Přeskočit na obsah

Hubert Ripka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Hubert Ripka
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Státní ministr exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
27. října 1941 – 12. listopadu 1942
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Státní ministr exilové vlády v Londýně (v ministerstvu zahraničních věcí)
Ve funkci:
12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Ministr zahraničního obchodu ČSR
Ve funkci:
5. dubna 1945 – 25. února 1948
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyZdeněk Fierlinger
Klement Gottwald
NástupceAntonín Gregor
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození26. července 1895
Kobeřice u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. ledna 1958 (ve věku 62 let)
Londýn
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, spisovatel, novinář, historik, knihovník, redaktor a archivář
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída, in memoriam (1991)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Ripka (26. července 1895 Kobeřice – 7. ledna 1958 Londýn) byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik.

Životopis

Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty.[1] Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny (od roku 1930). Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické.[2]

Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo.[3] Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně.[1]

Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd.[4] V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění[5] a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček.[6] Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948.[2][7]

Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací.[1] V Paříži se stal zástupcem Rady svobodného Československa.[8] Budoval exilovou národně socialistickou stranu.[9] Spolu s Františkem Kovárnou vydával Zpravodaj čs. emigrace. Zemřel na rakovinu 7. ledna 1958 v Londýně. V roce 1991 byl prezidentem Václavem Havlem in memoriam vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy.[10]

Dílo

  • Munich: Before and After. Victor Gollanz, Left Book Club, London, Not for sale to the public (1939)
    (Mnichov: Před a potom. Victor Gollanz, Levicový knižní klub, Londýn, neprodejné veřejnosti (1939)
  • Likvidace Mnichova (1942)
  • The Soviet-Czechoslovak treaty. London: Czechoslovak Ministry of Foreign Affairs, Information Service, 1943. 31 s. (anglicky) 
  • S východem a západem (1944)
  • Československo v nové Evropě (1945)
  • Le Coup de Prague. Une révolution Préfabriquée, 1949 (česky: Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka, Atlantis 1995)
  • Czechoslovakia enslaved (1950)
  • A federation of Central Europe (1953)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c KOLÍNSKÝ, Josef. PhDr. Hubert Ripka [online]. české listy [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b Hubert Ripka [online]. Vláda ČR [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 173–178. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1146. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1155. 
  8. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Hrubý Adolf, s. 121. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1271, 1334–1335. 
  10. ↑ Řád T. G. Masaryka – Seznam vyznamenaných [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky [cit. 2009-05-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • BROUK, Bohuslav. Zde trapno existovat. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-248-0. S. 400. (obsahuje korespondenci H. Ripky s B. Broukem; česky)
  • GONĚC, Vladimír. Hubert Ripka : un européen. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3896-9. S. 379. 
  • KOCIAN, Jiří. Československá strana národně socialistická v letech 1945–1948. Brno: Doplněk, 2002. ISBN 80-7239-138-0. S. 262. 
  • KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8. 
  • RIPKA, Hubert. Únorová tragédie: Svědectví přímého účastníka. [s.l.]: Atlantis, 1995. ISBN 80-7108-098-5. S. 304. 
  • PALEČEK, Pavel. Ministr Hubert Ripka a jeho osobní archiv: Inventář osobního fondu: Dokumenty. Brno: Prius, 2000. ISBN 80-902995-0-4. S. 141. 
  • PAVLÁT, David. Novinářská a politická dráha Huberta Ripky do vyvrcholení mnichovské krize na počátku října 1938 a jeho odchodu do exilu. In: Moderní dějiny, 2/2009. Praha: Historický ústav, 2009. S. 65–129. 
  • PAVLÁT, David. Novinář a politik Hubert Ripka: Člověk, který nemlčel. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2901-0

Externí odkazy

První vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS)
Členové jmenovaní později
28. srpna 1946
Jan Kopecký (technika, ČSL)
3. prosince 1947
Alexej Čepička (vnitřní obchod, KSČ)
25. listopadu 1947
Štefan Kočvara (náměstek předsedy vlády, Demokratická strana)
František Tymeš (náměstek předsedy vlády, ČSD)
Ludmila Jankovcová (průmyslu, ČSD)
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948.
Ministři zahraničního obchodu Československa
Ministři zahraničního obchodu první československé republiky (1918–1938)
Ministři zahraničního obchodu poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zahraničního obchodu Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hubert_Ripka&oldid=21067565“