Roxelana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Roxelana
Haseki Hürrem Valide Sultan Han Hazretleri
Haseki Hürrem Valide Sultan Han Hazretleri
Rodné jméno Alexandra La Rossa
Narození 1505
Rohatyn, Červená Rus
Úmrtí 17. dubna 1558 (53 let)
Konstantinopol, Osmanská říše
Příčina úmrtí přirozená smrt ve spánku
Národnost ruská
Občanství osmanské
Titul otrokyně
konkubína
sultánka
právoplatná manželka sultána
Období 1521 - 1558
Předchůdce Mahidevran Sultan
Nábož. vyznání Křesťanství (1505-21)
Islám (1521-58)
Manžel/ka sultán Süleyman I. Khán
Děti sultán Selim I.
Mihrimah Sultan
Şehzade Mehmet
Şehzade Bayezid
Şehzade Cihangir
Rodiče Selim II.
Příbuzní švagrová Hatice Sultan
tchýně Ayşe Hafsa Sultan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haseki Hürrem Sultan (turecky Hürrem z perského خرم – ḫurram‚ radostiplná; známa také jako Roxelaneskythská žena, Roxelana, Roxolana, Ruziac nebo La RossaRudovlasá); 1505 nebo 1506, Rohatyn17. dubna 1558, Istanbul) byla manželka tureckého sultána Sulejmana Nádherného, matka sultána Selima II.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Roxolana se pravděpodobně narodila roku 1505 nebo 1506 v Rohatyni, městě ležícím v tehdejší Červené Rusi (pozdější východní Haliči), a to snad do rodiny ruského pravoslavného popa. Červená Rus byla jakožto hraniční území Polského království a Osmanské říše častým cílem nájezdů jak Tatarů, tak Turků. Ti nejen dobývali a plenili toto území, ale také velmi často odváželi místní obyvatele do otroctví. A takto se kolem roku 1520 dostala Roxolana do Osmanské říše, přesněji do Istanbulu, aby se stala sultánovou konkubínou.

Manželka vládce[editovat | editovat zdroj]

Sulejman I., syn Selima I. Hrozného, byl jedním z nejznámějších tureckých sultánů. V Evropě ho nazývali Nádherný, v Turecku Kanuni (Zákonodárce) pro zavedení souboru zákonů, vytvořených na podporu zájmů feudálů a připoutání Rolníků k jejich usedlostem, jež většinou těmto feudálům náležely; fakticky jeho zákony zavedly v Turecku nevolnictví.

Do sultánova serailu, resp. do jeho harému, zvaného «Bab-us-saade (Brána blaženství)», se Roxolana sice dostala jako prostá konkubína, záhy se však stala Sulejmanovou velkou láskou. Sultán jí dokonce věnoval své verše (byl básníkem a psal pod pseudonymem Muhibbi). Zakrátko dosáhla toho, že dosavadní sultánova žena Gülbahar (Rose Pranvere) přišla o Sulejmanovu přízeň, a po léta byla jeho jedinou ženou.Však Hurrem Sultan byla již čtvrtou ženou sultana, ale první právoplatnou v dynastii sultánů.

Podle zákonů islámu mohl mít sultán čtyři zákonité ženy a tolik souložnic, kolik byl schopen uživit. Podle tradice se však sultánové do Sulejmana I. neženili. Fakticky se Roxolana stala první oficiální manželkou Sulejmana I. Před svatbou, jež se uskutečnila v roce 1530, . Jejich prvorozený se narodil v roce 1521. Islámskou víru přijala ještě před početím syna.

Dopis Roxolany polskému králi Zikmundu II. Augustovi.

Po oficiálním svatebním obřadu Sulejman pozvedl Roxolanu do pozice baš-kadin, hlavní ženy. Nenazval ji jinak, než "Haseki" (Milá srdci) a "Hürrem (Radostiplná). Hürrem byla nejen zkušenou milostnicí, ale i inteligentní, zajímavou společnicí, skvěle se orientující v umění i státních záležitostech. Ve dnech odloučení – Sulejman za svůj život uskutečnil 13 vojenských tažení – si dopisovali vytříbenými verši v perštině a arabštině.

Roxolana, jedna z nejvzdělanějších žen své doby, přijímala zahraniční posly a vyslance, odpovídala na dopisy zahraničních panovníků, vlivných velmožů a umělců. Měla tedy pravděpodobně významný vliv na tureckou zahraniční politiku; zachovaly se její dva listy polskému králi Zikmundu Augustovi, v nichž vyjadřovala účast po smrti Zikmunda I. Starého. Existuje teorie, že relativně vlídná politika Sulejmana vůči Polsku měla svůj původ v Roxolanině vlivu, jež pociťovala stále silné vazby k rodné zemi.

Z její iniciativy (jako první ženy v Turecku) byla v Istanbulu postavena řada mešit, lázně a madrasy (náboženské školy), kromě Istanbulu pak i např. v Mekce, Medině a Edirne.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

V roce 1521 porodila Roxolana sultánovi Sulejmanovi syna Mehmeda; celkem porodila Sulejmanovi šest dětí – dceru a pět synů, z nichž jeden (Abdullah) zemřel v útlém věku.

