Tupolev Tu-22

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tu-22
Určení střední bombardér
Výrobce Tupolev
První let 7. září 1959
Zařazeno 1962
Vyřazeno 1998 (Rusko)
Uživatel Sovětské letectvo
Ukrajinské letectvo
Libyjské letectvo
Irácké letectvo
Výroba 1960–69
Vyrobeno kusů 311
Další vývoj Tupolev Tu-22M

Tupolev Tu-22 (kód NATO „Blinder“) byl první sovětský nadzvukový bombardér, který se začal vyrábět na konci 50. let 20. století.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Odstavený Tu-22

Letoun vznikl dle požadavku na stroj, který měl být náhradou za Tupolev Tu-16. Původně se začalo pracovat na dvou projektech, ovšem nakonec byl vyvíjen pouze projekt „105.“ První prototyp byl vyroben již v srpnu 1957, ovšem nebyly k němu motory, na které se muselo čekat až do září.

První prototyp „105A“ vzlétl 7. září 1959, při jednom ze zkušebních letů došlo ke katastrofě , kdy se stroj zřítil a zahynuli dva členové osádky. První tři sériové letouny byly dokončeny v létě roku 1960, přičemž zkoušky dále pokračovaly. Ukázalo se že stroj je za letu nestabilní. Došlo k další havárii, ovšem i přesto bylo rozhodnuto o výrobě 12 bombardérů Tu-22A a 30 průzkumných letadel Tu-22R.

Letové zkoušky dále pokračovaly až do září 1962, kdy byl stroj oficiálně zaveden do výzbroje, a to i přesto, že nedosahoval požadovaných parametrů. Nakonec bylo vyrobeno pouhých 15 kusů letounů Tu-22A, které byly používány k přípravě prvních osádek. Bylo však pokračováno v produkci průzkumných letounů Tu-22R, kterých bylo vyrobeno 127 kusů. Dále byla vyrobena cvičná varianta Tu-22U, přičemž první stroj vznikl přestavbou z varianty Tu-22R. Též bylo vyprodukováno 47 letounů ve variantě Tu-22P, což byly letouny – rušiče. Od roku 1961 začaly probíhat zkoušky dalšího typu pod označením Tu-22K, resp. komplexu K-22, který zahrnoval letoun-nosič Tu-22K, raketu Ch-22 a radiolokátor PN. Tu-22K měl napadat důležité cíle v hloubce území protivníka a americké letadlové lodě. Letouny se v počtu 76 kusů sériově vyráběly od roku 1965 do roku 1969. Počátkem 70. let vzlétly nové stroje Tupolev Tu-22M, což však byla prakticky jiná letadla.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Vyřazený irácký Blinder

Tu-22 nebyl oblíbeným strojem pro piloty ani osádku. Letouny trpěly poruchami a vysokou pádovou rychlostí. Náročná byla i údržba stroje. V sovětském letectvu se bojů zúčastnily jen roku 1988 v Afghánistánu. V době rozpadu SSSR bylo ve službě cca 154 ks, ale všechny již byly během 90. let pravděpodobně vyřazeny. Během různých havárií bylo ztraceno asi 70 letounů. Kromě SSSR stroje užívala i Libye, která je několikrát v boji použila a Irák, kde se zúčastnily války s Íránem, nicméně všechny přeživší stroje byly zničeny během války v Zálivu.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Americké námořní F-4N s Tu-22 během jejich přeletu do Libye v roce 1977.
Flag of Libya (1977-2011).svg Libye
Flag of Iraq (1963-1991); Flag of Syria (1963-1972).svg Irák
Rusko Rusko
Ukrajina Ukrajina
Sovětský svaz SSSR

Všechny sovětské Tu-22 přešly na nástupnické země: Rusko a Ukrajinu.

Specifikace (Tu-22R)[editovat | editovat zdroj]

Tu-22

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 3 (pilot, navigátor, obsluha zbraní)
  • Rozpětí: 23,17 m
  • Délka: 41,6 m
  • Výška: 10,13 m
  • Nosná plocha: 162 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 43 600 kg
  • Vzletová hmotnost: 85 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 92 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2× proudový motor Dobrynin RD-7M-2
    • Suchý tah: 107,9 kN každý
    • Tah s forsáží: 161,9 kN každý

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1 510 km/h
  • Maximální dostup: 13 300 m
  • Dolet: 4 900 km
  • Délka vzletu: 2 700 m
  • Dojezd po dosednutí: 1 900 m
  • Plošné zatížení: 525 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,38

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • Kanony: 1× 23mm kanon Richtěr R-23 v zadním střelišti
  • Pumy: 9 000 kg nebo
  • Střely: 1× Ch-22 (AS-4 Kitchen)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.doroga.ua/poi/Poltavskaya/Poltava/Muzej_daljnej_aviacii/1304

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]