Horní Podluží
| Horní Podluží | |
|---|---|
 Letecký snímek středu obce Horní Podluží | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Varnsdorf |
| Obec s rozšířenou působností | Varnsdorf (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°52′53″ s. š., 14°32′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 824 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,41 km²[2] |
| Katastrální území | Horní Podluží |
| Nadmořská výška | 436 m n. m. |
| PSČ | 407 57 |
| Počet domů | 295 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Horní Podluží Horní Podluží č. p. 2 407 57 Horní Podluží obecniurad@hornipodluzi.cz |
| Starosta | Petr Hoření |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Horní Podluží | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562505 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Podluží (do roku 1947 Horní Grund,[4] německy Obergrund) je obec a vesnice v severních Čechách v Ústeckém kraji, ve východní části okresu Děčín, v jižní části Šluknovského výběžku, na severní straně Lužických hor, na severním úpatí hory Jedlová, v blízkosti bývalého města Jiřetína pod Jedlovou, od kterého leží severozápadně, a západně od Dolního Podluží. Leží na železniční trati Rybniště–Varnsdorf a obcí prochází silnice II/264 z Rybniště do Varnsdorfu. V obci žije 824[1] obyvatel. Na katastru obce se nachází rybník Světlík, který je významným hnízdištěm vodního ptactva. Na Šibeničním vrchu se nachází lyžarský areál se sjezdovkou o délce 480 metrů. Největším zaměstnavatelem v obci je firma Belden se sídlem v USA, výrobce elektromechanických komponentů.
Název[editovat | editovat zdroj]
Německé pojmenování obce bylo Ober-Grund, české Horní Grund. Přívlastek Ober byl použit k odlišení od Dolního Podluží. Dolní a Horní Grund se již rozeznával v roce 1566. Německý výraz grund znamená mimo jiné údolí, dolinu, úval či rokli. K odlišení bylo později přidáno Ober, česky Horní. Do roku 1947 se používalo odvozené jméno z němčiny, Ober Grunt.[5] Jméno Ober Grund měla na Děčínsku ještě jedna obec, Horní Žleb. České jméno Horní Podluží získala obec v roce 1947 dle návrhu žáka měšťanské školy Jiřího Maška podle polohy pod Lužickými horami a horou Luží.[6] Horní Grunt byl přejmenován na Horní Podluží dne 16. ledna 1948 vyhláškou ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[7]
Místní část Žofín měla německý název Sophienhain, byla pojmenována na počest kněžny Žofie z Lichtenštejnu.[8] Světlík se německy jmenovaly „Lichtenberg“ podle knížecího rodu Lichtenštejnů. Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy das Licht = světlo). Název byl zvolen k odlišení od sousedních osad Světliny 1.díl a Světliny 2.díl .[9] Místní části byly přejmenovány vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí povolených v roce 1946, a vyhláškou ministra vnitra ze dne 16. ledna 1948 č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí, povolených 1947.[10]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1411,[11] kdy na jejím místě stávala osada Bernsdorf. Jednalo se o lánovou obec, založenou při obou březích potoka Lužničky. Přes obec tehdy vedla takzvaná Haňšpachská cesta, z hradu Tolštejna do dnešní Lipové (dř. Hainspach). Další významnou cestou byla cesta z Chřibské do Žitavy, která vedla podél potoka a v jejímž prostoru došlo k růstu osídlení a vzniku osad. V roce 1485 se Grunt uvádí jako součást majetku patřícímu k hradu Tolštejn. V roce 1566 se poprvé objevuje název Obergrundt . Roku 1607 se vesnice dostává do majetku Vchynského ze Vchynic a Tetova, pozdějších Kinských.[8] Vchynský byl důvěrníkem Albrecht z Valdštejna a jeho majetek se dostal do konfiskace, kdy přešel do rukou Lichtenštejnů. Velké škody způsobila třicetiletá válka, po Obnoveném zřízení zemském v roce 1627 nekatoličtí věřící, především luteráni navždy opouští obec. S nimi odchází obchodníci a řemeslníci.[12]
Ve 14. a v 15. století pod vládou pánů ze Schlenitz došlo k rozkvětu zemědělství. Začal se zde zpracovával len, jehož pěstování pak mělo později ve zdejším kraji velkou tradici. Ve zdejších manufakturách se vyrábělo lněné zboží. Tkaní lnu však nemělo dlouhého trvání a ve zdejší oblasti se začala zpracovávat bavlna. Významnější se stala výroba manšestru a sametu. Postupem času z manufaktur vyrostly textilní továrny, s čímž souvisel i nárůst obyvatel. Vedle výroby bavlněného zboží a sametu zde byla i škrobárna, továrna na výrobu porcelánových květin a na krátkou dobu tiskárna.
