Jodid amonný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jodid amonný
Jodid amonný
Jodid amonný
Obecné
Systematický název Jodid amonný
Anglický název Ammonium iodide
Německý název Ammoniumiodid
Sumární vzorec NH4I
Vzhled bílé krystalky nebo prášek
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 144,944 g/mol
Teplota tání 551 °C
Teplota sublimace 405 °C
Hustota 2,514 2 g/cm3 (20 °C)
Index lomu nD= 1,700 7
Rozpustnost ve vodě 154,2 g/100 ml (0 °C)
172,3 g/100 ml (20 °C)
176,8 g/100 ml (25 °C)
181,4 g/100 ml (30 °C)
190,5 g/100 ml (40 °C)
199,6 g/100 ml (50 °C)
228,8 g/100 ml (80 °C)
250,3 g/100 ml (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
glycerol
aceton
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
Tlak páry 13,332 kPa (331 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -5,72 Sm-1
Struktura
Krystalová struktura krychlová
Hrana krystalové mřížky a= 724,4 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -201,5 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp 92,4 J/g
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -112,6 kJ/mol
Bezpečnost
R-věty žádné nejsou
S-věty žádné nejsou
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Jodid amonný je chemická sloučenina se vzorcem NH4I. Používá se v chemikáliích pro barevnou fotografii a v některých léčivých přípravcích[1]. Lze ho připravit reakcí kyseliny jodovodíkové a amoniaku: NH3 + HI → NH4I. Je dobře rozpustný ve vodě (rozpouští se také v ethanolu, acetonu a vodném roztoku amoniaku; je nerozpustný v diethyletheru)[2], ze které krystalizuje do podoby krychlových krystalů. Na vlhkém vzduchu se barví žlutě vzhledem k rozkladu, při kterém vzniká jód[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium iodide na anglické Wikipedii.

  1. a b Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
  2. Ammonium iodide - Product information

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.