Vepština
| Vepština (vepsän kel’) | |
|---|---|
| Rozšíření | Rusko (Republika Karélie, Vologdská oblast, Leningradská oblast ) |
| Počet mluvčích | 6.355[1] |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | fiu (B) vep (T) |
| ISO 639-3 | vep |
| Ethnologue | VEP |
| Wikipedie | |
| vep.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. Je blízce příbuzná finštině, estonštině a karelštině.
Počet mluvčích podle statistik Sovětského svazu z roku 1989 je 6 355.[1]
Vepštinou hovoří lidé žijící v Karelské republice, Vologdské oblasti a Leningradské oblasti v severozápadním Rusku. Podle oblastí rozšíření vepštiny rozeznáváme tři její dialekty: severovepština se vyskytuje v Prioněžském rajóně v jihovýchodní části Karelské republiky na břehu Oněžského jezera, středovepština se vyskytuje v Leningradské oblasti a v některých částech Vologdské oblasti, jihovepština se vyskytuje Boksitogorském rajóně na jihovýchodě Leningradské oblasti.
Vepština je z morfologické klasifikace aglutinačním jazykem s prvky ohýbání, stejně jako ostatní baltofinské jazyky. Vzhledem k tomu, že se vepsky mluvící obyvatelstvo nachází nejvýchodněji z národů skupiny baltofinských jazyků, je odedávna pod silným vlivem ruštiny. Ta ovlivnila především fonetiku a slovní zásobu, např. sumk („taška“) srov. rus. сумка (= sumka).
Historie
První písemnosti psané vepským jazykem se objevily až v 30. letech 20. století. Bylo vydáno kolem 30 publikací, převážná většina z nich byla učebnicemi. Po roce 1937 byla veškerá literatura ve vepštině zakázána. Dlouhá léta tak jazyk zůstával pouze v mluveném projevu. Koncem 80. let 20. století vlivem Gorbačovovy perestrojky začal národně-kulturní vzestup vepské menšiny. Byly vydány nové slabikáře i další učebnice, objevily se i publikace krásné literatury. Také se začala do vepštiny překládat bible. V roce 1991 v Petrozavodsku (vepsky Petroskoi) začal Vepský kulturní spolek vydávat měsíčně noviny Kodima. Toto periodikum vychází celé nejen ve vepském jazyce, ale existuje i varianta psaná v ruštině. Centrem vepské kultury a vzdělání je považováno město Petrozavodsk.
Abeceda a fonetika
K zápisu vepštiny se používá latinka, rozšířená o písmena č, š, ž, ü, ä, ö. Písmena q, w, x a y se vyskytují jen v cizích jménech. Pravopis je inspirován hlavně estonštinou, s níž se vepština shoduje též v řazení písmen v abecedě (z a ž jsou řazeny za s a š, samohlásky s diakritikou jsou řazeny na konec abecedy).
| Velká písmena | A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | Z | Ž | T | U | V | Ü | Ä | Ö |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Malá písmena | a | b | c | č | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | š | z | ž | t | u | v | ü | ä | ö |
V průběhu vývoje jazyka, zřejmě pod vlivem ruštiny, vepština ztratila dlouhé samohlásky, např. sur’ (velký) srov. fin. suuri, ma (země) srov. fin. maa. Dvojhlásky se zachovaly. Vokálová harmonie (typická například pro finštinu) se zachovala jen částečně. Samohlásky lze rozdělit podle otevřenosti úst a polohy jazyka při tvorbě.
| přední | zadní | |
|---|---|---|
| otevřené | ä | a |
| středové | e, ö | o |
| zavřené | i, ü | u |
Výslovnost samohlásek a, e, i, o, u je podobná češtině. Ostatní se čtou takto:
- ä – hodně otevřené e
- ö – polozavřené, zaokrouhlené e
- ü – zavřené, zaokrouhlené i
V průběhu vývoje jazyka se vepština obohatila o znělé plozivní souhlásky b, d, g, např. jogi („řeka“) srov. fin joki, frikativní souhlásky š, z, ž, f, např. käzi („ruka“) srov. fin. käsi, afrikátní souhlásky c, č, např. seičeme („sedm“) srov. fin seitsemän a množství palatalizovaných (měkčených) souhlásek, které se v jazyce objevily pod silným vlivem ruštiny. Tyto souhlásky se v textu značí znakem ’ (apostrof), který se zapisuje za palatalizovanou souhlásku, např. sur’ („velký“), kir’b („kytice“). Mezi baltofinskými jazyky obsahuje vepština nejvíc souhlásek. Mnoho slov ve vepštině ztratilo oproti jiným baltofinským jazykům koncovou samohlásku, např. koir’ („pes“) srov. fin. koira, päiv’ („den“) srov. fin. päivä. Výslovnost souhlásek je obdobná češtině. Výjimkou jsou palatalizované souhlásky, ty se vyslovují měkčeji (podobně jako se v češtině vyslovuje ď na rozdíl od d). Zdvojené souhlásky značí dlouhé souhlásky, např. lähtta („odejít“). Ty se čtou podobně jako v češtině zdvojené č ve slově babiččin.
