Berounka

Berounka
Pohled z Tetína směrem k Srbsku
Základní informace
Délka toku	139,1 km
Plocha povodí	8 855,47 km²
Průměrný průtok	u ústí 36 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-10-04-002
Zdrojnice
Mže a Radbuza v Plzni, Česko 49°45′14″ s. š., 13°23′26″ v. d.
Ústí
do Vltavy v Praze-Lahovicích 49°59′44″ s. š., 14°24′4″ v. d.
Protéká
Česko Česko (Plzeňský kraj – Plzeň, Středočeský kraj – Beroun, Řevnice, Dobřichovice, Černošice, Praha)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
Trasa
Legenda 138,9 soutok Radbuzy a Mže 138,9 Plzeň 137,2 Trať 160 137,1 Masarykův most Plzeň 137 Silnice II/231 136,8 Bolevecký potoklevý přítok 136,3 most 136 Úslavapravý přítok 135,3 Hrádecký potokpravý přítok 135,2 Plzeň-Doubravka 135,2 lávka Plzeň-Doubravka 128,8 Plzeň-Bukovec 128,8 Bukovecký mlýn 125,7 Drahotínský potoklevý přítok 125 Dolanský mlýn 124,8 Silnice II/180 Dolanský most 121,7 Klabavapravý přítok 121,7 Točínský potoklevý přítok 119,2 Lužnicepravý přítok 119 Korečnický potokpravý přítok 118,9 Valentovský mlýn 118 Nadryby 117 Dírecký potokpravý přítok 115,2 Darovský potoklevý přítok 114,3 Darová 112,5 Planá 112,4 Malá Radnápravý přítok 112,3 Velká Radnápravý přítok 111,2 Třemošnálevý přítok 111,2 Kaceřovský mlýn 109,8 Olešenský potokpravý přítok 108,9 Podžikovský mlýn 108,8 ostrov 105,5 Libštejnský mlýn 105,4 ostrov 102,7 Střelalevý přítok 101,5 Liblín 101,5 Silnice II/232 Liblínský most 100,3 Liblínský mlýn 99,5 Rožský potoklevý přítok 96 Radnický potokpravý přítok 93,3 Podkrašovský mlýn 91,1 Brodeslavský potoklevý přítok 90,4 Všehrdský potoklevý přítok 87,9 Lejskův mlýn 87,9 Radubicepravý přítok 85,3 Dolanský potoklevý přítok 83 Sečpravý přítok 82,8 Chříčský potoklevý přítok 81,8 Zvíkovec 81,6 Silnice II/233 Kalinova Ves 81,6 Lubnápravý přítok 81,4 Podmokelský p.pravý přítok 81,3 Javornicelevý přítok 80,6 Kočkův mlýn 80,2 Modřejovický potoklevý přítok 79,3 Slabecký potoklevý přítok 77,4 Zbirožský potokpravý přítok 77,3 Čechův mlýn 77,3 ostrov 75,1 Skryje 75,1 most Skryje 74,9 Skryjský potokpravý přítok 74 Úpořský potoklevý přítok 68,7 Tyterský potokpravý přítok 66,8 Nezabudický mlýn 64,3 Klučnápravý přítok 62,7 Silnice II/236 Roztocký most 62,6 Roztoky 62,4 Trať 174 62,4 Rakovnický potoklevý přítok 54,3 Štíhlicelevý přítok 53,7 Klíčavalevý přítok 53,4 Masarykův most Zbečno 53,4 Zbečno 52,7 lávka Zbečno 51 Valentův mlýn 50,6 Račice 48,9 Žloukavapravý přítok 47,2 Žloukovice 47,2 Trať 174 Žloukovický most 44,9 Vůznicelevý přítok 43,2 Nižbor 43,2 Novohuťský most Nižbor 43 Habrový potokpravý přítok 42,1 Žlubinecký potoklevý přítok 41,4 Stradonice 41,4 lávka Stradonice 39,6 Hýskov 39,4 lávka Hýskov 36,5 lávka Beroun 35,2 Silnice II/605 Beroun. most 34,9 Beroun 34,9 lávka Beroun 34,4 Litavkapravý přítok 34,4 ostrov 34,3 D5 34,2 Trať 173 a 174 30,6 Loděnicelevý přítok 29,1 Bubovický potoklevý přítok 29,2 lávka Srbsko 29,2 Srbsko 25,3 most Karlštejn 25,3 Karlštejn 25,1 Budňanský potoklevý přítok 22 Hlásná Třebaň 22 lávka 22 Zadní Třebaň 19,3 ostrov 19,5 lávka Řevnice 19,5 Řevnice 19,3 ostrov 18,1 Silnice II/115 Letský most 18,1 Lety 16,1 Karlický potoklevý přítok 15,8 most Dobřichovice 15,8 Dobřichovice 15,2 lávka prof. Karla Lewita 13,8 Všenory 12,9 Klučeklevý přítok 11,8 Trať 171 Mokropský most 11,8 Kadečkův mlýn 8,3 Černošice 8,3 lávka Černošice 8,3 Blukský mlýn, jez 8,2 Švarcavalevý přítok 3,8 Radotín 3,8 lávka Radotín 3,8 Radotínský potoklevý přítok 1,3 D0 Radotínský most 0,5 D4 Lahovický most 0 soutok s Vltavou v Praze-Lahovicích
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berounka (německy Beraun) je významná česká řeka v západní části republiky (Plzeňský, Středočeský kraj a Praha) a největší levostranný přítok Vltavy. Vzniká v Plzni soutokem Mže a Radbuzy, je dlouhá 139,1 km, s nejdelší zdrojnicí (Radbuza-Úhlava) 252 km. Povodí má rozlohu 8 855,47 km², z čehož se 35,96 km² (29,23 km² Mže a 6,73 km² Úhlava) nachází na území Bavorska. Prameny zdrojnic se nacházejí v pohořích Český les a Šumava. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře. Ústí do Vltavy na území Prahy u Lahovic.

