Antonín Zmrhal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonín Zmrhal

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948

Poslanec NS ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948 – 1954

Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci:
1946 – 1947
Předchůdce Ivan Pietor
Nástupce Alexej Čepička
Stranická příslušnost
Členství soc. dem.
KSČ

Narození 22. července 1882
Vysoká
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. listopadu 1954
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese poslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Zmrhal (22. července 1882 Vysoká[1]26. listopadu 1954[1] Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR, poválečný poslanec a ministr, organizátor družstevního hnutí.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině chudého rolníka. Vyučil se obchodním příručím.[1] Od roku 1900 se angažoval v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické v Plzni, kde se podílel na vzniku velkého dělnického konzumu.[2] Působil také v Českém Krumlově a Teplicích. Od roku 1907 byl družstevním pracovníkem v Písku, Praze, Kladně a Plzni.[1] Během rozkolu v sociální demokracii v letech 19201921 přešel do nově utvořené KSČ.[2] Byl členem prvního Krajského výboru KSČ v Plzni po založení strany.[1]

Před druhou světovou válkou zasedal za KSČ v horní parlamentní komoře. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[3]

Profesí byl dle údajů k roku 1935 ředitelem družstva v Praze.[4] V polovině 20. let se uvádí jako ředitel konzumního družstva Včela.[5] V čele tohoto družstevního podniku, který se podílel i na financování činnosti komunistické strany, stál v letech 19231929.[2] Byl sem povolán z Plzně. V čele družstva stál až do roku 1939. Od roku 1932 byl také předsedou organizace Mezinárodní dělnická pomoc.[1]

Jako komunista a čelný představitel družstevního hnutí za první republiky byl Antonín Zmrhal v dubnu 1939 zatčen nacisty. Po propuštění v červnu 1939 uprchl z příkazu vedení KSČ do Polska, kde působil ve výboru emigrantů v Krakově, poté odešel do Sovětského svazu, kde působil v exilu do roku 1945.[2] Od 1. dubna 1943 byl vedoucím československé sociální péče a zástupcem československého červeného kříže pro SSSR v Buzuluku.[zdroj?]

Po válce se opětovně politicky angažoval v Československu. V letech 19451946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1948 a do roku 1954 zasedal v Národním shromáždění.[6][7]

Od roku 1946 byl členem ÚV KSČ.[2] Členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa ho zvolil VIII. sjezd KSČ. IX. sjezd KSČ a X. sjezd KSČ ho do funkce člena ÚV KSČ potvrdil.[8]

Zastával i vládní post. V období 2. červenec 19463. prosinec 1947 měl funkci ministra vnitřního obchodu v první vládě Klementa Gottwalda.[9] Na post ministra rezignoval ze zdravotních důvodů.[10]

Po válce se aktivně zapojil do úsilí za sjednocení politicky, národnostně, oborově a územně dosud rozděleného družstevnictví, tak jak o tom rozhodl již Košický vládní program. Podílel se na přípravě zákona o Ústřední radě družstev. Od července 1945 byl jejím předsedou. Ve funkci ho potvrdil i celostátní sjezd Ústřední rady družstev v říjnu 1953.[11] Po únoru 1948 se z titulu své funkce podílel na kolektivizaci zemědělství a vzniku JZD.[zdroj?]

Zemřel po delší nemoci v listopadu 1954.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Zpráva o úmrtí soudruha Antonína Zmrhala. Rudé právo. únor 1879, roč. 35, čís. 328, s. 2. Dostupné online.  
  2. a b c d e Antonín Zmrhal [online]. vlada.cz, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  3. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. Zpráva výboru imunitního [online]. senat.cz, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. Antonín Zmrhal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  9. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 674. (česky)  
  10. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 484. (česky)  
  11. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 459, 509. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]