Gramatika
Na rozdíl od jiných baltofinských jazyků ve vepštině neexistuje střídání kmenových souhlásek. Vepština také nerozlišuje rody, nemá určitý ani neurčitý člen.
Jména
Pro skloňování jmen používá vepština systém 23 mluvnických pádů.
| pád | koncovka | kala („ryba“) | pöud („pole“) |
|---|---|---|---|
| nominativ | kala | pöud | |
| genitiv | -n | kalan | pöudon |
| akuzativ | -n | kalan | pöudon |
| partitiv | -d, -t | kalad | pöudod |
| translativ | -ks, -kš | kalaks | pöudoks |
| abessiv | -ta | kalata | pöudota |
| komitativ | -nke | kalanke | pöudonke |
| inessiv | -s, -š | kalas | pöudos |
| elativ | -späi, -špäi | kalaspäi | pöudospäi |
| illativ | -hV, -ze | kalha | pöudho |
| adessiv | -l | kalal | pöudol |
| ablativ | -lpäi | kalalpäi | pöudolpäi |
| allativ | -le | kalale | pöudole |
| essiv-instruktiv | -n | kalan | pöudon |
| prolativ | -dme, -tme | kaladme | pöudodme |
| approximativ I | -nno | kalanno | pöudonno |
| approximativ II | -nnoks | kalannoks | pöudonnoks |
| egressiv | -nnopäi | kalannopäi | pöudonnopäi |
| terminativ I | -hVsai, -zesai | kalhasai | pöudhosai |
| terminativ II | -lesai | kalalepäi | pöudolesai |
| terminativ III | -ssai | kalassai | pöudossai |
| aditiv I | -hVpäi, -zepäi | kalhapäi | pöudhopäi |
| aditiv II | -lepai | kalalepäi | pöudlepäi |
Zájmena
minä – já
sinä – ty
hän – on/ona/ono
mö – my
tö – vy
hö – oni/ony/ona
Číslovky
1 – üks’
2 – kaks’
3 – koume
4 – nell’
5 – viž
6 – kuz’
7 – seičeme
8 – kahesa
9 – ühesa
10 – kümne
100 – sada
1000 – tuha
Slovesa
Pro časování sloves v kladném přítomném čase se užívají koncovky -n, -d, -b, -m (-mei), -t (-tei), -tas / -das (-ba). Pro vyjádření záporu se používá speciální záporné sloveso ei, které se časuje. Významové sloveso v záporné větě je bez koncovky (pouze kmen slovesa) v jednotném čísle nebo má koncovku -goi / -koi v množném čísle. Sloveso olda („být“) je nepravidelné ve 3. osobě.
| olda (být) | sanuda (říci) | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| kladná | záporná | kladná | záporná | ||
| j. č. | 1. os. | olen | en ole | sanun | en sanu |
| 2. os. | oled | ed ole | sanud | ed sanu | |
| 3. os. | om | ei ole | sanub | ei sanu | |
| mn. č. | 1. os. | olem | em olgoi | sanum | em sanugoi |
| 2. os. | olet | et olgoi | sanut | et sanugoi | |
| 3. os. | oma | ei olgoi | sanudas (sanuba) | ei sanugoi | |
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
vepsky |
Kaik mehed sünduba joudajin i kohtaižin, ühtejiččin ičeze arvokahudes i oiktusiš. Heile om anttud mel’ i huiktusentund i heile tariž kožuda toine toiženke kut vel’l’kundad. |
karelsky |
Kai rahvas roittahes vällinny da taza-arvozinnu omas arvos da oigevuksis. Jogahizele heis on annettu mieli da omatundo da heil vältämättäh pidäy olla keskenäh, kui vellil. |
estonsky |
Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim. |
finsky |
Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Reference
Literatura
- БРОДСКИЙ, Игорь Вадимович. Самоучитель вепсского языка. Санкт-Петербург: Санкт-Петербургское Вепсское Общецтбо, 2008.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vepština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo vepština ve Wikislovníku- (vepsky)(finsky)(anglicky)Vepsän Seura – Vepský spolek
- (vepsky)Free Vepsian encyclopedia – Encyklopedie ve vepštině
- (finsky)Vepsäläiset ja vepsän kieli – Nina Zaitseva