Pojmenování řeky

Pojmenování řeky historicky

Zákruta Berounky u Zbečna
(řkm 53)

Dle historických studií o geografii Čech se v mapě od Cirigingerově z r. 1568 vyskytuje název pro spojený tok čtyř řek, které se sbíhají v plzeňské pánvi jméno »Watto« nebo »Watta« (možná záměna s Otavou). Původně se celý tok řeky nazýval Mže. Název Berounka je doložen od 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako řeka berounských. Podle Ottova slovníku naučného se na konci 17. století začal užívat název Berounka pro dolní tok, poprvé je uváděna plzeňským kronikářem J. Tanerem jako tok za městem Berounem. V 18. století používali někteří autoři název Berounky i pro střední tok od Plzně. Za počátek Berounky byl postupně považován soutok Mže a Rakovnického potoka, později se začátek Berounky posunul na soutok se Střelou a ještě později na soutok s Úslavou. Ottův slovník z roku 1901 přesto ještě uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy.

Dříve se tento název uváděl až po soutoku s Úslavou u kostela sv. Jiří v Doubravce, ale v současnosti je tento název posunut do centra Plzně v sousedství pivovaru po soutoku s Radbuzou. Není bez zajímavosti, že na název Mže poukazuje také zkomolený německý název hradu Nižbor-Mies/en/burg, tedy hrad nade Mží. Ten byl vybudován ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. a tím potvrzuje informaci o tom, že název Berounka vznikl mnohem později.

Pojmenování řeky v současnosti

V současnosti (2013) podle vodoprávních předpisů začíná Berounka soutokem Mže s Radbuzou v centru Plzně. Její jméno je standardizováno zákonem stanovenou autoritou od toho soutoku až po její zaústění do Vltavy.

