Fluorid neptunitý
Fluorid neptunitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Fluorid neptunitý |
Anglický název | Neptunium(III) fluoride |
Německý název | Neptunium(III)-fluorid |
Sumární vzorec | NpF3 |
Vzhled | fialová pevná látka[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 16852-37-2 |
PubChem | 13751216 |
SMILES | F[Np](F)F |
InChI | InChI=1S/Np.3FH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Key: ZBOLUSKWQLLYDC-UHFFFAOYSA-K |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 294,04 g/mol |
Teplota tání | 1425 °C (2597 °F; 1698,15 K)[2] |
Struktura | |
Krystalová struktura | trigonální |
Hrana krystalové mřížky | a = 712,9 pm
c = 728,8 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1529 ± 8 kJ·mol−1 |
Standardní molární entropie S° | 131 ± 3 J·mol−1·K−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1461 ± 8 kJ·mol−1 |
Měrné teplo | 94 ± 3 J·mol−1·K−1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid neptunitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NpF3.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Fluorid neptunitý lze připravit redukcí oxidu neptuničitého vodíkem v přítomnosti fluorovodíku při 500 °C:[3][4]
- 2 NpO2 + H2 + 6 HF → 2 NpF3 + 4 H2O
Může být také připraven reakcí vodného roztoku neptunia s fluoridy ve slabé kyselině:
- Np3+(aq) + 3 F−(aq) → NpF3(s)
Lze jej také připravit redukcí fluoridu neptuničitého v proudu vodíku:[4]
- 2 NpF4 + H2 → 2 HpF3 + 2 HF
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Fluorid neptunitý je fialová radioaktivní pevná látka s teplotou tání 1425 °C. Krystalizuje ve struktuře fluoridu lanthanitého v prostorové grupě P63/mmc (číslo 194) s parametry mřížky a = 712,9 pm a c = 728,8 pm.[5][6] Každý atom neptunia je obklopen devíti jádry fluoru v deformované trojboké trigonálně prizmatické struktuře.
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Fluorid neptunitý se oxiduje na těkavý fluorid neptuniový v proudu plynného fluoru při 500 °C:[7]
- 2 NpF3 + 3 F2 → 2 NpF6
Oxidací fluoridu neptunitého směsí kyslíku a fluorovodíku vzniká fluorid neptuničitý:[8]
- 4 NpF3 + O2 + 4 HF → 4 NpF4 + 2 H2O
Při reakci s kyslíkem vzniká fluorid neptuničitý a oxid neptuničitý:[5]
- 4 NpF3 + O2 → 3 NpF4 + NpO2
Kovové neptunium lze získat redukcí. Fluorid neptunitý reaguje s kovovým baryem nebo lithiem při 1200 °C:
- 2 NpF3 + 3 Ba → 2 Np + 3 BaF2
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Neptunium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Neptunium(III)-fluorid na německé Wikipedii.
- ↑ HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 2149 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-017770-1. S. 1969. (německy)
- ↑ WebElements Periodic Table » Neptunium » neptunium trifluoride. www.webelements.com [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-25.
- ↑ YOSHIDA, Zenko; JOHNSON, Stephen G.; KIMURA, Takaumi. Neptunium. Příprava vydání Lester R. Morss, Norman M. Edelstein, Jean Fuger. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-1-4020-3598-2. DOI 10.1007/1-4020-3598-5_6. S. 699–812. (anglicky)
- ↑ a b KELLER, C. Die Chemie des Neptuniums. Berlin/Heidelberg: Springer-Verlag 1–124 s. Dostupné online. ISBN 3-540-04488-4. S. 63.
- ↑ a b MAPLE, T. G. Gmelins Handbuch der Anorganischen Chemie. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-662-13295-1, ISBN 978-3-662-13294-4. S. 515–804.
- ↑ ZACHARIASEN, W. H. Crystal chemical studies of the 5f-series of elements. XII. New compounds representing known structure types. Acta Crystallographica. 1949-12-02, roč. 2, čís. 6, s. 388–390. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. DOI 10.1107/S0365110X49001016.
- ↑ MALM, John G.; WEINSTOCK, Bernard; WEAVER, E. Eugene. The Preparation and Properties of NpF 5 ; a Comparison with PuF 5. The Journal of Physical Chemistry. 1958-12, roč. 62, čís. 12, s. 1506–1508. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j150570a009. (anglicky)
- ↑ Neptuniumverbindungen. www.spektrum.de [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (německy)