Šehzade Mustafa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šehzade Mustafa
Syn osmanského sultána Süleymana I.
Syn osmanského sultána Süleymana I.
Narození1515
Manisa
Úmrtí6. října 1553
Konya
Titulprinc - následník
Nábož. vyznáníIslám
DětiNergisşah Sultan
Şehzade Mehmed
Şehzade Orhan
Şah Sultan
Mihrişah Sultan
Hatice Sultan
Handan Sultan
Rodičesultán Süleyman Nádherný
Mahidevran Sultan
RodOsmanská dynastie
Příbuzníbratr Selim II.
bratr Şehzade Mehmed
Şehzade Bayezid
bratr Şehzade Cihangir
sestra Raziye Sultan
sestra Mihrimah Sultan
babička Ayşe Hafsa Sultan
dědeček Selim I.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šehzade Mustafa Muhlisi (1515, Manisa - 6. října 1553, Konya) byl syn osmanského sultána Sulejmana I. a jeho druhé manželky Mahidevran Sultan. Byl správcem provincie Manisa v letech 1533-1541 a vládce provincie Amasya v letech 1541-1553. Mustafa byl nejstarším žijícím synem sultána a nejpravděpodobnějším následníkem. Byl v Anatolii velmi oblíbeným princem, avšak nakonec byl z příkazu svého otce popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vražda prince Mustafy v roce 1553 byla inspirací pro francouzského spisovatele Gabriela Bounina v tragédii La Soltane

Mustafa se narodil v roce 1515 v Manise, sultánovi Sulejmanovi I. a jeho manželce Mahidevran Sultan. V té době byl Sulejman ještě princem.

Mustafa měl problémy ve vztahu ke svému otci již v raném dětství. Byl prvorozený syn, avšak Sulejman byl více soustředěný[zdroj?] na jeho bratra, Šehzade Mehmeda, který byl nejstarším synem Hürrem Sultan

Mustafa měl vždy dobrý vztah se svými bratry Mehmedem a následným sultánem Selimem II.[zdroj?] To nejspíš zapříčinilo i pozdější Selimův kladný vztah k Mahidevran Sultan v posledních letech jejího života.

Mustafa byl převelen z Manisy do Amasye. Správa Manisy byla přidělena princi Mehmedovi. Nicméně, Mustafa dostal dopis od svého otce, že přesídlení do Amasye nebylo z důvodu, že by neměl nastoupit na trůn, ale protože chce, aby Mustafa bránil východní hranice říše a získal zkušenosti správou většího území.[zdroj?] Uklidněno bylo též osmanské vojsko a lid, protože v Mustafovi spatřovali budoucího panovníka. Princ Mehmed však roku 1543 umírá. Ačkoli se vzhledem k této okolnosti zdálo, že Mustafovi v cestě na trůn nic nebrání, musel čelit další výzvě. Selim byl v roce 1544 poslán do Anatolie jako maniský správce.

V roce 1547, během sultánova tažení proti perským Safíovcům, se Sulejman setkal se svými syny Mustafou, Selimem a Bájezídem na různých místech a probíral s nimi politickou situaci v Osmanské říši.

V roce 1549 byl Mustafa poslán do provincie Konya. Nyní byl Mustafův život v ohrožení. Hürrem Sultan a Rüstem Paša se proti němu spikli ve prospěch Hürreminých synů, Selima a Bájezída.[zdroj?]

Poprava[editovat | editovat zdroj]

Výjev Mustafovy popravy z 18. století

Hürrem a Rüstem využili situace, když sultán Sulejman po cestě do Persie zastavil s armádou v Ereğli. Během pobytu v Ereğli navrhl Rüstem Mustafovi, aby se přidal k armádě. Zároveň Rüstem pomluvami Sulejmana přesvědčil, že jeho syn přichází, aby ho zabil a zmocnil se vlády.[zdroj?]

Mustafa přijal Rüstemův návrh a okamžitě vyrazil. Sulejman to považoval za hrozbu a po falešném varování od Hürrem[zdroj?] vydal příkaz k Mustafově popravě. Když Mustafa vstoupil do stanu svého otce, aby se s ním setkal, napadli ho Sulejmanovi strážci a po dlouhém zápasu ho uškrtili tětivou luku.

Po popravě[editovat | editovat zdroj]

Po Mustafově smrti se jeho janičáři a anatolští vojáci začali bouřit proti Sulejmanovu rozhodnutí. Osmanská společnost nesouhlasila s usmrcením prince Mustafy, protože lid věřil, že příčinou jeho vraždy byla politická hra Hürrem Sultan a Rüstema Paşi. V roce 1553 napadli hlavní palác Topkapi v Konstantinopoli.[zdroj?]

Po protestech armády zbavil sultán Sulejman Rüstema jeho funkce velkovezíra a poslal jej zpět do Konstantinopole. Hürrem poslal do exilu, do starého paláce v Edirne. Mustafovi nechal Sulejman uspořádat velkolepý a důstojný pohřeb v Konstantinopoli. Po týdnu, co bylo jeho tělo uchováváno v Hagia Sofia, bylo jeho tělo převezeno do Bursy a tam bylo i pochováno.

Mustafova smrt byla ještě dlouho oplakávána v Anatolii, také v Amasyi, Manise a Konyi, protože lidé viděli v Mustafovi budoucího sultána a vynikajícího vůdce Osmanské říše.

Lidé a rodina Sulejmana (jeho sestry) byli velmi rozzlobení na Rüstema, Hürrem a poté i na Sulejmana, protože nechal dopustit, aby jeho prvorozený syn byl popraven.[zdroj?]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Měl 4 dětí, o kterých se dochovaly záznamy:

  • Šehzade Orhan se narodil v roce 1535 v Manise a zemřel v roce 1552 v Konyi.
  • Nergis Şah Sultan byla Mustafova oblíbená dcera. Narodila se v roce 1536 v Manise. Provdala se za Damata Cenabi Ahmeta Pašu, který byl guvernérem Anatolie, ale nadále žila v Burse. Zemřela tady v roce 1592 a je zde i pochována.
  • Šehzade Mehmed se narodil v roce 1547 v Amasyi a zemřel 10. prosince 1553 v Burse.
  • Şah Sultan se narodila v roce 1542 v Amasyi a provdala se za zdejšího guvernéra. Zemřela v roce 1597 na tomtéž místě.

Literatura a populární kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 1561, devět let po Mustafově smrti, francouzský spisovatel Gabriel Bounin napsal tragédii La Soltane o Hürrem Sultan a o Mustafově smrti. Díky této tragédii byli Francouzi poprvé detailněji obeznámeni s Osmanskou dynastií.

V televizním seriálu Velkolepé století (2011 - 2014) byl Mustafa ztvárněn tureckým hercem Mehmetem Günsürem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Mustafa na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]