Od roku 1855 má obec vlastní hřbitov, původní u kostela svaté Kateřiny společný pro Horní a Dolní Podluží byl uzavřen.
V roce 1885 byly k Hornímu Podluží přidruženy osady Světlík (Lichtenberg), Ladečka (Lichtenstein) a Žofín (Sophienheim).
Na počtu zdejších obyvatel se velmi podepsala druhá světová válka a následující vysídlení Němců, do té doby žilo v obci přes 2000 lidí, dnes jen něco málo přes 700.
V roce 1980 byla obec sloučena s Dolním Podlužím. V roce 1990 se opět osamostatnila.[11]
V roce 2008 obec získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.[11]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]
Zastupitelstvo obce Horní Podluží je devítičlenné. V zastupitelstvu obce jsou ve volebním období 2006 až 2010 kandidáti tří stran, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst má pět zástupců, Občanské sdružení Horní Podluží má tři zástupce a Sdružení nezávislých kandidátů „Rozvoj venkova“ má jednoho zástupce.[13] Starostou obce je Petr Hoření z Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.[14]
Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]
Vlajka a znak byl obci udělen 13. února 2003 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za základě rozhodnutí číslo 16 ze dne 9. prosince 2002. Popis znaku zní: „Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky“.[15] Zelené pole má barvu obecně spojitelnou s venkovskými obcemi, stejně jako s lesy, horami a přírodou. Poloha obce a její historický vývoj se shoduje s uvedeným výkladem o symbolice zelené barvy. Přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole je inspirováno rodovým erbem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce. Užívali erb, ve kterém byl stříbrno-červeně polcený štít vpravo s jednou, vlevo s dvěma růžemi opačných barev se zlatými semeníky.
Podoba praporu odpovídá popisu: „List tvoří čtyři zlaté pruhy, zelený, bílý, červený a zelený. Uprostřed pod sebou tři růže opačných barev se žlutými semeníky. Poměr šířky k délce je 2:3.“[15] Prostřední dva pruhy opakují levou polovinu znaku a zelené pruhy se shodují s pravou polovinou štítu.
Území[editovat | editovat zdroj]
Jižní část Horního Podluží se nachází na severní straně západní části Lužických hor, severní část obce se nachází ve Šluknovské pahorkatině. Rozloha katastru obce je 7,47 km², z toho 1,05 km² zaujímá orná půda, zahrady zaujímají 0,18 km², ovocné sady 0,01 km², trvalé travní porosty 4,83 km², lesní půda 0,52 km², vodní plochy 0,16 km², zastavěné plochy 0,14 km² a ostatní plochy 0,59 km².[16] Obec je dnes tvořena jedním katastrálním územím a skládá se ze čtyř místních částí: Horní Podluží, Ladečka, Světlík a Žofín.
Horní Podluží sousedí na severu s Varnsdorfem, na východě s obcí Dolní Podluží a na jihu s Jiřetínem pod Jedlovou. Na západě obec sousedí s obcí Rybniště.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
-Svetlik_(Lichtenberg)._Holl%C3%A4nderm%C3%BChle,_Baujahr_1843,_s.jpg)
Obcí protéká od západu z Velkého rybníka ležícím již na katastru obce Rybniště na východ do Dolního Podluží potok Lužnička. V obci se do něj vpravo od jihozápadu od sedla mezi Žulovcem a Šibeničním vrchem vlévá Malý stožecký potok (lidově Rybný potok[zdroj?]), od severu od rybníku Světlík se vlévá další bezejmenný potok. Hlavní sídelní část vsi tvoří od západu Horní Podluží a na ně bezprostředně navazující východní část Žofín. Ladečka je oblast směrem k Velkému rybníku a Světlík je osídlení směrem k rybníku Světlík. Původní osada Světlík zanikla.
Hlavní komunikační tahy procházejí obcí východozápadním směrem, železniční trať vede při severním okraji obce. V blízko středu obce je železniční zastávka Horní Podluží, souběžně s ní vede silnice III. třídy přes Žofín směrem k Dolnímu Podluží, jižním okrajem obce obloukem silnice II/264 směrem do Jiřetína a také do Dolního Podluží.
Jižní části obce se nachází Chráněná krajinná oblast Lužické hory.
