Şehzade Bayezid
| Şehzade Bayezid | |
 Osmanská miniatura zachycující Suleymana I. se svým synem Şehzadem Bayezidem | |
| Narození |
1525 Palác Topkapi |
|---|---|
| Úmrtí |
25. září 1561 (ve věku 35–36 let) Kazvín |
| Manžel(ka) | Fatma Haseki Sultan |
| Děti |
Mihrümah Sultan Ayşe Sultan |
| Rodiče | Sulejman I. a Roxelana |
| Příbuzní | Mihrimah Sultan, Şehzade Mustafa, Selim II., Şehzade Mehmed, Şehzade Abdullah, Şehzade Murad, Şehzade Cihangir a Raziye Sultan (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Şehzade Bayezid (1525, Konstantinopol, Osmanská říše – 25. září 1561, Safavid, Persie) byl osmanský princ (turecky: şehzade), jeden z následníků na osmanský trůn a post sultána.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Bayezid byl syn sultána Sulejmana I. (1494–1566), známého jako Velkolepý či Nádherný, a jeho oblíbenkyně a později legální manželky Hürrem Sultan (cca 1500–1558).
Každý osmanský princ a možný budoucí sultán byl poslán do provincie, ve které se stal guvernérem a de facto jí vládl. Bayezid se stal guvernérem provincie Anatolia (turecky sancak). Nicméně během otcovy 12. výpravy v roce 1553 do Načičevanu, části současného Ázerbájdžánu, byl poslán do Edirne, hlavní evropské části Osmanské říše. Bylo to kvůli kontrole Rumelie, kterou během výpravy nemohl hlídat jeden z jeho bratrů. Během této výpravy byl popraven jeho starší nevlastní bratr Şehzade Mustafa. Zprávy o popravě pobouřily celou říší, největší nepokoje byly právě v Rumélii, kterou měl Bayezid dočasně na starost. Nepokoje uklidnil až Sulejman vracející se z výpravy.
Boj o trůn[editovat | editovat zdroj]
Sulejman měl pět synů. Jeho druhý syn Mehmed zemřel v roce 1543. Po popravě Mustafy v roce 1553, který byl první v pořadí na trůn, a smrti Şehzade Cihangira, nejmladšího bratra, který byl od narození slabší a nemocný, zůstali už jen dva potenciální sultáni: Şehzade Selim (pozdější sultán Selim II.) a právě Bayezid. Selim byl guvernérem provincie Manisa a Bayezid byl guvernérem Kütahya, dvou velkých měst významných stejně jako Konstantinopol, tehdejší hlavní město.
Když bylo Sulejmanovi 60 let, boj o trůn mezi dvěma bratry začal. Sulejman nechtěl, aby došlo k vraždě, a tak bratry rozdělil: Selim byl poslán do provincie Konya a Bayezid do provincie Amasya. Obě provincie byly příliš vzdálené od Konstantinopole. Selim byl rychlý a okamžitě se přesunul do Konye. Bayezid však protestoval a nechtěl odjet do Amasye kvůli tomu, že tam byl poslán Mustafa a následně byl popraven. Myslel si, že otec s ním má stejné úmysly. Pobouřený Sulejman nazval Bayezida rebelem a vydal nařízení, že po jeho smrti bude sultánem Selim. To však nezastavilo bratry v boji, Selim společně se Sokollu Mehmetem Pashou plánoval zabít Bayezida nedaleko Konye 31. května 1559.
Bayezid po bojích se Selimem[editovat | editovat zdroj]
Bayezid nakonec odjel do Amasye, ze které pak odjel do Persie se svými syny a malou armádou. Bayezida přivítal sám perský šáh Tahmasp, který byl úhlavním nepřítelem sultána Sulejmana a Osmanské říše. Jakmile se o tom Sulejman dozvěděl, vyslal do Persie několik poselstev s žádostí o vydání Bayezida. Šáh nakonec souhlasil a Bayezid byl popraven společně se svými syny 25. září 1561 v safíjovském hlavním městě Kazvínu v Persii osmanským katem.
Manželka a rodina[editovat | editovat zdroj]
Bayezid se oženil s jednou ze svých konkubín Fatmou Sultan, která mu porodila pět synů a čtyři dcery.
Synové[editovat | editovat zdroj]
- Şehzade Orhan (1543,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Şehzade Osman (1545, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Şehzade Abdullah (1548, Kütahya – 25. září 1561, Kazvín)
- Şehzade Mahmud (1552,Kütahya – 25. září 1561,Kazvín)
- Şehzade Mehmet (1559, Amasya – 3. října 1561, Bursa)
Dcery[editovat | editovat zdroj]
- Mihrümah Sultan (1547, Kütahya – 1593, Istanbul)
- Hatice Sultan (narozena a zemřela 1550, Kütahya)
- Ayşe Sultan (1553 Kütahya – 1572, Tokat)
- Hanzade Sultan (narozena a zemřela 1556, Kütahya)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Bayezid na anglické Wikipedii.
