Přírodní textilní vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přírodní textilní vlákna jsou materiály z rostlin, živočichů a nerostů upravené pro textilní použití beze změny jejich chemické struktury. [1]

Rozdělení hlavních druhů vláken[editovat | editovat zdroj]

[2]

ROSTLINNÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Lýková juta, len, konopí, ramie, kenaf
Ze semen bavlna, kapok, kokosové vlákno
Z listů sisal, abaka
ŽIVOČIŠNÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Ze srstí ovčí vlna, mohér, lama, alpaka, kašmír
Sekrety hmyzu přírodní hedvábí, plané hedvábí
ANORGANICKÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Nerosty azbest, keramická vlákna x

x Odborné posudky na obsah a příslušnost anorganických vláken k přírodním textiliím se značně rozcházejí. Někteří odborníci zařazují k přírodním anorganickým vláknům azbest, skleněná a keramická vlákna, [1] podle jiných nepatří žádné anorganické výrobky k přírodním textiliím. [3]

Galerie přírodních vláken[editovat | editovat zdroj]

Produkce přírodních vláken v roce 2014[editovat | editovat zdroj]

[4] Tabulka zahrnuje celosvětovou roční produkci 34  milionů tun.

Druh vlákna bavlna
juta kokosová
vlákna
len
a konopí
sisal ostatní
rostl. vlákna
ovčí
vlna
přírod.
hedvábí
ostatní
srsti
anorgan.
vlákna
(miliony tun) 26,2 3,4 1,1 0,4 0,3 0,3 2,1 0,6 0,04 0,155

Využití přírodních vláken, odpady[editovat | editovat zdroj]

Jen malá část vláken se zpracovává do netkaných textilií a technických výrobků. Z téměř celé produkce se zhotovují příze, každý druh materiálu buďto jako jediný komponent, anebo ve směsi s jinými přírodními a umělými vlákny.

Na rozdíl od umělých vláken obsahují surová přírodní vlákna poměrně značné množství nežádoucích příměsí, které se musí před vlastním spřádáním odstranit. Například:

  • Ze surové (vyzrněné) bavlny se odstraňuje při výrobě mykané příze 5–10 % a na česanou přízi dalších cca 20 % příměsí (slupky ze semen, smotky vláken a nejkratší vlákna)
  • Surová (potní) vlna obsahuje 40–50 % příměsí (tuk, pot, úlomky rostlin, exkrementy, bláto), které se oddělují při výrobě mykané příze a v přádelně česaných přízí odpadá dalších 7–15 % krátkých vláken.
  • Ze 100 kg stonků (slámy) z lýkových rostlin se dá vyrobit jen cca 20 kg příze. Při zpracování odpadá pazdeří, úlomky vláken a prach.
  • U slupek kokosových ořechů se může použít jen asi 1/3 váhového množství jako textilní vlákno, 2/3 jsou dřevina.
  • Všechna vlákna z kokonů bource morušového se nejdříve zbaví asi 25 % klihu (sericin) a z odkliženého materiálu se dá odvinout jen asi 25–30 % jako plněhodnotné hedvábí (gréž), zbytek jsou nestejnoměrná a potrhaná vlákna (na buretové nebo šapové příze).

Většina odpadů se přimíchává do hrubých přízí (vigoň), do izolačních materiálů (pazdeří), do kosmetických výrobků (vlnní tuk), do kompostů atd. Jen menší část se spaluje nebo je nepoužitelná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 266
  2. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL : Praha, 1981, str. 94
  3. Enviromental benefit [online]. Wageringen University, The Netherlands, 2010, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b FAOSTAT [online]. FAO, 2015, [cit. 2017-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mine production of asbestos [online]. statista, 2017, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Global glass-fibre production [online]. JEC, 2011-02-21, [cit. 2017-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL : Praha, 1981
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag : Frankfurt/Main, 2006, ISBN 3-87150-848-9