Sněžné dělo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Standardní sněžné dělo
Sněžné dělo TechnoAlpin
Věžové sněžné dělo

Sněžné dělo (sněhové dělo) je stroj na umělou výrobu sněhu a umělé zasněžování ploch. Používá se zejména k tomu, aby lyžařské sjezdovky byly použitelné v období, kdy sice je mráz, ale v příslušné oblasti je nedostatek přirozené sněhové pokrývky.[1] Fungují tak, že se v nich za pomoci kompresoru rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu. Použití vodních děl vyžaduje náročnou infrastrukturu: dostatečný zdroj vody, nádrže na vodu s čerpadly a rozvodem vody a elektrické napájení. Problémem nočního zasněžování může být hlučnost.[2] Pro svou hmotnost je dělo obvykle umístěno na stálém místě či přemisťováno pomocí rolby.

Historie a využití[editovat | editovat zdroj]

První pokusy vyrábět umělý sníh se konaly v Kanadě ve 40. letech 20. století.[3] Sněžné dělo si jako první patentovali Američané v roce 1954 a k masovému využití byla sněžná děla připravena na zimní olympijské hry ve Squaw Valley roku 1960.[3] Počátkem šedesátých let se začaly používat i v některých zimních střediscích v západní Evropě.[3]

V zemích socialistického bloku bylo údajně poprvé sněhové dělo použito v Zadní Telnici (obec Telnice) 12. listopadu 1965. Lyžařský klub Telnice dovezl jednou rakouské dělo a pod vedením profesora ČVUT Vladimíra Chlumského je upravili a zkonstruovali další tři děla.[3] Zpočátku se využívala jen k tréninkům závodních lyžařů.[3]

V roce 2007 uvedli autoři redakčního článku v MF Dnes odhad, že v celé Evropě se používá asi 3100 sněhových děl.

Sněhová děla vyrábí mnoho výrobců, do České republiky se dovážejí například děla švédské firmy ARECO,[4] od roku 1983 vyrábí sněžná děla firma Lenko,[5][6] dalšími značkami jsou EuroSnow,[7] SUFAG [8] či TechnoAlpin [9]

Kontroverze umělého zasněžování[editovat | editovat zdroj]

Umělé zasněžování je kontroverzní z několika důvodů. K výrobě umělého sněhu je používána povrchová voda, která je odčerpávána z vodních zdrojů v krajině. Zvláště v horských oblastech způsobuje její odčerpání nenahraditelný sezóní deficit. Povrchová voda je na rozdíl od srážkové vody mineralizovaná a pokud se aplikuje na živinami chudé plochy, funguje jako hnojivo, což má dopad na ekologické vztahy v ekosystému a fatální dopad na biocenózu v chráněných územích. K snažší výrobě sněhu se používají aditiva umožňující snažší zmrznutí vody, která se po rozpoštění sněhu rovněž dostávají do ekosystému. Sněžná děla produkují hluk, který zvláště při nočním zasněžování plaší zvěř.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Napadl technický sníh, lyžařská sezóna začala, ČT24, 29. 11. 2008
  2. Hluk ze sněhových děl ve Vesci překročil limit, lidé si stěžují, ČT24, 12. 1. 2009
  3. a b c d e Telnice, 1965: první sněžné dělo komunistické Evropy, Cestování.idnes.cz, 16. 10. 2007, redakční článek (jako autoři uvedeny idnes a MF Dnes)
  4. Produkty – ARECO SnowSystems, AUDRY CZ a. s.
  5. Lenko, historie firmy
  6. Produkty firmy LENKO
  7. EuroSnow, Opatovice nad Labem
  8. Sněhová děla SUFAG
  9. sněžná děla TechnoAlpin

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]