Brněnská metropolitní oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Brněnská metropolitní oblast (BMO)[1] je území o rozloze 1755 km2 v Jihomoravském kraji. Zahrnuje město Brno a 166 okolních obcí, kde trvale žije více než 620 tisíc obyvatel (stav k roku 2020). Metropolitní oblast byla definována na základě intenzivních denních vazeb, například dojížďkou za prací či do škol.[2] Cílem vytvoření Brněnské metropolitní oblasti není slučování, ale spolupráce obcí při koordinaci strategických projektů v oblasti dopravy, vzdělávání, životního prostředí a sociálních služeb.[3] Zmíněná spolupráce je možná díky nástroji Evropské komise ITI – Integrované územní investice (z anglického Integrated Territorial Investments[4]). ITI slouží k řešení metropolitních problémů vyžadujících integrovaný přístup, respektive kooperaci všech obcí. Brněnská metropolitní oblast je jedna ze sedmi definovanych oblastí ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vymezení Brněnské metropolitní oblasti z roku 2013
  • Velké Brno: období první republiky, v roce 1919 došlo k administrativnímu rozšíření Brna o města Královo Pole a Husovice a dalších 22 obcí[6]
  • Vymezení Brněnské sídelní regionální aglomerace dle usnesení vlády z roku (1983) za účelem definování sídelních regionálních aglomerací a městských regionů[7]
  • Vymezení Brněnské sídelní regionální aglomerace v Územním plánu BSRA (1985) za účelem definování politiky územního rozvoje[7]
  • Vymezení Brněnské aglomerace pro účely hodnocení a snižování hluku (2006)[7]
  • Projekt URBACT II Joining forces, který se zabýval řízením metropolitních oblastí (2009)[8]
  • Vymezení aglomerace ve Studii aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (2010)[7]
  • Vymezení aglomerace v Atlase sídelního systému České republiky (2011)[7]
  • Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti z roku 2013 pro potřeby uplatňování nástroje ITI (Integrované územní investice)[2]
  • MAIA studie analyzující spolupráci v metropolitních oblastech, vypracovaná v rámci působnosti v pracovní skupině Metropolitní oblasti sítě EUROCITIES (2013)[9]
  • Memorandum o metropolitní spolupráci mezi Brnem a pěti obcemi ORP (2014)
  • Schválení Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti (2016)[3]
  • Mezinárodní projekt SPIMA (2017-2018): Prostorová dynamika a strategické plánování v metropolitních oblastech[10]
  • Aktualizace Memoranda o metropolitní spolupráci (2018)[11]

Město Brno spolupracuje s okolními obcemi v rámci uplatňování nástroje ITI (Integrované územní investice), který umožňuje díky využívání evropských dotací řešení metropolitních problémů a vytváření integrovaných a strategických projektů. Nástroj ITI je primárně určen pro dlouhodobé projekty, které mají strategickou povahu. Podmínkami využití nástroje bylo definování dlouhodobých priorit metropolitní oblasti a vytvoření Integrované strategie rozvoje BMO pro uplatnění nástroje ITI.[1]

Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)

Strategie se zaměřuje na čtyři hlavní prioritní oblasti: Dopravu a mobilitu, Životní prostředí, Konkurenceschopnost a vzdělávání a Sociální soudržnost. Strategie má za cíl vyvážený a polycentrický rozvoj celého území BMO. Strategie je naplňována pomocí konkrétních strategických projektů. Jedná se například o prodloužení tramvajových a trolejbusových tratí, budování dopravních terminálů a systémů P+R, protipovodňová opatření, ale také vytváření infrastruktury v oblasti odpadového hospodářství, sociální oblasti a vzdělávání.[3]

Pilíře Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI).png

Pro integrované projekty byla na roky 2014-2020 vyjednána částka přesahující 5,7 miliard Kč v pěti operačních programech evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) – Integrovaný regionální operační program (IROP), Operační program Doprava (OPD), Životní prostředí (OPŽP), Zaměstnanost (OPZ) a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).[3]

V souvislosti s přípravou Strategie vznikl Atlas Brněnské oblasti [7](2014) a Sociodemografická analýza Brněnské metropolitní oblasti [12](2014). V rámci realizace Strategie bylo analyzováno Dopravní chování obyvatel [13]v BMO (2016-2017) a také provedeno dotazníkové šetření[14] (2017) mezi 166 starosty a starostkami obcí v BMO s cílem zjistit, jak okolní obce vnímají spolupráci a zdali se do ní chtějí aktivně zapojit i do budoucna.

