Přeskočit na obsah

de Havilland DH.95 Flamingo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
de Havilland DH.95 Flamingo
De Havilland DH.95 (výr. č. 95005)
De Havilland DH.95 (výr. č. 95005)
Určenídopravní letoun
VýrobceDe Havilland Aircraft Company
ŠéfkonstruktérR. E. Bishop[1][2]
První let22. 12. 1938[3]
UživatelRoyal Air Force
BOAC
Vyrobeno kusů16[4][p 1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

De Havilland DH.95 Flamingo byl britský dvoumotorový celokovový dopravní hornoplošník pro 12 až 17 pasažérů s tříčlennou posádkou. Vznikl koncem 30. let 20. století u firmy de Havilland jako její první dopravní stroj celokovové konstrukce.

Vývoj

Společnost De Havilland vyvíjela letoun DH.95 z vlastní iniciativy s úmyslem nabídnout jej dopravním společnostem. Prototyp poháněný dvojicí hvězdicových motorů Bristol Perseus XII C po 654 kW byl zalétán 28. prosince 1938. První lety probíhaly s trojitou SOP.

Po druhém prototypu následovala produkce čtrnácti sériových letounů, které již měly standardně dvojité svislé ocasní plochy, větší křídlo a většinou silnější motory Bristol Perseus XVI po 684 kW.

Jeden DH.95 byl dokončen jako prototyp vojenského nákladního a výsadkového stroje s bojovým jménem Hertfordshire (R2510). Původní objednávka na 30 letounů pro RAF byla zrušena, aby mohly být výrobní kapacity firmy využity k produkci cvičného dvouplošníku Tiger Moth.[1]

Nasazení

První prototyp Flaminga byl v březnu 1939 testován RAF, které projevilo zájem o vojenskou dopravní verzi. Druhým zájemcem se stal civilní dopravce Guernsey and Jersey Airways, který objednal dva kusy. De Havilland letecké společnosti zapůjčil prototyp ke zkušebnímu provozu, kde létal v květnu 1939 s imatrikulací G-AFUE.

De Havilland DH.95 Flamingo (R2766, „Lady of Glamis“), RAF

Ještě před dodávkou obou DH.95 vypukla v Evropě válka a oba první vyrobené stroje převedlo do svého stavu RAF. Užíval je i Winston Churchill se svými poradci pro cesty do Francie.

Další tři sériové DH.95 byly zařazeny ke královské letce RAF. Tento útvar byl k dispozici králi Jiřímu VI. a členům jeho rodiny. Jeden z těchto letounů nosil dočasně civilní označení G-AGCC a v době nebezpečí německé invaze do Británie byl připraven v trvalé pohotovosti k případné evakuaci královské rodiny.

Sedm sériových strojů převzal mezi zářím 1940 a dubnem 1941 dopravce British Overseas Airways Corporation, provozující za války civilní nebo polovojenskou dopravu mimo Velkou Británii. Létaly z káhirského letiště Almaza na tratích směřujících na jihovýchod do Asmary, Adenu a po dobytí Etiopie i do Addis Abeby. Severní linky pak vedly do Palestiny a Turecka.

Z důvodů preferencí výroby vojenských letounů zastavil De Havilland veškerou další práci na DH.95 a záhy se tak projevil nedostatek náhradních dílů. Stroje tak byly i pro poměrně nevelké poškození stahovány z provozu. Po třech těžkých haváriích DH.95 společnosti BOAC v období 1942-43 byly zbývající Flaminga staženy z provozu. V roce 1945 byly DH.95 lodí převezeny do Británie za účelem dalšího zprovoznění. Byl z nich však sestaven pouze jediný letuschopný stroj (G-AFYH), který nakonec zakoupila letecká společnost British Air Transport. Používala ho krátce v roce 1947, za dva roky byl zrušen a v květnu 1954 sešrotován.

Specifikace

Údaje dle[5]

DH.95 Flamingo (G-AFYH), letiště Redhill
De Havilland DH.95 Hertfordshire

Technické údaje

  • Osádka: 3 (kapitán, kopilot, radista)[3]
  • Kapacita: 12–17 cestujících[3]
  • Rozpětí: 21,35 m
  • Délka: 15,73 m
  • Nosná plocha: 60,54 m²
  • Hmotnost: 5 142 kg
  • Vzletová hmotnost: 7 990 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × devítiválcový hvězdicový motor Bristol Perseus XVI o výkonu 930 hp[6]

Výkony

  • Maximální rychlost: 391 km/h
  • Cestovní rychlost: 328 km/h
  • Stoupavost u země: 7,5 m/s
  • Dostup: 6 374 m
  • Dolet: 2 164 km

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Plus 3 rozestavěné draky verze Hertfordshire.[4]

Reference

  1. ↑ a b Chorlton 2014, s. 40.
  2. ↑ Simons 2017, s. 218.
  3. ↑ a b c Jackson 1987, s. 399.
  4. ↑ a b Jackson 1987, s. 404.
  5. ↑ NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. Praha: Nadas, 1984. 176 s. 
  6. ↑ Jackson 1987, s. 403.

Literatura

  • CHORLTON, Martyn, 2014. De Havilland: Company Profile 1920-1964. Cudham, Kent: Kelsey Media. 98 s. ISBN 978-1-909786-12-7. Kapitola DH.95 Flamingo, s. 40–43. (anglicky) Tematický speciál magazínu Aeroplane. 
  • JACKSON, A. J., R. T. Jackson, 1987. De Havilland Aircraft since 1909. 3. vyd. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press. 538 s. Dostupné online. ISBN 0-87021-896-4. Kapitola De Havilland DH.95 Flamingo, s. 399–404. (anglicky) 
  • NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel Dvoumotorová pístová dopravní letadla. Praha: Nadas, 1984. 176 s. 
  • NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla 1. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1981. 
  • SIMONS, Graham M., 2017. De Havilland Enterprises: A History. Barnsley, South Yorkshire: Pen & Sword Aviation. 318 s. ISBN 9781473861381. Kapitola DH.95, s. 218–223. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Vojenská letadla Britského společenství národů druhé světové války
Stíhací letouny
Bombardovací a torpédové letouny
Transportní letouny a kluzáky
Albatross • Albemarle • Bombay • Dominie • Envoy • Flamingo • Hamilcar • Harrow • Hengist • Horsa • Hotspur • Norseman • York
Průzkumná a spojovací letadla
Cvičná letadla
Experimentální letadla a prototypy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=De_Havilland_DH.95_Flamingo&oldid=20925386“