Kostel svatého Jakuba (Brno)
| Kostel svatého Jakuba Většího | |
|---|---|
 |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| kraj | Jihomoravský |
| obec | Statutární město Brno |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | římskokatolická církev |
| užívání | Děkanství Svatojakubské farnosti |
| Architektonický popis | |
| architekti | Mj. Anton Pilgram, A. Gabri |
| stavební sloh | gotický |
| výstavba | 13. století-1592 (dostavba věže s helmicí) |
| Odkazy | |
| adresa | Jakubské náměstí, 602 00 Brno-město |
| oficiální web | Web místní farnosti |
 multimediální obsahna Wikimedia Commons |
|
.svg){kind=small} Portál Brno |
|
Kostel svatého Jakuba je pozdně gotický trojlodní kostel nacházející se na Jakubském náměstí v brněnské čtvrti Brno střed, jehož historie sahá až do počátku 13. století.[1] V roce 1995 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou.[2] V kostele se nachází hrobka slavného obránce Brna Louise Raduita de Souchese. Na stropě kostela se nachází řada cechovních znaků, erby šlechtických rodů i několik monogramů.
Obsah |
[editovat] Historie
V době svého založení byl kostel určen hlavně pro německé obyvatelstvo, které se usadilo kolem dnešní Běhounské ulice. Založení kostela se předpokládá v období, které je vymezeno vládou Vladislava Jindřicha, tedy mezi roky 1201 - 1222.[1] Roku 1340 byla ve sklepě vedlejšího domu, jenž kostelu před smrtí odkázal místní vikář, zřízena kostnice.[1] V této době je kolem kostela doložen hřbitov, který byl v následujících deseti letech postupně rozšířen.[1] V letech 1368 - 1405 vzniklo kolem kostela několik kaplí (Božího těla, Sv. Mořice a Sv. Voršily), což vytvořilo zvláštní urbanistický komplex.[1]
[editovat] Stavba
Stavba kostela, v podobě, v jaké jej s určitými změnami známe až dodnes, začala již před husitskými válkami, přičemž ale stavba pokročila pouze k postavení chórové části, pilířů a obvodových zdí. Od roku 1502 začal na stavbě kostela pracovat stavitel Anton Pilgram, který založil severní loď s portálem. Zastřešení bylo provedeno patrně ještě před rokem 1530. Stavba kostelní věže započala ve 20. letech 16. století, v roce 1592 byla A. Gabrim zvýšena o část s hodinami a dokončení provedl Šimon Tauch, který na věž nasadil renesanční helmici.[1] Výška věže je 92 metrů. Během třicetileté války nebyl kostel nijak poškozen a nevznikla tedy nutnost kostel přestavovat - díky čemuž zůstala zachována jeho, převážně pozdně gotická, podoba.[1]
Hřbitov, který se kolem kostela nacházel, byl kolem roku 1784 zrušen a spolu s ním postupně zanikl i komplex výše zmíněných kaplí. Do kostela bylo následně přemístěno několik náhrobních kamenů, přičemž v současnosti je jich zde šest. Kostel nebyl dotčen ani barokizací. V roce 1878 prošel kostel necitlivě provedenou regotizací. V letech 1900 - 1901 vznikla u kostela novogotická fara navržená Aloisem Prastorfem a Germanem Wanderleym.
[editovat] Kostnice
- Podrobnější informace naleznete v článku Brněnská kostnice.
V podzemí kostela je druhá největší objevená kostnice v Evropě. Podle odhadů se v kostnici nachází ostatky čtyřiceti až padesáti tisíc jedinců.[3] Kostnice je prozatím veřejnosti běžně nepřístupná, ale do budoucna se plánuje její zpřístupnění.[4]
[editovat] Fotogalerie
-
Kostel svatého Jakuba v noci.
-
Interiér kostela, pohled k východu
-
Pohled k západu v popředí kazatelna s gotickým zábradlím schodiště
-
Severní předsíň (A. Pilgram, po 1502)
-
Drolerie zvaná Nehaňba na jižní fasádě věže kostela
-
Gotická skulptura Ukřižovaný z konce 13. století
-
Socha sv. Salvátora (pol. 15. stol.)
-
Mramorová gotická křtitelnice z 20. let. 16. stol.
-
Poloplastika Ukřižování (1519)
-
Kazatelna s reliéfy z roku 1684
.jpg)
.jpg)
.jpg)
-
Chórové lavice z doby kolem roku 1700
-
Náhrobek Ludvíka Raduita de Souches (1727)
-
Varhany
-
Fara
-
Náhrobek Floriána Pravětického z Radvanova a jeho manželky Boženy Střelické ze Střelic
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Popis a fotogalerie z kostelu na KrasneCesko.cz
[editovat] Literatura
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e f g KUČA, Karel. Praha : Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 288,289.
- ↑ http://monumnet.npu.cz/chruzemi/rozobsah.php?cis=1995262
- ↑ HANUŠ, Vlastimil. Brněnská kostnice je druhá největší v Evropě [online]. 4.3.2008, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.
- ↑ SUŠANKA, Filip. Brno zpřístupní kostnici turistům. Pod svatým Jakubem [online]. 12.8.2008, rev. 13.8.2008, [cit. 2011-01-14]. Dostupné online.