Plzeňští zastupitelé z iniciativy historika Jana Anderleho rozhodli 7. září 2006 o přejmenování Berounky na území města zpět na původní název (podle ustanovení zákona o obcích o pojmenovávání veřejných prostranství). Zároveň chtěli jednat s vedením Plzeňského kraje o jejím přejmenování na celém území kraje a o naprostém vymazání Berounky z map. Rozhodnutí však nic nezměnilo na oficiálním názvu a vymezení řeky, jak jsou stanoveny vyhláškou ministerstva zemědělství. V červnu 2011 město Plzeň své usnesení z roku 2006 zrušilo kvůli nepříznivému postoji některých obcí a státních úřadů.

Od roku 2013 nese jméno Berounka i pár rychlíků Českých drah, a.s. jezdících mezi Prahou a Plzní.

Průběh toku

Horní Berounka je zimovištěm vodních ptáků (řkm 136)

Berounka protéká Plzeňskou kotlinou a následně přírodním parkem Horní Berounka (od soutoku s Úslavou, řkm 136, k soutoku s Radnickým potokem, řkm 96,0). Na jeho území se do ní vlévá ještě Klabava (zprava) a vůbec největší přítok (mimo zdrojnic) Střela (zleva). Níže v Křivoklátské vrchovině přijímá zleva Rakovnický potok a dále v Berounské kotlině (přímo v Berouně) zprava Litavku. Pod městem Beroun v Českém krasu vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy, téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání. Nejnavštěvovanější jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a úsek v Českém krasu, zejména Vodácká naučná stezka Berounka.

Závěrečný úsek před soutokem s Vltavou spadá do vzdutí Modřanského jezu a je v něm vybudován Radotínský přístav. Tok řeky v nivě mezi Kazínem a  soutokem s Vltavou procházel mnohými proměnami. Původně řeka tekla přes dnešní Lipence a těsně pod Zbraslaví. Někdy mezi 12.–14. století řeka rozdělila dnešní Horní a Dolní Černošice, zpočátku toto rameno fungovalo jen jako občasný tok při povodních. Roku 1523 je doložen mlýn u Bluku (dnešní Dolní Černošice), tvrz Bluk je doložena od roku 1404. Někdy před 12. století si řeka našla cestu kolem Radotína (doloženo 1115, roku 1158 doložen přívoz u Radotína, za Radotínem však meandrovala směrem ke Zbraslavi (tzv. Šárovo kolo). Pobočné rameno ústící do Vltavy u Lahovic a vytvářející Lahovický ostrov je zaznamenáno již v Müllerově mapě z  1720, toto koryto bylo dále prohloubeno zimní povodní roku 1797 (tzv. lahovická elevace, nakupenina sedimentů vzniklá z tehdejších ledových zátaras). Při povodni v roce 1829 se k Lahovicím přemístil hlavní tok, ten byl roku 1830 uměle stavebně upraven. Pravděpodobně po povodni roku 1845 Berounka rameno u Zbraslavi víceméně opustila, při povodni roku 1872 se staré koryto částečně zaneslo a vzniklo z něj slepé rameno „Krňák“. Roku 1873 byla Vltava v přilehlém úseku zregulována, tím zanikl i Lahovický a Modřanský ostrov.

Údolí na dolním toku Berounky

Hluboké údolí na dolním toku Berounky zřejmě utvořila v miocénu jiná řeka, která protékala stejným údolím, ale obráceným směrem. Tato, tehdy největší řeka na území dnešních Čech, sbírala vody v oblasti Českomoravské vrchoviny a nejprve sledovala zhruba dnešní tok Sázavy. Poté, co překřížila jižně od Prahy dnešní údolí Vltavy (které v té době ještě neexistovalo), pokračovala pravděpodobně dnešní Všenorskou branou do prostoru na sever od Brdských hřebenů a přes oblast Českého krasu a Křivoklátska dále na severozápad směrem do severočeských pánví.

