Tupolev Tu-114

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tu-114 Rossija
Určení dopravní letoun
Výrobce Tupolev
První let 15. listopadu 1957[1]
Zařazeno 24. dubna 1961[1]
Vyřazeno 1991[1]
Uživatel Aeroflot
Japan Airlines (ve spolupráci s Aeroflotem), VVS[1]
Vyrobeno kusů 32 ks
Varianty Tupolev Tu-126

Tupolev Tu-114 (V kódu NATO "Cleat") byl sovětský čtyřmotorový dopravní turbovrtulový letoun z druhé poloviny 50. let 20. století.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Na počátku Tu-114 byl požadavek na dopravní letoun s velkou kapacitou na velké vzdálenosti. Konstrukční kancelář Andreje Tupoleva vycházela z vojenského letounu Tupolev Tu-95. První let prototypu se uskutečnil 15. listopadu 1957. Poté se uskutečňovaly zkušební lety, při kterých se ukázalo, že se jedná o spolehlivý stroj s ekonomickým provozem. Letoun Tu-114 roku 1959 dokonce dopravil sovětského vůdce Nikitu Chruščova do Washingtonu. Sériová výroba Tu-114 začala až roku 1961, ovšem bylo vyrobeno poměrně málo kusů. Svoji úlohu v tom hrála jak poměrně velká hmotnost letounu s požadavkem (v té době) dlouhé letové dráhy, robustnost vyžadující zvláštní letištní vybavení, tak i zákulisní či politické boje v SSSR.

Kvůli obavám ze zpoždění vývoje Tu-114, byly pro dopravu sovětských vládních činitelů vyrobeny dva kusy (Tupolev Tu-116), označované zpočátku i jako Tu-114D. Tyto letouny byly upraveny z bombardérů Tu-95 vestavbou přetlakové kabiny do původního, úzkého trupu.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Pro přímé lety do kubánské Havany, bez možnosti užít vzdušný prostor USA, bylo od roku 1962 přestavěno několik kusů Tu-114 na Tu-114D (nezaměňovat s Tu-116) snížením počtu pasažérů, doplněním přídavných nádrží na spodní palubu a mírným zvýšením maximální vzletové hmotnosti na 182 t.

Další dva kusy Tu-114, označené jako Tu-126, byly upraveny jako létající středisko pro řízení a včasné varování (obdoba amerického "systému AWACS"). Sovětská armáda přebírala později pro dopravní účely i další letouny Tu-114, které Aeroflot vyřazoval z provozu. Docházelo i k dalším obměnám letounu pro dálkové lety s omezení přepravní kapacity ve prospěch paliva. Celkem bylo vyrobeno 32 kusů všech typů.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Tu-114 v Paříži roku 1961
  • Osádka: 5
  • Kapacita: 120-220 cestujících
  • Rozpětí: 51,1 m
  • Délka: 54,10 m
  • Výška: 15,44 m
  • Nosná plocha: 311,1 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 93,5 t
  • Maximální vzletová hmotnost: 179 t
  • Pohonná jednotka: 4× turbovrtulový motor Kuzněcov NK-12MV
  • Výkon motoru: 11 000 kW (14 800 hp)
  • Max. rychlost: 870 km/h
  • Cestovní rychlost: 770 km/h
  • Dostup: 12 000 m
  • Dolet: 6200 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Gordon,Yefim & Rigmant, Vladimir. “Tupolev Tu-114”. Midland. Hinkley. 2007. ISBN(10) 1 85780 246 2 ISBN(13) 978 1 85780 246 7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DUFFY, Paul, KANDALOV, Andrej. Tupolev, muž a jeho letadla. Překlad PhDr. Jiří Chodil. 1. vyd. Praha : Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-051-5. S. 232. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu