Salmiak (minerál)
| Salmiak | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | NH4Cl |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, bílá, žlutá, načervenalá |
| Vzhled krystalu | mnohoploché krystaly, agregáty |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 1–2 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | n=1,639 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 1,5 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | lehce ve vodě |
| Ostatní | slaná chuť |
Salmiak (Agricola, 1546), chemický vzorec NH4Cl (chlorid amonný), je krychlový minerál. Název pochází z řeckého άλας άμμωνιακός, alas ammóniakos („sůl Ammónova“), byl totiž znám již ze starého Egypta.
Vznik[editovat | editovat zdroj]
Doprovází vulkanickou činnost, guánová ložiska, hořící uhelné haldy.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Tvoří obvykle zaoblené krystaly buď samostatně nebo v drúzách. Krystaly, zvláště umělé, jsou často jednosměrně vyvinuté (monstrózní) a mají pak vzhled šesterečný, čtverečný, kosočtverečný až asymetrický. Jednotlivé krystaly mohou dosáhnout v přírodě velikosti až 5 cm. Také tvoří zrnité kůry a povlaky, nálety složené z drobných stalaktitů, bývá zemitý a práškovitý. Na hořících uhelných haldách často vytváří rovnoběžně vláknité agregáty a shluky rovnoběžných vláken, na jejichž koncích narůstají izometrické krystaly.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1-2, hustota 1,5-1,6 g/cm³, je plastický, dá se krájet. Lom lasturnatý, štěpnost dokonalá podle {100}, nedokonale podle {111},
- Chemické vlastnosti: Složení: NH4 33,72%, Cl 66,28%. Před dmuchavkou snadno a úplně vyprchá bez tavení za tvorby dýmů. Rozpouští se ve vodě, při zahřátí se sodou a kyselinami vzniká amoniak.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, vlivem příměsí bývá zbarven do žluta, červena až hněda, vryp bílý, lesk skelný, průhledný.
- Jiné vlastnosti: Má palčivě slanou chuť. Po mechanické deformaci se někdy objeví slabý dvojlom.
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
Využití[editovat | editovat zdroj]
Praktické využití minerál nemá.
Průmyslově se využívá uměle připravený chlorid amonný, například jako tzv. salmiak na letování na čištění hrotů páječky. Teplem se rozkládá na chlorovodík a čpavek, který hrot páječky čistí nejen mechanicky, ale i chemicky.
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Lokální výskyt
- Česko
- Čechy: hořící haldy uhelných revírů - Bečkov u Trutnova, Kladno, Lampertice u Žacléře z haldy dolu Eliška, Radvanice u Trutnova krystalické kůry i drúzy dobře vyvinutých krystalů až 15 mm velkých z haldy dolu Kateřina
- Morava: Bzenec, Oslavany – býval hojný až v 1 cm velkých krystalech, Zastávka – v bílých drúzách v lokalitě U bítešské silnice
- Slezsko: na Ostravsku z Doubravy, Karviné, Lazů, Petřkovic, Poruby (obec Orlová)
- Itálie – zejména ze sopek (Etna, Stromboli, Vesuv)
- Rusko – hořící haldy v Čeljabinsku (Ural)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 15–18
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu salmiak na Wikimedia Commons - Salmiak na webu mindat.org (anglicky)
- Salmiak na webu Webmineral (anglicky)
- Salmiak v Atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