V rámci prohlubování spolupráce bylo v roce 2014 podepsáno Memorandum o metropolitní spolupráci, které bylo aktualizováno v roce 2018. [11]Cílem memoranda je konstatování pokračující spolupráce, zajištění kontinuity ve společném koordinovaném přístupu v rozvoji území BMO po roce 2020 a soupis požadavků směrem k národní úrovni. Součástí memoranda jsou také konkrétní témata, které je třeba řešit na metropolitní úrovni (protipovodňová ochrana a revitalizační opatření, parkoviště P+R a terminály v zázemí Brna nebo společná koordinace rezidenční a komerční výstavby v BMO).

Integrovaná řešení[editovat | editovat zdroj]

Integrovaná řešení = průnik níže uvedených dílčích aspektů integrovanosti:

  • Územní integrovanost – integrované projekty jsou strategické projekty, které mají nadmístní, zpravidla aglomerační dopad
  • Věcná integrovanost – jsou realizovány věcně související aktivity, které jsou obvykle prováděny odděleně (v důsledku roztříštěnosti zdrojů) - princip koncentrace, zvýšení synergických efektů, zamezení duplicit
  • Finanční integrovanost – financování integrovaných projektů z různých specifických cílů jednoho operačního programu nebo z různých OP, případně z dalších zdrojů
  • Organizační integrovanost – společný koordinovaný přístup zapojení zainteresovaných stran založený na partnerském principu a shodě na prioritách v rozvoji území

Integrované projekty musí splnit přísnější kritéria hodnocení a projít náročnějším procesem schvalování. V rámci integrovaného přístupu je uplatňován princip partnerství, tzn. že jsou do strategického plánování a řízení zapojeny všechny důležité subjekty z území. Integrované projekty jsou aktivně koordinovány a koncentrují finanční zdroje a aktivity do konkrétního území v jednom čase tak, aby byl výsledný efekt co největší.[3]

Obce v BMO (vymezení k roku 2019)[editovat | editovat zdroj]

Součástí území Brněnské metropolitní oblasti je 167 obcí. Počet obyvatel je podle Českého statistického úřadu.[15] Hustota zalidnění je 356 obyvatel na km². Brněnská metropolitní oblast tvořila k 31.12. 2018 53,0 % veškerého obyvatelstva Jihomoravského kraje.[16]

Název 2007 2019 Populační síla vůči JMK

(k 31.12. 2018)

