Şehzade Mustafa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Şehzade Mustafa
Syn osmanského sultána Süleymana I.
Narození 1515
Manisa
Úmrtí 6. října 1553
Konya
Titul princ - následník
Nábož. vyznání Islám
Děti Nergisşah Sultan
Şehzade Mehmed
Şehzade Orhan
Şah Sultan
Mihrişah Sultan
Hatice Sultan
Handan Sultan
Rodiče sultán Süleyman Nádherný
Mahidevran Sultan
Příbuzní bratr Selim II.
bratr Şehzade Mehmed
Şehzade Bayezid
bratr Şehzade Cihangir
sestra Raziye Sultan
sestra Mihrimah Sultan
babička Ayşe Hafsa Sultan
dědeček Selim I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Şehzade Mustafa Muhlisi (1515, Manisa - 6. října 1553, Konya) byl syn osmanského sultána Sulejmana I. a jeho třetí manželky Mahidevran Sultan. Byl správcem provincie Manisa v letech 1533-1541 a vládce provincie Amasya v letech 1541-1553. Mustafa byl nejstarším žijícím synem sultána a nejpravděpodobnějším následníkem. Byl v Anatolii velmi oblíbeným princem, avšak nakonec byl z příkazu svého otce popraven.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vražda prince Mustafy v roce 1553 byla inspirací pro francouzského spisovatele Gabriela Bounina v tragédii La Soltane

Mustafa se narodil v roce 1515 v Manise, sultánovi Sulejmanovi I. a jeho manželce Mahidevran Sultan. V té době byl Sulejman ještě princem.

Mustafa měl problémy ve vztahu ke svému otci již v raném dětství. Byl prvorozený syn a měl plné právo na trůn, avšak Sulejman byl více soustředěný na jeho nevlastního bratra, Şehzade Mehmeda, který byl nejstarším synem Hürrem Sultan

Mustafa měl vždy dobrý vztah se svými bratry Mehmedem a následným sultánem Selimem II.

To nejspíš zapříčinilo i pozdější Selimův kladný vztah k Mahidevran Sultan v posledních letech jejího života.

Mustafa byl předělen z Manisy do Amasye. Správa Manisy byla přidělena princi Mehmedovi. Nicméně, Mustafa dostal dopis od svého otce, že přesídlení do Amasye nebylo z důvodu, že by neměl nastoupit na trůn, ale protože chce, aby Mustafa bránil východní hranice říše a získal zkušenosti správou většího území. Uchlácholeno bylo též osmanské vojsko a lid, protože v Mustafovi spatřovali budoucího panovníka.

V roce 1547, během sultánova tažení proti perským Safíjovcům, se Sulejman setkal se svými syny Mustafou, Selimem a Bayezidem na různých místech a probíral s nimi politickou situaci v Osmanské říši. Ačkoli se vzhledem ke smrti prince Mehmeda zdálo, že Mustafovi v cestě na trůn nic nebrání, musel čelit další výzvě. Selim byl poslán do Anatolie jako Maniský princ v roce 1544.

V roce 1549 byl Mustafa poslán do provincie Konya. Nyní byl Mustafův život v ohrožení. Hürrem Sultan a Rüstem Paşa se proti němu spikli ve prospěch Hürreminých synů, Selima a Bayezida.

Poprava[editovat | editovat zdroj]

Výjev Mustafovy popravy z 18. století

Hürrem a Rüstem využili situace, když sultán Sulejman po cestě do Persie zastavil s armádou v Ereğli. Během pobytu v Ereğli navrhl Rüstem Mustafovi, aby se přidal k armádě. Zároveň Rüstem pomluvami Sulejmana přesvědčil, že jeho syn přichází, aby ho zabil a zmocnil se vlády.

Mustafa přijal Rüstemův návrh a okamžitě vyrazil. Sulejman to považoval za hrozbu a po falešném varování od Hürrem vydal příkaz k Mustafově popravě. Když Mustafa vstoupil do stanu svého otce, aby se s ním setkal, napadli ho Sulejmanovi strážci a po dlouhém zápasu ho uškrtili tětivou luku.

Po popravě[editovat | editovat zdroj]

Po Mustafově smrti se jeho janičáři a anatolští vojáci začali bouřit proti Sulejmanovu rozhodnutí. Osmanská společnost nesouhlasila s usmrcením prince Mustafy, protože lid věřil, že příčinou jeho vraždy byla politická hra Hürrem Sultan a Rüstema Paşi. V roce 1553 napadli hlavní palác Topkapi v Konstantinopoli.