V severní části katastru se nachází Petružálkovy skály o nadmořské výšce 515 metrů.[17][18] V minulosti též nazývané jako U Petružálkovy skály, U Petržálkovy skály [19][20] Lidově též nazývaný jako Světlický vrch (zřejmě podle místní části Světlík).[zdroj?] Již mimo katastr obce se nachází na hřebenu Lužických hor jihozápadně od obce nejbližší vrchy Žulovec o nadmořské výšce 565 metrů a Šibeniční vrch o nadmořské výšce 590 metrů.[21]
Na území obce se nachází přírodní rezervace Světlík. Minulosti se zde těžila rašelina a jedná se o lokálně významný mokřad. Vyskytuje se zde suchopýr pochvatý a suchopýr úzkolistý, dále prstnatec májový pravý, mochna bahenní, smldílek bahenní, ostřice latnatá a starček potoční.[22]
U Petružálkovy skalky se nachází skalky z tefritu, z nichž nejvyšší je vysoká přes 10 metrů. Mají nedokonale vyvinutou sloupcovitou odlučnost. Jsou pozůstatkem povrchového vulkanického tělesa, lávového pole, jehož podložím jsou pyroklastika.[23]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 345 obyvatel (z toho 578 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků, 1 314 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, 28 lidí bylo evangelíky, sedm členy církve československé, sedmdesát jich patřilo k nezjišťovaným církví a 23 lidí bylo bez vyznání[24] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 652 obyvatel: 41 Čechoslováků, 1 585 Němců, čtyři Židy a 23 cizinců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo 37 evangelíků, tři členové církve československé, čtyři židé, 76 členů nezjišťovaných církví (především starokatolické církve) a 91 lidí bez vyznání.[25]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 430 | 1 454 | 1 449 | 1 431 | 1 501 | 1 345 | 1 652 | 915 | 733 | 757 | 782 | 637 | 693 | 704 |
| Domy | 193 | 210 | 227 | 240 | 242 | 249 | 287 | 295 | 199 | 175 | 167 | 153 | 210 | 230 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místních částí Ladečka, Světlík a Žofín. | ||||||||||||||
Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Horním Podluží trvale 758 osob, z toho 353 žen. Celkem 702 občanů se hlásilo k české národnosti, 16 k slovenské, 19 k německé, 1 k polské, 1 k moravské a 1 k romské národnosti.[28] Z 758 osob bylo 91 věřících, z toho se 83 lidí hlásilo k římskokatolické církvi, 1 k církvi československé husitské, 2 k českobratrské církvi evangelické. 597 osob bylo bez vyznání a u 70 osob nebylo vyznání zjištěno.[28]
Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Na území obce se nenachází kostel či kaple, věřícím sloužil kostel svaté Kateřiny v Dolním Podluží. Na území obce se nachází několik drobných sakrálních památek, barokní plastika Kalvárie z roku 1757, dvě sochy svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Josefa a několik dalších plastik a křížů. Dále se v obci nachází zvonička, které před válkou vyzváněla dvakrát denně. V poledne čas oběda a večer dětem čas návratu domů. Po válce ohlašovala úmrtí a od 70. let 20. století se nevyužívá.[29]
Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnější památkou v obci je pětilopatkový větrný mlýn holandského typu z roku 1843 s otočnou konstrukcí a je jediným větrným mlýnem holandského typu se zachovaným technickým zařízením v Čechách.[30] [31] Mlýn nikdy nesloužil jinému účelu, byl funkční až do roku 1945. Od roku 2002 probíhá obnova mlýna.
Kulturní život a sport[editovat | editovat zdroj]
Místní TJ Čechie Horní Podluží hrála v roce 2010 v okresním přeboru v kopané.[32] V obci je od roku 1879 sbor dobrovolných hasičů,[33] a od roku 1996 Místní organizace Českého svazu rybářů Horní Podluží spravuje lokality pro sportovní rybaření v okolí, mezi něž patří i rybník Světlík.[34] V obci je i Veterán klub Jawa Horní Podluží.
Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Přes obec prochází silnice číslo 264 Z Rybniště do Varnsdorfu, souběžně s ní prochází obcí silnice třetí třídy. Na území obce se nachází železniční zastávka Horní Podluží na trati Rybniště–Varnsdorf. Autobusové spojení se zbytkem Šluknovského výběžku a Děčínem zajišťuje podnik Autobusy Karlovy Vary. Přímé autobusové spojení do Prahy neexistuje.[35] V obci jsou tři autobusové zastávky.
