Brněnská metropolitní oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Brněnská metropolitní oblast (BMO)[1] je organický funkční celek zahrnující město Brno a jeho zázemí. Jedná se o území o rozloze 1 978 km2 v Jihomoravském kraji, které zahrnuje město Brno a 183 okolních obcí, kde trvale žije více než 700 tisíc obyvatel (stav k roku 2020)[2]. Metropolitní oblast byla definována na základě jednotné metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR využitím dat mobilního operátora a sledováním dalších dat například dojížďkou za prací či do škol.[3] Cílem vytvoření Brněnské metropolitní oblasti není slučování, ale spolupráce obcí při koordinaci strategických projektů v oblasti dopravy, vzdělávání, životního prostředí a sociálních služeb.[4] Zmíněná spolupráce je možná díky nástroji Evropské komise ITI – Integrované územní investice (z anglického Integrated Territorial Investments[5]). ITI slouží k řešení metropolitních problémů vyžadujících integrovaný přístup, respektive kooperaci všech obcí. Brněnská metropolitní oblast je jedna ze třech metropolitních oblastí definovaných ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Soubor:Brněnská metropolitní oblast 2021.png
Vymezení Brněnské metropolitní oblasti 21+
  • Velké Brno: období první republiky, v roce 1919 došlo k administrativnímu rozšíření Brna o města Královo Pole a Husovice a dalších 22 obcí[7]
  • Vymezení Brněnské sídelní regionální aglomerace dle usnesení vlády z roku (1983) za účelem definování sídelních regionálních aglomerací a městských regionů[8]
  • Vymezení Brněnské sídelní regionální aglomerace v Územním plánu BSRA (1985) za účelem definování politiky územního rozvoje[8]
  • Vymezení Brněnské aglomerace pro účely hodnocení a snižování hluku (2006)[8]
  • Projekt URBACT II Joining forces, který se zabýval řízením metropolitních oblastí (2009)[9]
  • Vymezení aglomerace ve Studii aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (2010)[8]
  • Vymezení aglomerace v Atlase sídelního systému České republiky (2011)[8]
  • Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti z roku 2013 pro potřeby uplatňování nástroje ITI (Integrované územní investice)[3]
  • MAIA studie analyzující spolupráci v metropolitních oblastech, vypracovaná v rámci působnosti v pracovní skupině Metropolitní oblasti sítě EUROCITIES (2013)[10]
  • Memorandum o metropolitní spolupráci mezi Brnem a pěti obcemi ORP (Kuřim, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice a Židlochovice) (2014)
  • Schválení Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (2016)[4]
  • Mezinárodní projekt SPIMA (2017-2018): Prostorová dynamika a strategické plánování v metropolitních oblastech[11]
  • Aktualizace Memoranda o metropolitní spolupráci (2018)[12]
  • Zapojení města Brna do evropské sítě METREX – Síť metropolitních oblastí (2016)[13]
  • Nové vymezení Brněnské metropolitní oblasti 2021+ (2020)[14]
  • Přistoupení Ivančic k Memorandu o metropolitní spolupráci (2020)[15]
  • Mezinárodní projekt METRO (2020-2021): Role a budoucí perspektivy kohezní politiky ve strategickém plánování metropolitních oblastí a měst (2020)[16]

Město Brno spolupracuje s okolními obcemi v rámci uplatňování nástroje ITI (Integrované územní investice), který umožňuje díky využívání evropských dotací řešení metropolitních problémů a vytváření integrovaných a strategických projektů. Nástroj ITI je primárně určen pro dlouhodobé projekty, které mají strategickou povahu. Podmínkami využití nástroje bylo definování dlouhodobých priorit metropolitní oblasti a vytvoření Integrované strategie rozvoje BMO pro uplatnění nástroje ITI.[1]

Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti [17]

Strategie se zaměřuje na čtyři hlavní prioritní oblasti: Dopravu a mobilitu, Životní prostředí, Konkurenceschopnost a vzdělávání a Sociální soudržnost. Strategie má za cíl vyvážený a polycentrický rozvoj celého území BMO. Strategie je naplňována pomocí konkrétních strategických projektů. Jedná se například o prodloužení tramvajových a trolejbusových tratí, budování dopravních terminálů a systémů P+R, protipovodňová opatření, ale také vytváření infrastruktury v oblasti odpadového hospodářství, sociální oblasti a vzdělávání.[4]

Pilíře Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI).png

Pro integrované projekty byla na roky 2014-2020 vyjednána částka přesahující 5,7 miliard Kč v pěti operačních programech evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) – Integrovaný regionální operační program (IROP), Operační program Doprava (OPD), Životní prostředí (OPŽP), Zaměstnanost (OPZ) a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).[4]

V souvislosti s přípravou Strategie vznikl Atlas Brněnské oblasti [8](2014) a Sociodemografická analýza Brněnské metropolitní oblasti [18](2014). V rámci realizace Strategie bylo analyzováno Dopravní chování obyvatel [19]v BMO (2016-2017) a také provedeno dotazníkové šetření[20] (2017) mezi 166 starosty a starostkami obcí v BMO (vymezení BMO 2014-2020) s cílem zjistit, jak okolní obce vnímají spolupráci a zdali se do ní chtějí aktivně zapojit i do budoucna.

