Mehmed VI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mehmed VI.
Sultan Mehmed VI of the Ottoman Empire.jpg
Narození14. ledna 1861
Konstantinopol, Osmanská říše
Úmrtí16. května 1926 (ve věku 65 let)
San Remo, Itálie
Povolánívládce
TitulJeho sultánské veličenstvo
chálífa
PředchůdceMehmed V.
Následovníksultanát padl
Nábož. vyznáníSunnitský islám
Manžel(ka)Emine Nazikedâ Kadınefendi
DětiMünire Sultan
Fatma Uliye Sultan
Rukiye Sabiha Sultan
Mehmed Ertuğrul Efendi
RodičeOtec: sultán Abdülmecid I.
Matka: Gülüstü Kadın Efendi
RodOsmanská dynastie
PříbuzníAbdulhamid II., Mehmed V., Ahmed Kemaleddin, Murad V., Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876), Refia Sultan, Fatma Sultan (dcera Abdulmecida I.) a Mediha Sultan (sourozenci)
Fatma Neslişah, Necla Hibetullah Sultan a Hanzade Sultan (dcera Ömera Faruka) (vnoučata)
Funkceosmanský sultán (1918–1922)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mehmed VI. (14. ledna 1861 Konstantinopol16. května 1926 San Remo) byl 36. a poslední sultán Osmanské říše, panující v letech 1918–1922. Po skončení 1. světové války a po útěku mladotureckých politiků se pokusil sám vládnout v souladu s politikou států Dohody; v roce 1920 přijal Sèvreskou smlouvu. Roku 1922 byl sesazen z trůnu Mustafou Kemalem (Atatürkem).

Vláda a vyhnanství[editovat | editovat zdroj]

První světová válka byla pro Osmanskou říši, které tehdy vládl Mehmedův bratr Mehmed V., pohromou.[1] Britské a spojenecké síly dobyly Bagdád, Damašek a Jeruzalém. Během války byla většina říše rozdělena mezi evropské spojence. Dne 10. srpna 1920 byli Mehmedovi zástupci nuceni podepsat Sèvreskou smlouvu, v níž se vzdali nároků na neturecká území. Turecko podle smlouvy ztratilo 4/5 svého území, zdejší nacionalisté toto zásadně odmítali. Nová vláda (Velké národní shromáždění Turecka) v čele s Mustafou Kemalem dne 1. listopadu 1922 zrušila sultanát a Mehmed VI. byl nucen opustit abdikovat. Na britské válečné lodi opustil Konstantinopol a dostal se na Maltu.[2] Později žil v San Remu v Itálii, kde roku 1926 zemřel.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželky[editovat | editovat zdroj]

Mehmed se oženil celkem pětkrát:

  1. Nazikeda Kadınefendi (9. října 18664. dubna 1944), provdala se za sultána v roce 1885, vyhnanství prožila v Káhiře, kde je i pohřbena
  2. Inşirah Hanım (10. července 188710. června 1930), provdala se za sultána v roce 1905 a rozvedla se s ním v roce 1909, později žila v Káhiře
  3. Müveddet Kadınefendi (12. října 18931951), provdala se za sultána v roce 1911
  4. Nevzad Hanım (2. března 190023. června 1992), provdala se za sultána v roce 1921
  5. Nevvare Hanımefendi (4. května 190113. června 1992), provdala se za sultána v roce 1918

Synové[editovat | editovat zdroj]

Mehmed měl pouze jednoho syna, kterého zplodil s Müveddet:

  • Şehzade Mehmed Ertuğrul (5. září 1912 – 2. července 1944), po odsunu členů dynastie žil v Káhiře

Dcery[editovat | editovat zdroj]

Mehmed měl tři dcery, všechny s Nazikedou:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOKÁL, Vladimír. Poslední sultán ztratil 80% osmanského území. Dožil v San Remu [online]. iDnes, 2018-07-04 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  2. Mehmed VI [online]. Britannica, rev. 2020-01-10 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Murad V.
Znak z doby nástupu Osmanský sultán
19181922
Znak z doby konce vlády Nástupce:
říše zanikla