrná magnetická susceptibilita = - 8,04·10<sup>-6</sup> cm<sup>3</sup> g<sup>-1</sup> |
||
| Dynamický viskozitní koeficient = 0,986 cP (''20 °C, 22% roztok'') |
| Dynamický viskozitní koeficient = 0,986 cP (''20 °C, 22% roztok'') |
||
| Kinematický viskozitní koeficient = 0,928 cS (''20 °C, 22% roztok'') |
| Kinematický viskozitní koeficient = 0,928 cS (''20 °C, 22% roztok'') |
||
| Struktura = zobrazit |
| Struktura = zobrazit |
||
| Krystalová struktura = |
| Krystalová struktura = [[Krystalograická soustava#Kychlová (kubická)|krychlová]] |
||
| Hrana mřížky = a= 386,6 pm |
| Hrana mřížky = a= 386,6 pm |
||
| Termodynamické vlastnosti = zobrazit |
| Termodynamické vlastnosti = zobrazit |
||
| Standardní slučovací entalpie = - 315,4 kJ/mol |
| Standardní slučovací entalpie = - 315,4 kJ/mol |
||
| Standardní molární entropie = 95,8 |
| Standardní molární entropie = 95,8 JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup> |
||
| Standardní slučovací Gibbsova energie = - 203,2 kJ/mol |
| Standardní slučovací Gibbsova energie = - 203,2 kJ/mol |
||
| Izobarické měrné teplo = 1,572 |
| Izobarické měrné teplo = 1,572 JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup> |
||
| Bezpečnost = zobrazit |
| Bezpečnost = zobrazit |
||
| Symboly nebezpečí = {{Zdraví škodlivý}} |
| Symboly nebezpečí = {{Zdraví škodlivý}} |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
}} |
}} |
||
'''Chlorid amonný''' (triviálně ''salmiak'') ([[Dusík|N]][[Vodík|H]]<sub>4</sub>[[Chlor|Cl]]) je bílá [[krystal]]ická látka. [[Rozpustnost|Rozpouští]] se ve [[voda|vodě]], vodný [[roztok]] je slabě [[Kyselina|kyselý]]. Vyskytuje se jako [[Minerál|nerost]] [[Salmiak (minerál)|salmiak]], a to zejména v hořících [[uhelná sloj|uhelných slojích]], kde [[kondenzace|kondenzuje]] z [[plyn]]ů vznikajících při [[hoření]], a také v některých [[ |
'''Chlorid amonný''' (triviálně ''salmiak'') ([[Dusík|N]][[Vodík|H]]<sub>4</sub>[[Chlor|Cl]]) je bílá [[krystal]]ická látka. [[Rozpustnost|Rozpouští]] se ve [[voda|vodě]], vodný [[roztok]] je slabě [[Kyselina|kyselý]]. Vyskytuje se jako [[Minerál|nerost]] [[Salmiak (minerál)|salmiak]], a to zejména v hořících [[uhelná sloj|uhelných slojích]], kde [[kondenzace|kondenzuje]] z [[plyn]]ů vznikajících při [[hoření]], a také v některých [[sopka|sopkách]]. |
||
== Výroba == |
== Výroba == |
Verze z 18. 10. 2013, 18:08
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Chlorid amonný (triviálně salmiak) (NH4Cl) je bílá krystalická látka. Rozpouští se ve vodě, vodný roztok je slabě kyselý. Vyskytuje se jako nerost salmiak, a to zejména v hořících uhelných slojích, kde kondenzuje z plynů vznikajících při hoření, a také v některých sopkách.
Výroba
Průmyslově se vyrábí reakcí amoniaku s kyselinou chlorovodíkovou:
NH3 + HCl → NH4Cl
Laboratorně vzniká i reakcí dusičnanu amonného s chloridem draselným: NH4NO3 + KCl → NH4Cl + KNO3 Výsledkem je roztok salmiaku a dusičnanu draselného, po kterém, když se odpaří, zůstane směs chloridu amonného a dusičnanu draselného, ke které stačí přidat řepný cukr (nebo ještě lépe sorbitol), promíchat a vznikne směs uplatnitelná jako bílá dýmovnice.
Vlastnosti
Zahříváním se rozkládá:
- NH4Cl → NH3 + HCl.
Plynný chlorovodík a amoniak ovšem spolu okamžitě reagují a vzniká opět NH4Cl podle rovnice:
- NH3 + HCl → NH4Cl
Využití
- Jako přídatná látka v potravinářství se označuje kódem E 510. Užívá se jako regulátor kyselosti, přídavná látka do pečiva a pro ostře slanou chuť k výrobě některých slaných druhů lékořicových bonbónů (především ve Skandinávii a Nizozemsku, např. finské salmiakki). Některé zdroje uvádějí, že nežádoucí účinky při požití nejsou známy a bezpečný denní příjem není stanoven; má se za to, že množství, které lze požít, je přirozeně omezeno jeho intenzívní chutí.[1] Ve vyhl. 4/2008 Sb. je výslovně uveden (společně například s kuchyňskou solí) jako látka, na kterou se tato vyhláška nevztahuje.[2] Je však uveden v seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných chemických látek jako látka zdraví škodlivá (s tím, že škodí zdraví při požití a dráždí oči).[3]
- v dýmovnicích,
- upravuje se pomocí něj trať pro běh na lyžích (chemická úprava – zpevnění a zrychlení trati),
- při pájení k odstranění vrstvy oxidů z povrchu kovu,
- v suchých článcích jako depolarizátor,
- ve fotografii se používá jako ustalovač.
Bezpečnost
Chlorid amonný je zdraví škodlivý při požití[3] (způsobuje nauzeu, zvracení a bolesti v krku[4]) a dráždí oči.[3][4] Při zahřívání se rozkládá za vzniku chlorovodíku a amoniaku (oba plyny jsou toxické), v žáru mohou vznikat i oxidy dusíku. Chlorid amonný bouřlivě reaguje s dusičnanem amonným a s chlorečnanem draselným – nebezpečí požáru nebo výbuchu.[4] Reaguje také s mědí a jejími sloučeninami, čehož se využívá při patinování předmětů z mědi a jejích slitin.[5]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ Food-Info.net [online]. Wageningen (NL): Wageningen University, rev. 2010-12-10 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin. In: Sbírka zákonů. 2008. Dostupné online. § 1, odst. 2, písm. d. Ve znění pozdějších předpisů. odst. 2, písm. d Dostupné online.
- ↑ a b c Vyhláška č. 232/2004 Sb., k provádění zákona o chemických látkách a přípravcích. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ a b c Ammonium Chloride – ICSC
- ↑ Patina Formulas for Brass, Bronze and Copper – Science Company
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid amonný na Wikimedia Commons