V rámci prohlubování spolupráce bylo v roce 2014 podepsáno Memorandum o metropolitní spolupráci, které bylo aktualizováno v roce 2018.[12]Cílem memoranda je konstatování pokračující spolupráce, zajištění kontinuity ve společném koordinovaném přístupu v rozvoji území BMO po roce 2020 a soupis požadavků směrem k národní úrovni. Součástí memoranda jsou také konkrétní témata, které je třeba řešit na metropolitní úrovni (protipovodňová ochrana a revitalizační opatření, parkoviště P+R a terminály v zázemí Brna nebo společná koordinace rezidenční a komerční výstavby v BMO).

V roce 2019 proběhla Mid-term evaluace Integrované strategie [21]a během období 2014-2020 bylo podpořeno 125 projektů[22].

Od roku 2019 dochází k procesu aktualizace Integrované strategie rozvoje BMO (nové vymezení území, vize rozvoje BMO 2030, analytická východiska). V roce 2020 rovněž proběhlo další dotazníkové šetření mezi starosty obcí BMO, které analyzovalo možnosti dlouhodobé spolupráce obcí Brněnské metropolitní oblasti. Nová Integrovaná strategie se nebude zaměřovat jen na témata financovaná prostřednictvím nástroje ITI, ale bude řešit rozvoj území komplexně bez ohledu na finanční zdroje. Mezi čtyři rozvojové oblasti nové strategie patří Mobilita, Životní prostředí, Veřejné služby a Koordinace rozvoje. [23]

Integrovaná řešení[editovat | editovat zdroj]

Integrovaná řešení = průnik níže uvedených dílčích aspektů integrovanosti:

  • Územní integrovanost – integrované projekty jsou strategické projekty, které mají nadmístní, zpravidla aglomerační dopad
  • Věcná integrovanost – jsou realizovány věcně související aktivity, které jsou obvykle prováděny odděleně (v důsledku roztříštěnosti zdrojů) - princip koncentrace, zvýšení synergických efektů, zamezení duplicit
  • Finanční integrovanost – financování integrovaných projektů z různých specifických cílů jednoho operačního programu nebo z různých OP, případně z dalších zdrojů
  • Organizační integrovanost – společný koordinovaný přístup zapojení zainteresovaných stran založený na partnerském principu a shodě na prioritách v rozvoji území

Integrované projekty musí splnit přísnější kritéria hodnocení a projít náročnějším procesem schvalování. V rámci integrovaného přístupu je uplatňován princip partnerství, tzn. že jsou do strategického plánování a řízení zapojeny všechny důležité subjekty z území. Integrované projekty jsou aktivně koordinovány a koncentrují finanční zdroje a aktivity do konkrétního území v jednom čase tak, aby byl výsledný efekt co největší.[4] Úspěšné integrované projekty financované během období 2014-2020 naleznete zde.

Obce v BMO (vymezení k roku 2019)[editovat | editovat zdroj]

Součástí území Brněnské metropolitní oblasti je 183 obcí a žije zde 696 413 obyvatel.[24] Hustota zalidnění je 352 obyvatel na km². Brněnská metropolitní oblast tvořila k 1.1. 2019 58,64 % veškerého obyvatelstva Jihomoravského kraje.[25]