Adamov 4815 4517
Babice nad Svitavou 995 1284
Babice u Rosic 584 748
Bílovice nad Svitavou 3149 3723
Blažovice 1113 1220
Blučina 2082 2242
Borkovany 754 840
Bošovice 1079 1229
Braníškov 181 195
Branišovice 525 593
Bratčice 708 708
Brno 368533 380681
Březina (dříve okres Blansko) 650 1075
Bukovina 334 418
Bukovinka 378 582
Cvrčovice 584 642
Čebín 1697 1817
Černá Hora 1953 2190
Česká 740 1008
Dolní Kounice 2355 2453
Domašov 566 651
Drásov 1181 1836
Habrůvka 359 430
Hajany 349 562
Heršpice 663 853
Hlína 406 295
Hodějice 904 1036
Holasice 901 1191
Holubice 872 1298
Hostěnice 559 791
Hostěrádky-Rešov 809 851
Hradčany 514 658
Hrušky 752 771
Hrušovany u Brna 3082 3564
Hvozdec 241 326
Chudčice 767 954
Ivaň 689 723
Ivančice 9303 9742
Javůrek 244 327
Jezeřany-Maršovice 739 790
Jinačovice 582 755
Jiříkovice 897 911
Kanice 632 1005
Kašnice 222 200
Klobouky u Brna 2258 2453
Kobeřice u Brna 608 722
Kobylnice 908 1134
Kovalovice 582 644
Kratochvilka 428 460
Křenovice 1803 1936
Křepice 1237 1321
Křižanovice 734 808
Křtiny 776 836
Kupařovice 245 325
Kuřim 10285 10997
Lažánky 677 710
Lažany 364 410
Ledce 209 218
Lelekovice 1638 1862
Lipůvka 1192 1302
Litostrov 117 127
Loděnice 434 531
Lovčičky 563 705
Lukovany 548 634
Malá Lhota 133 149
Malešovice 342 676
Malhostovice 853 967
Medlov 638 842
Mělčany 449 494
Měnín 1660 1870
Milešovice 644 682
Milonice 178 171
Modřice 4126 5296
Mokrá-Horákov 2687 2770
Moravany 1740 3070
Moravské Bránice 912 996
Moravské Knínice 829 982
Moutnice 1242 1185
Nebovidy 578 786
Němčany 710 785
Němčičky 351 315
Neslovice 864 933
Nesvačilka 329 323
Nikolčice 796 770
Nížkovice 662 696
Nosislav 1266 1375
Nové Bránice 916 735
Odrovice 165 226
Ochoz u Brna 1239 1437
Omice 722 817
Opatovice 982 1114
Ořechov 2423 2748
Ostopovice 1427 1761
Ostrovačice 619 699
Otmarov 215 361
Otnice 1405 1586
Podolí 1182 1442
Pohořelice 4469 5051
Ponětovice 359 421
Popovice 323 353
Popůvky 795 1608
Pozořice 2105 2288
Prace 906 960
Pravlov 554 604
Prštice 899 974
Předklášteří 1426 1420
Přibice 1009 1025
Příbram na Moravě 556 649
Přísnotice 791 878
Radostice 710 772
Rajhrad 2870 3852
Rajhradice 1229 1505
Rebešovice 744 990
Rosice 5427 6237
Rozdrojovice 772 1032
Rudka 354 396
Řícmanice 700 820
Říčany 1793 2071
Říčky 309 374
Sentice 523 636
Silůvky 793 852
Sivice 976 1098
Slavkov u Brna 6139 6694
Sobotovice 498 590
Sokolnice 1982 2349
Střelice 2694 3024
Svinošice 279 360
Syrovice 1003 1822
Šaratice 968 1046
Šebrov-Kateřina 717 808
Šitbořice 1928 2031
Šlapanice 6758 7563
Štěpánovice 438 521
Telnice 1364 1614
Těšany 1216 1249
Tetčice 1067 1155
Tišnov 8485 9257
Trboušany 335 381
Troskotovice 640 669
Troubsko 2088 2341
Tvarožná 1218 1322
Újezd u Brna 3073 3368
Újezd u Černé Hory 241 268
Unkovice 689 748
Vážany nad Litavou 659 725
Velatice 571 749
Velešovice 1126 1265
Velké Hostěrádky 445 495
Velké Němčice 1686 1772
Veverská Bítýška 2888 3270
Veverské Knínice 876 936
Viničné Šumice 1158 1351
Vlasatice 807 859
Vojkovice 1095 1172
Vranov 670 819
Vranovice 2010 2374
Všechovice 213 269
Vysoké Popovice 651 716
Zakřany 741 775
Zastávka 2659 2554
Závist 135 145
Zbýšov (okr. Brno-venkov) 3908 3784
Zbýšov (okr. Vyškov) 521 680
Žabčice 1578 1636
Žatčany 794 898
Želešice 1444 1778
Židlochovice 3426 3826
BMO 583605 624773 53 %
Brno 368533 380681 30,6 %
Zázemí 215072 244092 30,4 %

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Brněnská metropolitní oblast [online]. Magistrát města Brna [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  2. a b Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a Jihlavské sídelní aglomerace [online]. 2013 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  3. a b c d e INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI) [online]. Brno: Statutární město Brno, 2015 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  4. https://urbact.eu/what-are-integrated-territorial-investments
  5. Integrované teritoriální investice olomoucké aglomerace [online]. Olomoucka-aglomerace.eu [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  6. https://iti.brno.cz/pred-100-lety-vzniklo-velke-brno-a-jak-to-bude-dal/
  7. a b c d e f Atlas Brněnské metropolitní oblasti [online]. Brno: Statutární město Brno, 1.1.2015 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  8. “Governance in the Knowledge economy / creativity, research & Education at City- research & Education at City-region Scale [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  9. Metropolitan areas in action Concluding report [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  10. SPIMA - Spatial dynamics and strategic planning in metropolitan areas [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  11. a b Memorandum o vzájemné spolupráci v rámci Brněnské metropolitní oblasti [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  12. Sociodemografická analýza územních částí města Brna [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  13. Sociologický výzkum - Dopravní chovaní obyvatel města Brna a Brněnské metropolitní oblasti [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  14. PROČ Brněnská metropolitní oblast [online]. [cit. 2019-05-22]. Dostupné online. 
  15. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 [online]. Praha: ČSÚ, 30.4.2019 [cit. 2019-06-05]. Dostupné online. 
  16. DATA.BRNO – Datový portál města Brna [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]