  • syn Mehmet (1521–1543)
  • dcera Mihrimah (1522–1578) ∞ Rüstem Paša (1500–1561), turecký velkovezír
  • syn Abdullah (1522–1523)
  • syn Selim (1524–1574) – Sulejmanův nástupce jako Selim II
  • syn Bayezid (1525–1562)
  • syn Cihangir (1531–1553)

Svého vlivu na sultána využívala v mocenském boji o následnictví trůnu. Některé prameny jí přičítaly podíl na Sulejmanově rozhodnutí o popravě jeho nejstaršího syna Mustafy v roce (1553) a velkovezíra Ibrahima (1536).[1] Okolnosti byly ale mnohem složitější. Hlavní příčinou Sulejmanova rozhodnutí bylo v obou případech zneužití pravomocí, které vedlo k destabilizaci osmanské říše a bylo odůvodněně považováno za velezradu. Tento vnitřní mocenský boj podporovaly tajně i některé zahraniční mocnosti (císař, Benátčané a Peršané). Je doloženo, že Ibrahim používal během perského tažení (1534-35) titul a pečeť "Sultán Ibrahim" a tajně jednal se zahraničními diplomaty.[2] O okolnostech Mustafovy smrti viz Osudy potomstva.

Osudy potomstva[editovat | editovat zdroj]

Syn Hürrem Sultan Mehmed zemřel na neštovice krátce potom, co ho Sulejman jmenoval místo Mustafy sandžakbejem v Manise (1543). Měl stejně jako Mustafa titul Následník trůnu.

Dceru Mihrimah Sulejman v roce 1539 provdal za sandžakbeje Anatolie, svého důvěrníka a vychovatele svých synů Rüstema Pašu, který se v roce 1544 stal velkovezírem. Po smrti své matky Hürrem převzala její roli a stala se otcovou rádkyní.[1][3]

Syn Mahidevran Mustafa byl za velezradu na příkaz otce popraven. Stalo se tak v září 1553 ve vojenském ležení v údolí Ereğli u Konye. Mustafova tajná korespondence s Peršany s jeho pečetí a podpisem "Sultán Mustafa" je dodnes uložena v archivu Topkapı. Historické prameny dokládají také nezdařený pokus části armády sesadit a izolovat Sulejmana v Dimetoce a dosadit Mustafu na trůn.[4] Není jasné, zda Sulejmanovo rozhodnutí o popravě Mustafy ovlivnila i smrt jeho oblíbence, Hürremina syna Mehmeda, který zemřel za nevyjasněných okolností přesně o deset let dříve jako sandžakbej v Manise.

Bayezid zahynul v bojích o trůn se svým bratrem Selimem: s 12 tisíci svých lidí uprchl do Persie na dvůr šáha Tahmáspa I. a v Osmanské říši, jež v té době byla s Persií ve válečném stavu, byl považován za zrádce. Později Sulejman uzavřel s Persií mír a dohodl se s perským šáhem, že Peršané za 4000 zlatých mincí zabijí Bayezidovy spolubojovníky a jeho samotného i s jeho čtyřmi syny předají sultánovým vyslancům. Rozsudek smrti, který Sulejman nad synem vynesl, byl vykonán 28. listopadu roku 1562.

Syn Cihangir zemřel v roce 1553 na vrozenou vadu (křivice).

Nástupcem Sulejmana na trůně Osmanské říše se stal v roce 1566 Selim II., který ho ze všech jeho synů jediný přežil. Nazýván byl Selim Opilec. Selim poskytl stálou finanční podporu Mahidevran Sultan a dal pohřbít ostatky jejího syna Mustafy v mauzoleu komplexu Muradiye v Burse (Muradiye Camii).

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Roxolana zemřela ve spánku, služebné ji našli mrtvou v posteli 17. dubna 1558.

Ohlasy v umění[editovat | editovat zdroj]

Její život se stal námětem řady uměleckých děl včetně filmových a televizních zpracování. Nejznámějším z nich je patrně turecký seriál Muhteşem Yüzyıl (TIMS production, 2011 – 2014), uváděný v České republice pod názvem Velkolepé století na TV Barrandov.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Na Roxolaninu počest byl nazván druh opic Langur Čínsky (Pygathrix roxellana), vyznačující se (tak jako ona) nahoru ohrnutým nosem – "pršákem".

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b İbrāhīm Peçevī. Tārīḫ-i Peçevī. Istanbul : [s.n.], 1641, reedice 1866. (turecky) 
  2. Topkapı Sarayı Arşivi Evrak № 5038 Çağatay Uluçay. Harem’den Mektuplar. Istanbul : [s.n.], 2011. (turecky) 
  3. Gülru Necipoğlu. The Age of Sinan. Architectural Culture in the Ottoman Empire. Londýn : Reaktion Books, 2005. (anglicky) 
  4. Topkapı Sarayı Arşivi

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Interiér Roxelaniny hrobky v Sulejmanově mešitě v Istanbulu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]