Samety a plyše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sametový kaftan

Samet je vlasová tkanina, na které špičky vlasových nití přesahují plochu základní vazby o 1 až 2 mm. Vlasová nit tvoří smyčky, které jsou buďto řezané nebo ponechané vcelku.

Pojmem plyš se v odborné literatuře (často) označují jen tkaniny s vlasem delším než 3 milimetry.

Podobným způsobem jako vlasové tkaniny se později začaly vyrábět také pletené samety a plyše.[1]

Materiál[editovat | editovat zdroj]

Samet se původně vyráběl z hedvábí. Od 2. poloviny 20. století byly vyvinuty také syntetické samety vyráběné z polyesterových, acetátových, viskózových vláken a směsí různých umělých i přírodních vláken (např. s elastany). (Jejich prodejní cena obnáší cca 1/10 oproti hedvábnému zboží).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

O původu sametu neexistují žádné jednoznačné doklady. Někteří historikové pokládají za začátek výroby hedvábného sametu 3. století před n.l. v Číně, podle jiných byly v Egyptě podobné výrobky z vlny známé už cca 1700 let dříve.

Hedvábné sametové tkaniny byly po staletí luxusní zboží, které si mohli dovolit jen bohatí zákazníci. V Evropě bylo označováno 15. a 16 století za zlatou dobu sametu, v pozdější době, kdy se samety vyráběly i z levnějších materiálů se střídala období obliby a nezájmu v závislosti na módě. Např. ve 20. letech 20. století byl v módě vypalovaný samet (devoré), o 60 let později gaufrovaný samet. Na začátku 21. století se v různých kolekcích objevují některé staré druhy vyrobené z nových materiálů.[2] [3]

Vypalovaný vzor na hedvábném sametu

Útkový samet[editovat | editovat zdroj]

[1] Do základní (vazné) tkaniny se zatkávají (nejčastěji v atlasové vazbě) vlasové útky, které mezi vazebními body vytváří sloupce z obloučků (15 /cm) mírně převyšující lícní plochu tkaniny. Obloučky se uprostřed stříhají tak, aby se nad povrchem základní tkaniny vytvořila celistvá vrstva z konců nití. Stříhaní je velmi nákladný proces náročný na přesnost práce. Tkanina probíhá až 1500 x stříhacím strojem, po stříhání se kartáčuje a špičky vlasů se egalizují speciálními nůžkami.

Potom následuje praní a barvení na džigru. Levnější samety se barví sirnatými barvivy, pro dražší zboží se používají reaktivní nebo kypová barviva. Aby se zaručila stejnoměrnost barevného odstínu, musí být vlákenná směs naprosto homogenní. Příze (nejčastěji bavlněné) na vlasový útek se proto vyrábějí a zpracovávají po partiích.

Osnovní samet[editovat | editovat zdroj]

Osnovní samet se vyrábí dvěma způsoby:

Prutový samet[editovat | editovat zdroj]

Nábytkový potah z vlasové tkaniny

[1]Prutový samet vzniká tak, že se nad napnutou základní osnovou provazuje vlasová, obarvená osnova přes ocelové pruty, které k ní leží kolmo a zatkávají se jako pomocné útky. Tkací stroj je konstruován tak, že po zatkání cca 20 prutů se první z nich mechanicky vytahuje a vkládá za posledním z předcházející série mezi osnovní niti. Prut může mít na konci nožík, kterým se při vratném pohybu stříhají smyčky vzniklé na osnovních nitích a vznikne tzv. aksamit. Jestliže se smyčky ponechají vcelku, zboží se nazývá epingl. Má-li tkanina smyčky nerozřezané i rozřezané nazývá se frizé.

Prutovou technikou se vyrábí vlasové tkaniny hlavně na nábytkové potahy a tkané koberce.

Dvojitý samet[editovat | editovat zdroj]

[1] Na tkacím stroji se zhotovují dvě základní tkaniny nad sebou, vlasová osnova probíhá střídavě oběma a spojuje je. Hned za prohozním ústrojím se od sebe obě části odříznou a tím vzniknou dvě identické vlasové tkaniny. Tento způsob výroby je racionálnější než u prutových sametů, strojní zařízení je však poměrně nákladné.

Specializovaní výrobci vybavují tkací stroje žakárovým ústrojím, se kterým se dají na základní tkanině vytvářet na příklad reliéfové obrazce ze sametu.

Pletené samety a plyše[editovat | editovat zdroj]

Kličkový plyš z bavlněné příze

Pletené samety a plyše se vyrábí na okrouhlých zátažných i na osnovních pletacích strojích.

[4] Z okrouhlých strojů pochází například (poněkud obnošená) mikina na snímku vpravo, což je kličkový plyš z bavlněné příze s řezanými smyčkami. Plyšové pleteniny se používají také na potahy autosedadel, bytový textil, svrchní a sportovní ošacení.

[5] Plyše z osnovních stávků jsou méně roztažlivé, výroba je však vysoce produktivní, např. na stroji s pracovní šířkou 330 cm se dá vyrobit za hodinu asi 1800 m2 řezaného plyše. Zboží se používá na potahy autosedadel, přikrývky, hračky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 290-294
  2. a b Samt [online]. stoffe, 2018 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (německy) 
  3. A Look at the History of Velvet [online]. Startup Fashion [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MLPX 1.6 [online]. Mayer & Cie. [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (německy) 
  5. Doppelraschelmaschine für Schneideplüsch [online]. Karl Mayer [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hofer: Stoffe 2, ISBN 3-87150-799-7, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, str. 428–445 a 470–480.
  • Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 307–377
  • Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4, str. 679

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]