Rhenistan amonný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rhenistan amonný
Ammonium perrhenate.jpg
Obecné
Systematický název Rhenistan amonný
Anglický název Ammonium perrhenate
Německý název Ammoniumperrhenat
Sumární vzorec NH4ReO4
Vzhled Bílá krystalická látka
Číslo EC (enzymy) 237-075-6
UN kód 1479
Vlastnosti
Molární hmotnost 268,243 g/mol
Teplota rozkladu 365 °C
Hustota 3,97 g/cm3
Rozpustnost ve vodě 2,89 g/100 ml (0 °C)
6,23 g/100 ml (20 °C)
15,65 g/100 ml (50 °C)
32,34 g/100 ml (80 °C)
Měrná magnetická susceptibilita -1,784 10-6cm3g-1
Krystalová struktura Šesterečná
Hrana krystalové mřížky a= 587,1 pm
c= 1 294,2 pm
Dráždivý
Dráždivý (Xi)
Oxidující
Oxidující (O)
R-věty R8, R36/37/38
S-věty S24/25, S28, S37, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
 
 
 
 
Teplota vznícení Nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Rhenistan amonný je jednou z nejdůležitějších sloučenin rhenia, která se dá připravit jeho tepelným rozkladem. Jeho chemický vzorec je NH4ReO4, je to amonná sůl kyseliny rhenisté. Je to nejčastější forma, ve které se s rheniem obchoduje.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Rhenistan amonný lze připravit ze všech běžných sloučenin rhenia. Kovové rhenium, oxidy i sufidy lze oxidovat pomocí kyseliny dusičné a vzniklý roztok se nechá reagovat s vodným roztokem amoniaku. Lze jej připravit reakcí vodného roztoku oxidu rhenistého s amoniakem a následnou krystalizací.[1][2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  
  1. GLEMSER, O.. Handbook of Preparative Inorganic Chemistry. New York : Academic Press, 1963. Kapitola Ammonium Perrhenate, s. 1476-1485. (anglicky) 
  2. THOMPSON, Richard J.. Ammonium Perrhenate. Inorganic Syntheses. 1966, roč. 8, s. 171-173. DOI:10.1002/9780470132395.ch44.