Sněžné dělo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Standardní sněžné dělo
Sněžné dělo TechnoAlpin
Věžové sněžné dělo

Sněžné dělo (sněhové dělo) je stroj na umělou výrobu sněhu a umělé zasněžování ploch. Používá se zejména k tomu, aby lyžařské sjezdovky byly použitelné v období, kdy sice je mráz, ale v příslušné oblasti je nedostatek přirozené sněhové pokrývky.[1] Fungují tak, že se v nich za pomoci kompresoru rozstřikuje vodní mlha do proudu podchlazeného vzduchu. Použití sněžných děl vyžaduje náročnou infrastrukturu: dostatečný zdroj vody, nádrže na vodu s čerpadly a rozvodem vody a elektrické napájení. Problémem nočního zasněžování může být hlučnost.[2] Pro svou hmotnost je dělo obvykle umístěno na stálém místě či přemisťováno pomocí rolby.

Historie a využití[editovat | editovat zdroj]

První pokusy vyrábět umělý sníh se konaly v Kanadě ve 40. letech 20. století. Sněžné dělo si jako první patentovali Američané v roce 1954 a k masovému využití byla sněžná děla připravena na zimní olympijské hry ve Squaw Valley roku 1960. Počátkem šedesátých let se začala používat i v některých zimních střediscích v západní Evropě.[3]

V zemích socialistického bloku bylo údajně poprvé sněhové dělo použito v Zadní Telnici (obec Telnice) 12. listopadu 1965. Lyžařský klub Telnice dovezl jedno rakouské dělo a pod vedením profesora ČVUT Vladimíra Chlumského je upravili a zkonstruovali další tři děla.[3] Zpočátku se využívala jen k tréninkům závodních lyžařů.[3]

V roce 2007 uvedli autoři redakčního článku v MF Dnes odhad, že v celé Evropě se používá asi 3100 sněhových děl.[3]

Sněhová děla vyrábí mnoho výrobců, do České republiky se dovážejí například děla švédské firmy ARECO,[4] od roku 1983 vyrábí sněžná děla firma Demacenko,[5][5] dalšími značkami jsou EuroSnow,[6] MND SNOW (Sufag)[7] či TechnoAlpin.[8]

Kontroverze umělého zasněžování[editovat | editovat zdroj]

Technické zasněžování je kontroverzní z několika důvodů:

  • K výrobě umělého sněhu je používána povrchová voda, která je odčerpávána z vodních zdrojů v krajině. Zvláště v horských oblastech způsobuje její odčerpání nenahraditelný sezónní deficit. Povrchová voda je na rozdíl od srážkové vody mineralizovaná; pokud se aplikuje na živinami chudé plochy, funguje jako hnojivo, což má negativní dopad na ekologické vztahy v ekosystému a biocenózu v chráněných územích.[9]
  • Průmyslově vyráběná aditiva, která lze přidávat do čerpané vody za účelem jejího snazšího zmrznutí, se po rozpuštění sněhu dostávají do ekosystému; jejich použití se těžko ověřuje, v Česku je pravděpodobně vzácné či nulové.[10]
  • Sněžná děla jsou hlučná, zvláště při nočním zasněžování plaší zvěř a v obydlených oblastech mohou rušit i spánek obyvatel.[2][11]
  • Technický sníh tvoří na sjezdovce hutnější vrstvu, která ve srovnání s přírodní sněhovou pokrývkou rychleji promrzá a nechrání tak půdní podloží. Při jarním tání pak technický sníh odtává pomaleji, čímž dochází k opoždění nástupu vegetačního období rostlin a změnám v hydrologickém režimu toků.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Napadl technický sníh, lyžařská sezóna začala, ČT24, 29. 11. 2008
  2. a b Hluk ze sněhových děl ve Vesci překročil limit, lidé si stěžují, ČT24, 12. 1. 2009
  3. a b c d Telnice, 1965: první sněžné dělo komunistické Evropy, Cestování.idnes.cz, 16. 10. 2007, redakční článek (jako autoři uvedeny idnes a MF Dnes)
  4. Produkty – ARECO SnowSystems, AUDRY CZ a. s.
  5. a b https://www.demaclenko.com/
  6. EuroSnow Archivováno 6. 3. 2009 na Wayback Machine., Opatovice nad Labem
  7. https://mnd.com/en/mnd-snow/
  8. https://www.technoalpin.com/
  9. FILIP, Martin. Cena za lyžování: sněžná děla ohrožují toky, světla plaší zvěř. www.idnes.cz [online]. 2010-12-15 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  10. KOVÁŘÍKOVÁ, Zdeňka. Technický sníh: čistá voda, nebo chemický koktejl?. ekolist.cz [online]. 2021-01-11 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  11. KOHOUTOVÁ, Kateřina. Zasněžování prý škodí přírodě, skiareály ho ale potřebují. Problém je i večerní lyžování. hradec.rozhlas.cz [online]. 2015-01-14 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  12. MACH ONDŘEJ, Martin. Pravá sněhová vločka a umělý sníh se od sebe zásadně liší. A to má vliv i na tání sněhu a odtok vody, říká Michal Jeníček. ekolist.cz [online]. 2018-12-13 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]