Stradonice (Nižbor)
| Stradonice | |
|---|---|
 Stradonická náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Nižbor |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′33″ s. š., 14°1′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 312 (2011)[1] |
| Katastrální území | Stradonice u Nižboru (9,97 km²) |
| PSČ | 267 05 |
| Počet domů | 125 (2011)[1] |
  Stradonice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 155781 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stradonice jsou vesnice, část obce Nižbor v okrese Beroun. Nad vesnicí se nachází pozůstatky keltského oppida Stradonice.
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na východ od Nižbora a na západ od Hýskova. Na pravém břehu Berounky, pod Hradištěm (380 metrů nad mořem) se nachází historické centrum vesnice, směrem k Nižboru přibývají nové rodinné domky. Na protějším břehu, ve svahu nad železniční tratí, se rozkládá chatařská oblast.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Stradonice jsou součástí Křivoklátské vrchoviny. Okolní krajinu tvarovala řeka Berounka a její přítoky během čtvrtohor.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Do 2. století před naším letopočtem je zasazeno pravděpodobné první, keltské osídlení oblasti – oppidum Stradonice. Další nálezy pocházejí z 1.–3. století, tj. doby germánského osídlení. V blízkém lese byly objeveny i nálezy z dob slovanských.[2]
První písemná zmínka pochází z listin ženského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě z let 1227 a 1233. Stradonice byly majetkem kláštera zřejmě již dříve, ale původní listiny shořely roku 1142.[2] V roce 1382 byly Stradonice ustanoveny Václavem IV. za nedílnou součást nižborského panství. Tou byly do roku 1848.[2] Další zmínka o obci je z roku 1538, z tzv. register nižborských, v nichž je uveden počet 11 poddaných ve Stradonicích. Zmíněn je i rod Krabců, který ve Stradonicích žije dodnes (údaj k roku 2001).[2]
Roku 1721 byl v obci založen hřbitov. Původně malý hřbitov musel být v době moru 1771–1772 rozšířen. U hřbitova dodnes stojí kaple svatého Liboria, původně se jednalo o dřevěnou kapli z roku 1685, která byla roku 1838 přestavěna na zděný filiální kostel.[2] 2. srpna 1877 našel syn hrobníka Libora Lébra hrnec se zhruba 200 mincemi, keltskými duhovkami. Tento nález proslavil Stradonice nejen v odborných kruzích a odstartoval zlatou horečku.[2]
Roku 1902 byl v obci zaveden gravitační vodovod.[2]
Současnost obce[editovat | editovat zdroj]
V současnosti se v obci nachází Restaurace ve Stradonicích. Dříve býval v jejím sousedství i koloniál. Původní lávku, která byla postavena v roce 1963 a roku stržena povodní v roce 2002, nahradila nová. Slavnostně otevřena byla 26. března 2003.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- oppidum Stradonice
- kaple svatého Liboria
- hrob Františka Nepila
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Na Hradišti se nachází kříž zvaný Prachový. Váže se k němu pověst o uhlíři Františku Prachovi, jenž si zde postavil chalupu a hledal zlatý poklad. Byl však potrestán lesním duchem Dymou, chalupa mu shořela. O kříži se vypráví, že se neustále propadá do země. [3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g TOPINKA, Jiří. Nižbor : toulky minulostí : Nižbor, Stradonice, Žloukovice. Nižbor: Obec Nižbor, 2001. ISBN 80-238-6745-8.
- ↑ DVOŘÁK, Otomar. Tajemné stopy minulosti : mezi Brdy a Berounkou. Beroun: Knihkupectví U radnice, 2001. ISBN 80-902881-4-6.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Palivec, Viktor. Hájemství zelené: Výpravy do krajin tiché radosti a krásy. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1981. 145, [2] s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stradonice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Stradonice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stradonice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo 