Přeskočit na obsah

Otakar Srdínko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Otakar Srdínko
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1930
6. ministr školství ČSR
Ve funkci:
1925 – 1926
PředchůdceIvan Markovič
NástupceJan Krčmář
7. ministr zemědělství ČSR
Ve funkci:
1926 – 1929
PředchůdceJuraj Slávik
NástupceBohumír Bradáč
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana

Narození1. ledna 1875
Svobodné Dvory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. prosince 1930 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeHynek Srdínko
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, lékař a pedagog
CommonsOtakar Srdínko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Srdínko (1. ledna 1875 Svobodné Dvory[1][2][3]21. prosince 1930 Praha[4]) byl československý lékař a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Lékařství

[editovat | editovat zdroj]

Otakar od roku 1886 studoval osm let na královéhradeckém gymnáziu, kde dne 7. července 1893 odmaturoval. V roce 1899 dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě v Praze (promoce 13. února 1899). V roce 1900 získal pozici asistenta a poté absolvovat studijní cesty do západní Evropy, Polska i Ruska. V roce 1901 se na pražské lékařské fakultě habilitoval (docent) a 1906 mimořádným profesorem v oborech histologie a embryologie. V roce 1912 se stal řádným profesorem. Od roku 1917 zastával post přednosty Histologicko-embryologického ústavu a v letech 1918–1919 ve funkci děkana české lékařské fakulty v Praze.[5]

Odborně se zabýval zejména histologií, vývojem nadledviny a funkcionální stavbou pojivových tkání. Kromě vědeckých prací se věnoval i popularizaci.

Profesor Srdínko byl hlavním iniciátorem výstavby Purkyňova ústavu[6] v Praze 2, který je významnou součástí 1. lékařské fakulty UK v Praze.

V agrární straně se angažoval již počátkem 20. století. Přispíval do listu Venkov. Patřil do mladé skupiny okolo Antonína Švehly, která okolo roku 1905 převládla nad dosavadním konzervativním křídlem.[7]

V letech 19181920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[8]

V letech 19251926 byl ministrem školství a národní osvěty v druhé vládě Antonína Švehly (prezidentem T.G. Masarykem byl poprvé jmenován 12. prosince 1925) a v letech 19261929 ministrem zemědělství v třetí vládě Antonína Švehly a první vládě Františka Udržala. I během 20. let patřil v rámci strany k centristickému křídlu blízkému Antonínu Švehlovi.[9]

Zemřel roku 1930 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Po jeho smrti převzal jeho poslanecké křeslo Oldřich Suchý.[10]

Jeho otcem byl agrární politik Hynek Srdínko (1847–1932).[11][12] Jeho vnukem je Petr Zuna, někdejší rektor Českého vysokého učení technického v Praze.

Je autorem řady knih (učebnic), vědeckých studií a spisů.

Výběr
  • Učebnice histologie a základy mikroskopické techniky (1912)
  • Učebnice embryologie člověka a obratlovců (1911), první slovanská učebnice tohoto oboru
  • O vývoji člověka (1909)
  • O drobnohledné skladbě těla člověka (1905)

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2013 byla v Purkyňově ústavu na Praze 2 odhalena jeho pamětní deska.
  • Byla po něm pojmenována jedna z ulic v Hradci Králové.[5]
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Svobodných Dvorech, sign. 80-6716, ukn 4755, str.70 . Dostupné online.
  2. Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306. 
  3. NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 150. 
  4. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z8, s. 105
  5. a b STEFAN, Hvězdoslav. Významní lékaři absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství: sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. 
  6. Prof. Srdínko zakladatel Purkyňova ústavu
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 426, 431. 
  8. Otakar Srdínko [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 579. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online. 
  11. Srdínko, Hynek, 1847-1932 [online]. Knihovna města Hradce Králové - katalog Clavius [cit. 2014-01-15]. Dostupné online. 
  12. Bývalý zemský a říšský poslanec Hynek Srdínko zemřel. Národní politika. Leden 1932, roč. 50, čís. 16, s. 4. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Otakar Srdínko, s. 75–78. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]