Po protestech armády zbavil sultán Sulejman Rüstema jeho funkce velkovezíra a poslal jej zpět do Konstantinopole. Hürrem poslal do exilu, do starého paláce v Edirne. Mustafovi nechal Sulejman uspořádat velkolepý a důstojný pohřeb v Konstantinopoli. Po týdnu, co bylo jeho tělo uchováváno v Hagia Sophia, bylo jeho tělo převezeno do Bursy a tam bylo i pochováno.

Mustafova smrt byla ještě dlouho oplakávána v Anatolii, také v Amasyi, Manise a Konyi, protože lidé viděli v Mustafovi budoucího sultána a vynikajícího vůdce Osmanské říše.

Lidé a rodina Sulejmana (jeho sestry) byli velmi rozzlobení na Rüstema, Hürrem a poté i na Sulejmana, protože nechal dopustit, aby jeho prvorozený syn byl popraven.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Mustafa byl synem osmanského sultána Sulejmana I. a jeho čerkeské konkubíny Mahidevran Sultan (dcera Idara z Kabardina a Nazcan Hatun), která pocházel z Kavkazu ze šlechtické rodiny Temruků. To zřejmě vysvětluje, proč netvořily většinu Mustafových žen otrokyně ani konkubíny, ale svobodné muslimky z řad čerkeské nebo tatarské nobility.

Mustafovy ženy:

  • Fatma Hatun (rozená Adriana, pocházela z Chorvatska), matka prince Orhana.
  • Ayşe Hatun, dcera beye Mirzy Aslanbecka, čerkeského šlechtice, matka princezny Nergisşah Sultan
  • Nuricihan Sultan, dcera Saadeta I. Giraye, krymsko-tatarská princezna a matka princezen Handan Sultan a Hatice Sultan.
  • Rümeysa Sultan, bosenská konkubína, matka prince Mehmeda a princeznen Mihrişah Sultan a Şah Sultan
  • Hatice Hatun, dcera čerkeského beye Kaytuka, který byl vůdcem Čerkesů a byl příbuzný s Şemsiruhsar Sultan
  • Handan Hatun se narodila v Anapě, byla dcerou čerkeského prince Mirzy Beslana a koupila ji Mahidevran Sultan
  • Nurbegüm Hatun, poslední žena, o které jsou záznamy, byla dcera krymského Chána Mahmuda Giraye a matka prince Murada.

Měl 9 dětí, o kterých se dochovaly záznamy:

  • Şehzade Orhan se narodil v roce 1535 v Manise a zemřel v roce 1552 v Konyi.
  • Nergis Şah Sultan byla Mustafova oblíbená dcera. Narodila se v roce 1536 v Manise. Provdala se za Damata Cenabi Ahmeta Pašu, který byl guvernérem Anatolie, ale nadále žila v Burse. Zemřela tady v roce 1592 a je zde i pochována.
  • Hatice Sultan, se narodila v Manise v roce 1538 a zemřela v roce 1603 v Istanbulu.
  • Handan Sultan se narodila v Amasyi v roce 1544 a zemřela v roce 1621 v Burse.
  • Şehzade Mehmed se narodil v roce 1547 v Amasyi a zemřel 10. prosince 1553 v Burse.
  • Mihrişah Sultan se narodila v Konyi v roce 1547. Provdala se za Damata Abdülkerima Pašu a zemřela v roce 1598.
  • Şah Sultan se narodila v roce 1542 v Amasyi a provdala se za zdejšího guvernéra. Zemřela v roce 1597 na tomtéž místě.
  • Şehzade Murad se narodil v roce 1548 v Konyi a zemřel v roce 1553.

Literatura a populární kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 1561, devět let po Mustafově smrti, francouzský spisovatel Gabriel Bounin napsal tragédii La Soltane o Hürrem Sultan a o Mustafově smrti. Díky této tragédii byli Francouzi poprvé detailněji obeznámeni s Osmanskou dynastií.

V televizním seriálu Velkolepé století (2011 - 2014) byl Mustafa ztvárněn tureckým hercem Mehmetem Günsürem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Şehzade Mustafa na anglické Wikipedii.