Krajina a zajímavosti podél toku

Po opuštění Plzně protéká Berounka v hlubokém zalesněném kaňonu venkovskou, spoře osídlenou krajinou přírodního parku Horní Berounka. Při řece se nachází řada tvrzišť a zřícenin (Libštejn, Krašov, Týřov aj.). Úsek pod Týřovem je spjat s dílem Oty Pavla, který zde rád pobýval a v domku u řeky při vsi Branov má památník a muzeum. Počínaje Roztoky pod Křivoklátem, kde se k Berounce přimyká železniční trať Beroun–Rakovník, je údolí více civilizováno, přibývá chatových osad a kempů. Po obcích Zbečno, Nižbor a Hýskov následuje okresní město Beroun, kde řeka opouští Křivoklátskou vrchovinu a vstupuje do otevřenější krajiny Českého krasu. Podél tohoto posledního úseku vede frekventovaná železniční trať Praha–Beroun a silnice II/116 (posléze II/115) a jedná se (i díky blízkosti Prahy) o turisticky a rekreačně velmi vytíženou oblast (hrad Karlštejn, letoviska Srbsko, Hlásná Třebaň, Řevnice, Dobřichovice, Všenory, Černošice). Na území Prahy protéká Berounka podél Radotína, je přemostěna estakádou Radotínského mostu a těsně před ústím do Vltavy ještě Strakonickou radiálou (silnice I/4).

Galerie průběhu toku

• 
  Soutok Střely a Berounky (řkm 103)
• 
  Berounka pod Krašovem (řkm 91)
• 
  Berounka pod Dubjany (řkm 82)
• 
  Ústí Javornice do Berounky (řkm 81)
• 
  Berounka pod Tetínem (řkm 32)
• 
  Ústí Kačáku do Berounky (řkm 31)
• 
  Berounka u Srbska (řkm 29)
• 
  Ústí Berounky do Vltavy (řkm 0)

Pohled na údolí Berounky u Rakolusk

Přítoky

levý/pravý, k ústí

• řkm 138,9 oficiální začátek Berounky: Mže (L) / Radbuza (P) (Úhlava se vlévá do Radbuzy ještě nad začátkem Berounky)
• Bolevecký potok (L, kanalizací)
• řkm 136,0 Úslava (P)
• Hrádecký potok (P)
• Drahotínský potok (L)
• řkm 121,7 Klabava (P)
• Točínský potok (L)
• Lužnice (potok) (P)
• Korečný potok (P)
• Dírecký potok (P)
• Darovský potok (L)
• Malá Radná (P)
• Velká Radná (P)
• řkm 111,2 Třemošná (L)
• Olešenský potok (P)
• řkm 102,7 Střela (L)
• Rožský potok (L)
• řkm 96,0 Radnický potok (P)
• Brodeslavský potok (L)
• Všehrdský potok (Černíkovský) (L)
• Radubice (P)
• Dolanský potok (L)
• Seč (P)
• Chříčský potok (L)
• Lubná (P)
• Podmokelský potok (P)
• řkm 81,3 Javornice (L)
• Modřejovický potok (L)
• Slabecký potok (L)
• řkm 77,4 Zbirožský potok (P)
• Skryjský potok (P)
• řkm 74,0 Úpořský potok (P)
• řkm 68,7 Tyterský potok (L)
• Klučná (P)
• řkm 62,4 Rakovnický potok (L)
• Štíhlice (L)
• řkm 53,7 Klíčava (L)
• Žloukava (P)
• Vůznice (L)
• Habrový potok (P)
• Žlubinecký potok (L)
• řkm 34,3 Litavka (P)
• Loděnice (L)
• Bubovický potok (L)
• Budňanský potok (L)
• Karlický potok (L)
• Všenorský potok (P)
• Švarcava (L)
• řkm 3,8 Radotínský potok (L)

Vodní režim

Hlásné profily:

