Tupolev Tu-22

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tu-22
Určení střední bombardér
Výrobce Tupolev
První let 7. září 1959
Zařazeno 1962
Vyřazeno 1998 (Rusko)
Uživatel Sovětské letectvo
Ukrajinské letectvo
Libyjské letectvo
Irácké letectvo
Výroba 1960-69
Vyrobeno kusů 311
Další vývoj Tupolev Tu-22M

Tupolev Tu-22 (kód NATO "Blinder") byl první sovětský nadzvukový bombardér, který se začal vyrábět na konci 50. let 20. století.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Odstavený Tu-22

Letoun vznikl dle požadavku na stroj, který měl být náhradou za Tupolev Tu-16. Původně se začalo pracovat na dvou projektech, ovšem nakonec byl vyvíjen pouze projekt „105.“ První prototyp byl vyroben již v srpnu 1957, ovšem nebyly k němu motory, na které se muselo čekat až do září.

První prototyp „105A“ vzlétl 7. září 1959, při jednom ze zkušebních letů došlo ke katastrofě , kdy se stroj zřítil a zahynuli dva členové osádky. První tři sériové letouny byly dokončeny v létě roku 1960, přičemž zkoušky dále pokračovaly. Ukázalo se že stroj je za letu nestabilní. Došlo k další havárii, ovšem i přesto bylo rozhodnuto o výrobě 12 bombardérů Tu-22A a 30 průzkumných letadel Tu-22R.

Letové zkoušky dále pokračovaly až do září 1962, kdy byl stroj oficiálně zaveden do výzbroje, a to i přesto, že nedosahoval požadovaných parametrů. Nakonec bylo vyrobeno pouhých 15 kusů letounů Tu-22A, které byly používány k přípravě prvních osádek. Bylo však pokračováno v produkci průzkumných letounů Tu-22R, kterých bylo vyrobeno 127 kusů. Dále byla vyrobena cvičná varianta Tu-22U, přičemž první stroj vznikl přestavbou z varianty Tu-22R. Též bylo vyprodukováno 47 letounů ve variantě Tu-22P, což byly letouny - rušiče. Od roku 1961 začaly probíhat zkoušky dalšího typu pod označením Tu-22K, resp. komplexu K-22, který zahrnoval letoun-nosič Tu-22K, raketu Ch-22 a radiolokátor PN. Tu-22K měl napadat důležité cíle v hloubce území protivníka a americké letadlové lodě. Letouny se v počtu 76 kusů sériově vyráběly od roku 1965 do roku 1969. Počátkem 70. let vzlétly nové stroje Tupolev Tu-22M, což však byla prakticky jiná letadla.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Vyřazený irácký Blinder

Tu-22 nebyl oblíbeným strojem pro piloty ani osádku. Letouny trpěly poruchami a vysokou pádovou rychlostí. Náročná byla i údržba stroje. V sovětském letectvu se bojů zúčastnily jen roku 1988 v Afghánistánu. V době rozpadu SSSR bylo ve službě cca 154 ks, ale všechny již byly během 90. let pravděpodobně vyřazeny. Během různých havárií bylo ztraceno asi 70 letounů. Kromě SSSR stroje užívala i Libye, která je několikrát v boji použila a Irák, kde se zúčastnily války s Íránem, nicméně všechny přeživší stroje byly zničeny během války v Zálivu.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Americké námořní F-4N s Tu-22 během jejich přeletu do Libye v roce 1977.
Flag of Libya (1977-2011).svg Libye
Flag of Iraq (1963-1991); Flag of Syria (1963-1972).svg Irák
Rusko Rusko
Ukrajina Ukrajina
SSSR SSSR

Všechny sovětské Tu-22 přešly na nástupnické země: Rusko a Ukrajinu.

Specifikace (Tu-22R)[editovat | editovat zdroj]

Tu-22

Technické údaje)[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 3 (pilot, navigátor, obsluha zbraní)
  • Rozpětí: 23,17 m
  • Délka: 41,6 m
  • Výška: 10,13 m
  • Nosná plocha: 162 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 43 600 kg
  • Vzletová hmotnost: 85 000 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 92 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2× proudový motor Dobrynin RD-7M-2
    • Suchý tah: 107,9 kN každý
    • Tah s forsáží: 161,9 kN každý

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1 510 km/h
  • Maximální dostup: 13 300 m
  • Dolet: 4 900 km
  • Délka vzletu: 2 700 m
  • Dojezd po dosednutí: 1900 m
  • Plošné zatížení: 525 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost: 0,38

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • Kanony: 1 × 23mm kanon Richtěr R-23 v zadním střelišti
  • Pumy: 9 000 kg nebo
  • Střely: 1 × Ch-22 (AS-4 Kitchen)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.doroga.ua/poi/Poltavskaya/Poltava/Muzej_daljnej_aviacii/1304

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]