Kostel svatého Jakuba (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Jakuba Většího
Saint Jacob church tower in Brno.jpg
Místo
stát Česko Česko
kraj Jihomoravský
obec Statutární město Brno
zeměpisné souřadnice 49° 11′ 48,04″ s. š., 16° 36′ 30,4″ v. d.
Základní informace
náboženství křesťanství
ritus římskokatolická církev
užívání Děkanství Svatojakubské farnosti
Architektonický popis
architekti Mj. Anton Pilgram, A. Gabri
stavební sloh gotický
výstavba 13. století-1592 (dostavba věže s helmicí)
Odkazy
adresa Jakubské náměstí, 602 00 Brno-město
oficiální web Web místní farnosti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Ikona portálu Portál Brno

Kostel svatého Jakuba je pozdně gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském náměstí v brněnské čtvrti Brno střed, jehož historie sahá až do počátku 13. století.[1] V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.[2] V kostele se nachází hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Na stropě kostela se nachází řada cechovních znaků, erby šlechtických rodů i několik monogramů.

Obsah

Historie [editovat]

Kostel v roce 1828

V době svého založení byl kostel určen hlavně pro německé obyvatelstvo, které se usadilo kolem dnešní Běhounské ulice. Založení kostela se předpokládá v období, které je vymezeno vládou Vladislava Jindřicha, tedy mezi roky 1201 - 1222.[1] Roku 1340 byla ve sklepě vedlejšího domu, jenž kostelu před smrtí odkázal místní vikář, zřízena kostnice.[1] V této době je kolem kostela doložen hřbitov, který byl v následujících deseti letech postupně rozšířen.[1] V letech 1368 - 1405 vzniklo kolem kostela několik kaplí (Božího těla, Sv. Mořice a Sv. Voršily), což vytvořilo zvláštní urbanistický komplex.[1]

Stavba [editovat]

Stavba kostela, v podobě, v jaké jej s určitými změnami známe až dodnes, začala již před husitskými válkami, přičemž ale stavba pokročila pouze k postavení chórové části, pilířů a obvodových zdí. Od roku 1502 začal na stavbě kostela pracovat stavitel Anton Pilgram, který založil severní loď s portálem. Zastřešení bylo provedeno patrně ještě před rokem 1530. Stavba kostelní věže započala ve 20. letech 16. století, v roce 1592 byla A. Gabrim zvýšena o část s hodinami a dokončení provedl Šimon Tauch, který na věž nasadil renesanční helmici.[1] Výška věže je 92 metrů. Během třicetileté války nebyl kostel nijak poškozen a nevznikla tedy nutnost kostel přestavovat - díky čemuž zůstala zachována jeho, převážně pozdně gotická, podoba.[1]

Hřbitov, který se kolem kostela nacházel, byl kolem roku 1784 zrušen a spolu s ním postupně zanikl i komplex výše zmíněných kaplí. Do kostela bylo následně přemístěno několik náhrobních kamenů, přičemž v současnosti je jich zde šest. Kostel nebyl dotčen ani barokizací. V roce 1878 prošel kostel necitlivě provedenou regotizací. V letech 1900 - 1901 vznikla u kostela novogotická fara navržená Aloisem Prastorfem a Germanem Wanderleym.

Kostnice [editovat]

Podrobnější informace naleznete v článku Brněnská kostnice.

V podzemí kostela je druhá největší objevená kostnice v Evropě. Podle odhadů se v kostnici nachází ostatky kolem padesáti tisíc jedinců.[3] Kostnice je od konce června 2012 veřejnosti běžně přístupná v návštěvních hodinách.[4]

Fotogalerie [editovat]

  • Kostel svatého Jakuba v noci.

  • Interiér kostela, pohled k východu

  • Pohled k západu v popředí kazatelna s gotickým zábradlím schodiště

  • Severní předsíň (A. Pilgram, po 1502)

  • Drolerie zvaná Nehaňba na jižní fasádě věže kostela

  • Gotická skulptura Ukřižovaný z konce 13. století

  • Socha sv. Salvátora (pol. 15. stol.)

  • Mramorová gotická křtitelnice z 20. let. 16. stol.

  • Poloplastika Ukřižování (1519)

  • Kazatelna s reliéfy z roku 1684

  • Chórové lavice z doby kolem roku 1700

  • Náhrobek Ludvíka Raduita de Souches (1727)

  • Varhany

  • Fara

  • Náhrobek Floriána Pravětického z Radvanova a jeho manželky Boženy Střelické ze Střelic

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Literatura [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ a b c d e f g KUČA, Karel. Praha : Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. s. 288,289.  
  2. ↑ http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=1995262
  3. ↑ HANUŠ, Vlastimil. Brněnská kostnice je druhá největší v Evropě [online]. 4.3.2008, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.  
  4. ↑ SUŠANKA, Filip. Brno zpřístupní kostnici turistům. Pod svatým Jakubem [online]. 12.8.2008, rev. 13.8.2008, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.  
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Jakuba_(Brno)&oldid=10196887“