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok	stoletá voda
Bílá Hora	136,90	4 016,55 km²	20,0 m³/s	790 m³/s
Liblín	101,30	6 454,88 km²	30,1 m³/s	1 270 m³/s
Zbečno	53,40	7 518,96 km²	32,8 m³/s	1 440 m³/s
Beroun	34,20	8 284,70 km²	35,6 m³/s	1 560 m³/s

Jezy

Jez na Berounce

• řkm 134,4 jez v Plzni u papíren, náhon vpravo
• řkm 128,8 jez Bukovec, propust vpravo
• řkm 125,0 poškozený jez, vlevo Dolanský mlýn
• řkm 119,9 jez u Telína (provalený)
• řkm 118,9 jez Valentovský mlýn (u Nadryb)
• řkm 115,2 jez Darová
• řkm 111,2 jez Kaceřovský mlýn (jez poškozený)
• řkm 108,9 jez Žíkovský mlýn, Čívice
• řkm 105,5 jez Libštejnský mlýn, Robčice
• řkm 101,4 jez Liblín
• řkm 100,3 jez Liblínský mlýn (poškozený)
• řkm 93,3 jez Krašovský mlýn, Bohy
• řkm 87,9 jez Lejskův mlýn
• řkm 81,8 jez Zvíkovec
• řkm 80,6 jez Kočkův mlýn
• řkm 77,4 jez pod Čilou, nad Zbirožským potokem
• řkm 66,8 jez Nezabudický mlýn
• řkm 63,1 jez Roztoky (dlouhý náhon vede souběžně po pravé straně kolem celých Roztok)

Jez Roztoky.

• řkm 51,0 jez Valentův mlýn, (poblíž Tábořiště U Jezu Račice)
• řkm 42,9 jez Nižbor
• řkm 39,6 jez Hýskov
• řkm 35,4 jez Beroun, náhon ústí do Litavky
• jez na berounském náhonu
• druhý jez na berounském náhonu (podélný)
• řkm 24,3 jez Klučice – Hlásná Třebaň
• řkm 21,6 jez Zadní Třebaň
• řkm 19,5 jez Řevnice
• řkm 16,0 jez Dobřichovice
• řkm 11,8 jez Mokropsy
• řkm 8,3 jez Černošice (Blukský mlýn)
• řkm 2,5 počátek vzdutí Modřanského jezu na Vltavě

Mosty a lávky

Plzeň

• řkm 137,0 železniční most na trati 160 u stanice Plzeň-Bílá Hora
• řkm 137,0 silniční most na silnici II/231 (Jateční ulice)
• řkm 136,3 most spojující objekty čističky
• řkm 135,2 pěší lávka Doubravka – Bílá Hora
• řkm 133,0 pěší lávka k papírnám

Pod Plzní

Dolanský most

• řkm 124,8 Dolanský most, silnice II/180 (Chrást – Třemošná)
• (řkm 118,0 přívoz Nadryby)
• (řkm 114,3 přívoz Darová)
• řkm 101,3 most v Liblíně, silnice II/232 (v roce 1998 byl v rekonstrukci)
• řkm 81,6 most ve Zvíkovci, silnice II/233
• řkm 75,1 most u Skryjí (silnice III. třídy Skryje – Týřovice)
• (řkm 67,5 přívoz Branov-Luh – Nezabudice)
• řkm 62,6 silniční most v Roztokách u Křivoklátu silnice II/236
• řkm 62,4 železniční most v Roztokách, Trať 174
• řkm 53,4 silniční Masarykův most Zbečno
• řkm 52,7 silniční most od nádraží Zbečno ke kamenolomu
• řkm 47,2 železniční most Žloukovice, Trať 174
• řkm 43,2 silniční most Nižbor
• řkm 41,4 pěší lávka Stradonice – Krupka

Beroun

Dálniční most v Berouně.

