Brewster F2A Buffalo
| Brewster F2A Buffalo | |
|---|---|
 Brewster F2A Buffalo | |
| Určení | palubní stíhací letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Brewster |
| První let | 2. prosince 1937 |
| Zařazeno | Duben 1939 |
| Vyřazeno | 1948 |
| Uživatel | US Navy Nizozemsko Finsko Velká Británie |
| Výroba | 1938-1941 |
| Vyrobeno kusů | 507 ks |
| Varianty | VL Humu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brewster F2A Buffalo byl americký palubní stíhací letoun vyvinutý koncem 30. let 20. století. Letoun byl prvním stíhacím palubním jednoplošníkem US Navy.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Byl vyprojektován firmou Brewster na základě zadání z 15. listopadu 1935 na vývoj palubního stíhacího letounu, který by nahradil dosavadní typ Grumman F3F.[1] Projekt Brewsteru byl vybrán na úkor stíhacího dvouplošníku Grumman XF4F-1 firmy Grumman, ze kterého kompletním přepracováním vznikl slavný F4F Wildcat.
Prototyp XF2A-1 byl robustní celokovový středoplošník s krytým kokpitem a zatahovacím podvozkem. Poháněl ho hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Wright R-1820-22 Cyclone o výkonu 850 hp (625 kW). U prototypu tvořila výzbroj dvojice synchronizovaných kulometů, z nichž jeden byl ráže 7,62 mm a druhý 12,7 mm.[1]
V červnu 1938 byla objednána první série 54 kusů varianty F2A-1 a později dalších 43 kusů verze F2A-2. U obou verzí byla výzbroj zesílena přidáním dalších dvou nesynchronizovaných 12,7mm kulometů v křídlech.[1] Stroj byl hodnocen příznivě z hlediska pilotáže a letových vlastností. Potíže nastaly, když byla doplňována výzbroj a narůstala hmotnost, což snižovalo výkony typu.
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
[editovat | editovat zdroj]
Námořní letectvo nakonec odebralo jen jedenáct kusů F2A-1, které sloužily u jednotky VF-3 na letadlové lodi USS Saratoga. Ostatní letouny byly dodávány do Nizozemska, Belgie a Finska. Kompletně převzalo až následující sérii 108 kusů verze F2A-3 (dalších 20 kusů této verze převzalo Nizozemsko). Dvacet letadel F2A-3 americké námořní pěchoty se podílelo na obraně atolu Midway během bitvy o Midway.[2]
Finsko[editovat | editovat zdroj]
Do Finska bylo přes Švédsko dodáno 44 kusů F2A-1 označených B-239. Ve Finsku byly tyto letouny vysoce hodnoceny, když se s úspěchem dokázaly v Zimní válce a Pokračovací válce postavit sovětským letadlům. Na každý dodaný stroj zde připadlo v průměru deset sestřelených letounů Rudé armády. Oblíbenost typu vedla až k úvahám o jeho domácí výrobě, finská modifikace letounů VL Humu s ruským motorem Švecov M-63 však nakonec zůstala jen v prototypu. Nejúspěšnějším finským (ale i celkově) stíhačem na brewsteru se stal Ilmari Juutilainen s potvrzeným počtem 34 sestřelů.
Velká Británie[editovat | editovat zdroj]
Velká Británie v roce 1940 převzala 38 kusů (ze 40 vyrobených, dva byly Němci ukořistěny) pro Belgii určených strojů B-339B (denavalizované F2A-2, v Británii Buffalo Mk I) a provozovala je ve Středomoří. Dalších 170 kusů verze B-339E bylo dodáno na Dálný východ,[1] kde je po vypuknutí války v Japonskem, Royal Air Force, australské a novozélandské letectvo nasadily v bojích v Malajsii, Barmě, Indonésii a obraně Singapuru. Vzhledem k lepším výkonům modernějších japonských stíhacích letounů, zde Buffala utrpěla velké ztráty a brzy byla nahrazována modernějšími typy.
Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]
Nizozemsko zakoupilo 72 kusů označených B-339D (dodány od března 1941) a 20 kusů verze B-439 (F2A-3) dodaných v březnu 1942.[2] Letouny byly nasazeny při obraně Nizozemské východní Indie.
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Austrálie
Finsko
Indonésie
Japonské císařství – testy ukořistěných kusů
Nizozemsko
Nový Zéland
Spojené království
USA
.svg){kind=small}
Specifikace (F2A-1)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 10,668 m
- Délka: 7,925 m
- Výška: 3,632 m
- Nosná plocha: 19,408 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1717 kg
- Vzletová hmotnost: 2286 kg
- Pohonná jednotka 1 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Wright R-1820-34 Cyclone 9
- Výkon motoru: 950 k
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 500 km/h ve výšce 5486 m
- Cestovní rychlost: 257 km/h
- Dostup: 10 058 m
- Stoupavost: 993 m/min
- Dolet: 1609 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 1× kulomet Browning ráže 7,62 mm (ve Finsku nahrazen kulometem ráže 12,7 mm)
- 3× kulomet Browning ráže 12,7 mm (1× synchronizovaný v trupu, 2× nesynchronizovaný v křídlech)
Specifikace (F2A-3)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 10,668 m
- Délka: 8,026 m
- Výška: 3,683 m
- Nosná plocha: 19,408 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2146 kg
- Max. vzletová hmotnost: 2867 kg
- Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec Wright R-1820-34 Cyclone 9
- Výkon motoru: 950 k
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 457 km/h na úrovni moře (517 km/h ve výšce 5029 m)
- Cestovní rychlost: 257 km/h
- Dostup: 9144 m
- Stoupavost: 673 m/min
- Dolet: 1553 km
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- 2 × 12,7mm synchronizovaný kulomet M2 v trupu
- 2 × 12,7mm nesynchronizovaný kulomet M2 v křídlech
- 90 kg pum
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. Plzeň: Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7. Kapitola Brewster F2A Buffalo, s. 17.
- ↑ a b SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. Plzeň: Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7. Kapitola Brewster F2A Buffalo, s. 18.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 1992. ISBN 80-85784-01-7.
- VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brewster F2A Buffalo na Wikimedia Commons - Galerie Brewster F2A Buffalo na Wikimedia Commons
- FORD, Daniel. ANNALS OF THE BREWSTER BUFFALO [online]. warbirdforum.com, 2012-12 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
- Military Aviation History: In Defense Of The Worst Plane of WW2 - Brewster Buffalo na YouTube (anglicky)
- Kings and Generals: Brewster F2A Buffalo - Pacific War #81 DOCUMENTARY na YouTube (anglicky)