Název 2019
Adamov 4507
Babice nad Svitavou 1333
Babice u Rosic 756
Bílovice nad Svitavou 3730
Blansko 20484
Blažovice 1232
Blučina 2260
Borkovany 838
Bošovice 1254
Braníškov 198
Bratčice 712
Brno 381346
Březina (666 01) 321
Březina (u Křtin) 1088
Bučovice 6493
Bukovina 428
Bukovinka 590
Čebín 1843
Černá Hora 2184
Česká 1015
Čučice 438
Dambořice 1421
Deblín 1063
Dolní Kounice 2468
Domašov 665
Drásov 1913
Dražovice 940
Drnovice 2388
Habrovany 865
Habrůvka 436
Hajany 614
Heroltice 211
Heršpice 863
Hlína 300
Hodějice 1030
Holasice 1222
Holubice 1395
Hostěnice 787
Hostěrádky-Rešov 858
Hradčany 683
Hrušky 775
Hrušovany u Brna 3553
Hvozdec 336
Chudčice 982
Ivaň 734
Ivančice 9760
Javůrek 328
Jedovnice 2810
Jinačovice 779
Jiříkovice 925
Kanice 1031
Ketkovice 605
Klobouky u Brna 2501
Kobeřice u Brna 721
Kobylnice 1150
Komořany 722
Kovalovice 667
Krasová 444
Kratochvilka 461
Křenovice 1955
Křižanovice 802
Křtiny 832
Kupařovice 343
Kuřim 10993
Lažánky 726
Lažany 409
Ledce 214
Lelekovice 1914
Lesní Hluboké 276
Lipůvka 1345
Litostrov 131
Lovčičky 711
Luleč 958
Malešovice 706
Malhostovice 990
Maršov 516
Medlov 872
Mělčany 486
Měnín 1862
Milešovice 687
Modřice 5329
Mokrá-Horákov 2759
Moravany 3313
Moravské Bránice 990
Moravské Knínice 1032
Mouřínov 465
Moutnice 1194
Nebovidy 817
Němčany 793
Němčičky 323
Nemojany 749
Neslovice 957
Nesvačilka 325
Nížkovice 729
Nosislav 1364
Nové Bránice 738
Ochoz u Brna 1466
Olomučany 1076
Olšany 600
Omice 817
Opatovice 1119
Ořechov 2785
Oslavany 4684
Ostopovice 1802
Ostrovačice 706
Otmarov 366
Otnice 1611
Podbřežice 245
Podolí 1458
Pohořelice 5133
Ponětovice 443
Popovice 356
Popůvky 1641
Pozořice 2339
Prace 938
Pravlov 614
Prštice 971
Předklášteří 1408
Přibice 1042
Příbram na Moravě 656
Přibyslavice 518
Přísnotice 886
Radostice 772
Ráječko 1353
Rajhrad 3928
Rajhradice 1490
Rašovice 695
Rebešovice 997
Rosice 6291
Rostěnice-Zvonovice 534
Rousínov 5694
Rozdrojovice 1075
Rudice 950
Rudka 405
Řícmanice 818
Říčany 2101
Říčky 388
Senetářov 585
Sentice 643
Silůvky 871
Sivice 1116
Slavkov u Brna 6916
Sobotovice 617
Sokolnice 2369
Střelice 3036
Svinošice 367
Syrovice 1874
Šaratice 1056
Šebrov-Kateřina 827
Šitbořice 2064
Šlapanice 7599
Telnice 1618
Těšany 1257
Tetčice 1167
Tišnov 9258
Trboušany 380
Troubsko 2328
Tučapy 604
Tvarožná 1323
Uhřice 766
Újezd u Brna 3387
Unkovice 756
Vážany nad Litavou 720
Velatice 760
Velešovice 1272
Velké Hostěrádky 505
Veverská Bítýška 3376
Veverské Knínce 941
Viničné Šumice 1357
Vohančice 194
Vojkovice 1200
Vranov 836
Vranovice 2417
Všechovice 284
Vysoké Popovice 721
Vyškov 20807
Zastávka 2573
Zbraslav 1240
Zbýšov město 3775
Zbýšov obec 681
Žabčice 1651
Žatčany 904
Želešice 1792
Židlochovice 3834
BMO celkem 699 856
Zázemí 318 510

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Brněnská metropolitní oblast [online]. Magistrát města Brna [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  2. Máme nové vymezení! | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  3. a b Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR [online]. Praha: 2020 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d e INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI) [online]. Brno: Statutární město Brno, 2015 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  5. https://urbact.eu/what-are-integrated-territorial-investments
  6. Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ [online]. MMR ČR [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  7. https://iti.brno.cz/pred-100-lety-vzniklo-velke-brno-a-jak-to-bude-dal/
  8. a b c d e f Atlas Brněnské metropolitní oblasti [online]. Brno: Statutární město Brno, 1.1.2015 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  9. “Governance in the Knowledge economy / creativity, research & Education at City- research & Education at City-region Scale [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  10. Metropolitan areas in action Concluding report [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  11. SPIMA - Spatial dynamics and strategic planning in metropolitan areas [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  12. a b Memorandum o vzájemné spolupráci v rámci Brněnské metropolitní oblasti [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  13. Brno se jako první české město zapojí do prestižní evropské sítě METREX | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  14. Máme nové vymezení! | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  15. Memorandum o vzájemné spolupráci | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  16. ESPON METRO | The role and future perspectives of Cohesion Policy in the planning of Metropolitan Areas and Cities. ESPON [online]. 2020-10-20 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Integrovaná strategie rozvoje BMO 21+ | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  18. Sociodemografická analýza územních částí města Brna [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  19. Sociologický výzkum - Dopravní chovaní obyvatel města Brna a Brněnské metropolitní oblasti [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  20. PROČ Brněnská metropolitní oblast [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  21. Mid-term evaluace ISR BMO (2019) | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  22. Proces aktualizace strategie BMO 21+ | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  23. Proces aktualizace strategie BMO 21+ | Brněnská metropolitní oblast. metropolitni.brno.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 
  24. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 [online]. Praha: ČSÚ, 30.4.2019 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 
  25. DATA.BRNO – Datový portál města Brna [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]