• řkm 35,2 silnice II/605 (ul. Politických vězňů – Pražská)
• řkm 34,9 lávka v Berouně (Václavské náměstí – ostrov)
• mosty na Berounském náhonu:
  • lávka u jezu
  • most na ul. Politických vězňů (sil. II/605)
  • most navazující na ul. V Pražské bráně
  • most navazující na ul. Na Parkáně
  • lávka za nemocnicí
• řkm 34,4 most dálnice D5 přes Berounku a Litavku
• řkm 34,2 železniční most, tratě 173 a 174 (Beroun – Beroun-Závodí)

Pod Berounem

• řkm 29,2 silniční lávka Srbsko
• řkm 25,3 silniční most Karlštejn
• řkm 22,0 lávka Zadní Třebaň – Hlásná Třebaň
• (U Mlýna, most přes náhon v Zadní Třebani)
• řkm 19,5 most Řevnice (Palackého náměstí – Rovina)
• (Ke mlýnu, most přes náhon v Řevnicích)
• řkm 18,1 silniční most Řevnice – Lety, silnice II/115, ul. Pražská
• řkm 15,8 silniční most Dobřichovice
• řkm 15,2 lávka prof. Karla Lewita - Dobřichovice (k nádraží)
• řkm 11,8 železniční most Mokropsy, s chodníkem a trasou pro cyklisty, Trať 171
• (řkm 10,0 přívoz Kazín – Dolní Mokropsy)
• řkm 8,3 lávka Horní Černošice – Dolní Černošice (cca do roku 1950 doložen přívoz)
• řkm 3,8 Radotínská lávka (cca do roku 1950 doložen přívoz)
• Radotínský most (dálnice D0 – Pražský okruh)
• řkm 0,5 Lahovický most, Strakonická ulice, prodl. silnice I/4
• most přes Krňov, ulice U Národní galerie, přes rameno Krňov (do roku 1868 hlavní tok Berounky)

• 
  Lávka v Srbsku
• 
  Most v Karlštejně
• 
  Most v Řevnicích
• 
  Most v Dobřichovicích
• 
  Lávka v Dobřichovicích
• 
  Železniční most v Mokropsech
• 
  Lávka v Černošicích

Vodácká tábořiště

• Dolanský most
• Rybárna
• Butov
• Skryje
• Roztoky u Křivoklátu
• Zbečno
• Tábořiště U Jezu Račice
• Žloukovice
• Nižbor
• Beroun
• Srbsko
• Karlštejn
• Zadní Třebaň

Další informace

• Na Berounce byl k roku 2020 zaznamenán výskyt bobra evropského, kam se rozšířil po reintrodukci z Bavorska přes Český les (v Praze odhadem 100 jedinců).

Odkazy

Literatura

• ŠMÍD, Zdeněk. Mže/Berounka. Putování po řekách. Litomyšl a Praha: Ladislav Horáček – Paseka, 2010. 394 s. ISBN 978-80-7432-070-5. 
• VĚTVIČKA, Václav; RENDEK, Jan. Berounka, řeka bez pramene. Praha: Jan Vašut, 2010. 148 s. ISBN 978-80-7236-745-0. 

Související články

• Přívozy na Berounce
• Voroplavba, Vaziště

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berounka na Wikimedia Commons
• Průvodce Berounka ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Berounka ve Wikislovníku
• Berounka na OpenStreetMap
• Radnicko: Berounka^{[nedostupný zdroj]}
• Vodácká kilometráž Berounky
• DoPřírody.com: Výlet do údolí Berounky
• iDNES.cz: Plzeňští radní chtějí vymazat z map Berounku a vrátit Mži
• Berounka (Cyklus České televize Vodácká putování) – video on-line v archivu ČT
• Seznam vodních elektráren na Berounce

Autoritní data	Biblio: e04f4b0d-9dc1-42a5-9042-c010b56065ba, a8a1e8bb-a9ae-4376-9724-37f53c524e52 NKC: ge128754

Portály: Česko | Geografie