Přeskočit na obsah

Choceň (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Choceň
Nádraží v Chocni
Nádraží v Chocni
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
MěstoChoceň
Souřadnice49°59′38,49″ s. š., 16°13′25,62″ v. d.
Choceň
Choceň
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice538132[1]
TratěPraha – Česká Třebová, Velký Osek – Choceň, Choceň–Litomyšl
Nadmořská výška292 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1]
Dopravní koleje10 + 2 kusé[1]
Nástupiště (nástupní hrany)4 (8)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaAutobusový terminál před nádražní budovou
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCVeřejné parkovištěPošta
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Choceň je železniční stanice ve městě Choceň v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, na adrese Pernerova 400, 565 01 Choceň.

Stanice je významným železničním uzlem. Leží na dvoukolejné elektrizované celostátní dráze Praha – Česká Třebová, která je součástí 1. a 3. tranzitního železničního koridoru a zařazena mezi důležité železniční tratě Transevropské dopravní sítě TEN-T a také je součástí 4. Panevropského železničního koridoru. Dále je do stanice zaústěna jednokolejná elektrizovaná celostátní dráha Velký Osek – Choceň a jednokolejná neelektrizovaná regionální dráha Choceň–Litomyšl.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První staniční budova byla vystavěna jakožto trojkolejná stanice IV. třídy, součást železnice z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati.

Pohled na nádraží od východu od autobusového stanoviště „Choceň, žel. st.“

Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi. 15. června 1875 dokončila k Chocni Rakouská společnost státní dráhy (StEG) trať směřující do Meziměstí, důležité stanice na hranici s Pruskem. Stavební práce na trati zajišťovala firma Hügel & Sager. Vyrostla zcela nová, větší novorenesanční budova podle návrhu architekta Karla Englera, bylo zvětšeno kolejiště, zbudovány lokomotivní depo a točna. Otevření nového provozu nádraží připomíná asi metrový pamětní kamenný obelisk vztyčený u nádražní budovy. Tatáž železniční společnost získala roku 1881 koncesi na stavbu tratě do Vysokého Mýta a Litomyšle, provoz byl zahájen následujícího roku, 1882. StEG obsluhovala stanici až do svého zestátnění a převedení pod Rakouské státní dráhy s platností k 1. lednu 1908.

Po vzniku samostatného Československa přešla stanice Choceň pod Československé státní dráhy. Vzhledem k geografické a hospodářské proměně státního celku nabyla trať z Prahy přes Českou Třebovou do Olomouce a dále do Slezska a na Slovensko zcela zásadní úlohy. Roku 1957 byla do stanice dovedena elektrická trakční soustava 3 kV stejnosměrného proudu, zejména pro potřeby nákladní dopravy v době socialistického Československa byly dále rozšiřovány stanice i kolejiště. Stanice leží nedaleko ústí bývalého Choceňského tunelu, který byl v 50. letech 20. století odkryt a přeměněn v zářez, aby mohlo být kolejiště rozšířeno o třetí kolej.

Modernizace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: vznikla tři zastřešená ostrovní nástupiště s podchody, včetně přímějšího pěšího podchodu ve směru centra města, bylo instalováno elektronické zabezpečovací zařízení a elektronický informační systémem pro cestující a budova byla opravena do původní podoby z roku 1875. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h.

V roce 2010 získalo choceňské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.[2]

Popis stanice

[editovat | editovat zdroj]

Stanice je vybavena staničním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie - elektronické stavědlo ESA 11. Stanice je dálkově řízena z centrálního dispečerského pracoviště v Praze a je obsazena pohotovostním výpravčím.[1]

Přeprava

[editovat | editovat zdroj]

Ve stanici je umístěna mezinárodní i vnitrostátní pokladní přepážka ČD. K dispozici je i půjčovna kol, samoobslužné úschovní skřínky a bezbariérové WC.

Před staniční budovou se nachází veřejné parkoviště pro automobily i jízdní kola a nedaleko nádraží se nachází zastávka linkových autobusů.

Přístupnost

[editovat | editovat zdroj]

Přístup do budovy stanice je bezbariérový. Bezbariérový přístup je na všechna nástupiště. Stanice je vybavena pro zrakově postižené (akustické majáčky, štítek na zábradlí, vodící linie).[3]

Tragická smrt Jana Pernera

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. září 1845, několik týdnů po slavnostním uvedení do provozu Olomoucko-pražské dráhy se při průjezdu vlaku touto stanicí smrtelně zranil inženýr a stavitel železnic Jan Perner, vracející se z cesty na Moravy. Sestoupil za jízdy vlaku na stupínek vagonu a při nárazu do návěstního sloupku (označníku) se těžce zranil. Přesto vlakem pokračoval až do Pardubic, kde následujícího dne na následky zranění zemřel. Na staniční budově z ulice je umístěna pamětní deska připomínající tuto událost.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Nádražní budova z Pernerovy ulice
    Nádražní budova z Pernerovy ulice
  • Nádražní budova z nástupišť
    Nádražní budova z nástupišť
  • Přepážky ČD
    Přepážky ČD
  • Čekárna pro cestující
    Čekárna pro cestující
  • Přístup k nádraží parkem od centra města
    Přístup k nádraží parkem od centra města

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Plánek dopravny Choceň. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2020. 
  2. ↑ TOMANOVÁ, Libuše. Nejkrásnějším nádražím v Česku je Choceň, rozhodla anketa. iDNES.cz [online]. 2010-06-17 [cit. 2020-08-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Železniční stanice Choceň | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Velký Osek – Choceň
Železniční trať Choceň–Litomyšl
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Choceň_(nádraží)&oldid=24179767“