Školství a zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
V obci je pouze mateřská škola, do základní školy musí děti dojíždět do Dolní Podluží.[12] Škola byla založena v roce 1824. Škola v devadesátých letech 20. století ukončila svoji činnost pro nedostatek dětí. V obci není žádný lékař ani zdravotnické zařízení.[11]
Turistika[editovat | editovat zdroj]
U obce je zimní lyžařský areál na Šibeničním vrchu, zvaném taky Kopeckého kopec. V areálu se nacházejí dva lyžařské vleky, sjezdovka o délce 550 půjčovna lyžařského vybavení, lyžařská škola a servis lyžařského vybavení. Při nedostatku sněhu jsou sjezdovky zasněžovány sněhovými děly a sjezdovka má osvětlení pro večerní lyžování.[36]
Do obce nevede žádná turisticky značená cesta. Obcí vedou dvě cyklotrasy číslo 3013 z Hraničního rybníka do Kyjova a trasa číslo 3052 z Varnsdorfu do České Kamenice.[37]
Velký rybník a rybník Světlík spojuje naučná stezka.[38]
Průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]
Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v obci je společnost LUKRAM s.r.o., kterou vlastní nadnárodní společnost Belden sídlem USA od 1. srpna 2008, která vyrábí elektromechanické propojovací komponenty pro průmyslovou mechanizaci.[39] Společnost má výrobní prostory v bývalém areálu firmy Stap, která vyráběla zipy a zdrhovadla. V obci je kozí farma, zabývající se chovem koz a výrobou kozích sýrů.[40]
Obchody a restaurace[editovat | editovat zdroj]
V obci je prodejna potravin,[41] ubytování a stavování poskytuje hotel Sonnenhof Slavie,[42] součástí areálu hotelu je přírodní koupaliště (momentálně mimo provoz). Restaurace U vleku,[43] ubytování je též na Kozí farmě, hospoda na hřišti tvoří zázemí fotbalového hřiště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Lužické hory: Horní Podluží
- ↑ Lužické hory, Horní Podluží [online]. Jiří Kühn, 1997-2009. [cit. 2010-03-12]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. 1. vyd. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. S. 199. [dále jen Vlastivěda].
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
- ↑ a b Vlastivěda, str. 206.
- ↑ Vlastivěda, str. 205.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vítáme Vás v obci Horní Podluží [online]. Obec Horní Podluží [cit. 2010-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Vlastivěda, str. 136.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování, Horní Podluží [online]. [cit. 2010-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Horní Podluží, orgány obce [online]. [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-04.
- ↑ a b KASÍK, Stanislav. Znaky a prapory obcí Dolní a Horní Podluží. Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska. 2003, roč. XIII, čís. 1, s. 37 až 38. ISSN 1212-6918.
- ↑ Veřejná databáze ČSÚ, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad [cit. 2010-03-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000 ML Varnsdorf 8-7 [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 1998 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Státní mapa 1 : 5 000 ML Varnsdorf 8-7 [online]. Český úřad geodetický a kartografický, 1979 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivěda, str. 32.
- ↑ Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami 02-242 Dolní Podluží. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2006. ISBN 80-7075-640-3. S. 52.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 284.
- ↑ a b Sčítaní lidu, domů a bytů 2001, obec Horní Podluží [online]. Český statistický úřad, 2005 [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Mikroregion Tolštejn. 1. vyd. Krásná Lípa: Svazek obcí Tolštejn, 2008. S. 8.
- ↑ Větrný mlýn Světlík [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Lužické hory, zajímavá místa, Světlík [online]. [cit. 2009-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-17.
- ↑ Čechie Horní Podluží [online]. Dalibor Fridrich a MAFRA, a.s. [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Hasiči Horní Podluží [online]. eStránky.cz [cit. 2009-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Varnsdorfští rybáři [online]. Český Rybářský Svaz - Místní Organizace Varnsdorf [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-12.
- ↑ ČSAD Semily - Jízdní řády Ústecký kraj [online]. ČSAD Semily a.s. [cit. 2009-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-18.
- ↑ Lyžařský areál v Horním Podluží [online]. Obec Horní Podluží [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10.
- ↑ Českosaské Švýcarsko a Lužické hory. Soubor cykloturistických map. 1:100 000. 1. vyd. Praha: Trasa, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7324-021-1.
- ↑ Horní Podluží [online]. www.ceskehory.cz [cit. 2009-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-10.
- ↑ LUKRAM s.r.o. čeká další rozvoj [online]. Rumburské noviny [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Kozí farma Žofín Horní Podluží [online]. Kozí farma Žofín [cit. 2010-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-31.
- ↑ HANYKÝŘ PAVEL [online]. Zlaté stránky [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Hotel Sonnenhof Slavie [online]. Hotel Sonnenhof Slavie 2008 [cit. 2010-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Horní Podluží [online]. České Švýcarsko - turistické informace, s.r.o. [cit. 2010-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-11.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Podluží na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Horní Podluží v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Popis obce a okolí
