Diskuse:Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)

Který Jakub?

Tradiční název kostela je v tomhle případě zřejmě bez nějakého přívlastku. Pro potřeby kategorizace zde i na Commons by se nám ale hodila informace, kterému z těch Jakubů je vlastně tenhle kostel zasvěcen (pokud je to tedy známo). --Miaow Miaow (diskuse) 22. 5. 2012, 11:47 (UTC)

Podle stránek farnosti by měl být zasvěcen sv. Jakubu staršímu, brtaru apoštola Jana. --Saltzmann (diskuse) 22. 5. 2012, 12:33 (UTC)

Děkuji za upřesnění. --Miaow Miaow (diskuse) 23. 5. 2012, 14:55 (UTC)

S ohledem na výše uvedené by bylo namístě článek přejmenovat na „kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)“. Nebudete-li nikdo proti, prosím o provedení přesunu. Fagnes (diskuse) 25. 5. 2012, 08:44 (UTC)

Doporučuji a to dosti naléhavě článek přejmenovat. Název je krkolomný a naprosto nepoužívaný. Zná ho snad jen archivář na brněnské konsistoři. Ani místní farnost jej nepoužívá, nepoužívají jej věřící (a ani jej patrně neznají), zcela jej neznají obyvatelé Brna ani jeho návštěvníci. O podobném názvu není ani vidu ani slechu v autoritativní monografii Umělecké památka Moravy a Slezska (B. Samek). Jde sice o název oficiální a správný z hlediska hagiografie, ale zcela nepoužívaný Nikdo je pod tímto názvem nenajde ǃ Navrhuji přejmenovat na kostel sv. Jakuba (Brno) eventuálně chrám sv. Jakuba (Brno) (chrám je možná vhodnější, protože má přece jenom významnější postavení jako hierarchicky druhý chrám v Brně a architektonicky spolu s bazilikou Nanebevzetí panny Marie nepochybně nejcennější). Nemyslím si, že je potřeba v titulu (názvu) rozlišovat, o kterého jakuba jde. U žádných chrámových vnějších názvů se to nečiní. Význam by to mělo, kdy by v okolí byl jiný chrám stejného zasvěcení ale ani v celém Brně jiný chrám sv Jakuba není. Současný název - při vší zdvořilosti musím říci - je nonsenc. Chrám se na wikipedii velmi těžko hledá Podobně by mělo být postupováno v případě chrámu sv. Jakuba. Jan Sapák (diskuse) 29. 12. 2015, 09:49 (CET)

Upozornění

Zdařilý text, jen několik důležitých upozornění:

I) Chórové lavice nejsou (jak uvádí starší literatura) z přelomu 17. a 18. stol. ale až období kolem roku 1730 (viz jejich současné restaurování).

II) Za chórovými lavicemi letos 2015 nalezený náhrobník Heldreichů z Heldenreichu není z roku 1695 (to je datum úmrtí 15. 9. 1695), ale z let 1697-1709! Pořídil jej otec pro svého syna, až v době po své nobilitaci v prosinci 1696 a před svou smrtí 1709 - obsahuje titul a erb, který v roce 1695 ještě neexistoval. Stejně tak i chórové lavice v těchto místech nesály. Podrobnější článek o náhrobníku a souvislostech vyjde v nejbližším čísle VVM.

III) Náhrobníky nyní provizorně uložené pod kůrem (Jindřicha Nasse a Adama Ottona Danzera) budou přemístěny do presbytáře za oltář (a zřejmě s odlitkem/kopií opět chórovými lavicemi zakrytého objeveného náhrobníku řádně instalovány).

IV) Kámen považovaný mylně za náhrobek Kryštofa Čerta (1540-1600) a nyní za Zuzany Seiseneggerové, rozené Čertové nese alianční znaky rodů (po meči) Brem-Seisenegger von Tarnowitz a Čertů (po přeslici) a rozhodně nepochází z poloviny 16. století (kdy by se teoreticky mohl vztahovat na Zuzanu Seiseneggerovou), ale až z počátku 17. století!

Roku 1558 (v osobě Jakuba Seiseneggera, jehož byla Zuzana Čertová manželkou) nobilitovaný rod „von Seisenegger“ následně vymírá, neboť jeho erb i jméno přejímá rod „Brem von Tarnowitz“, který přichází zřejmě ze Slezska (viz erbovní štítky vývodu předků na náhrobníku), usazuje se v Brně a na statcích v okolí, je evidentně spřízněný s brněnským rodem Čertů a především (blíže nezjištěnou vazbou) s vymírajícím rodem „von Seisenegger“ po němž v roce 1593 Hans mladší Brem oficiálně přejímá erb, příjmení i šlechtictví, aby byl nakonec v roce 1599 přijat do moravského rytířského stavu.

Identický alianční znak „Brem-Seisenegger+Čert“ nalézáme i na poškozeném náhrobníku (epitafu) v kostele sv. Jakuba v Nosislavi! Jmenuje roku 1612 v Brně zemřelého Hanse staršího z rodu „Brem-Seisenegger von Tarnowitz“, jenž záměrně spojil svůj erb s (vyženěným či zděděným) znakem rodu „Čertů“, tedy ze strany matky či spíše manželky rozené Čertové (snad tzv. rodové a erbovní dědičky vymřelých Čertů o nichž zprávy mizí). S nosislavským téměř shodný epitaf v brněnském kostele sv. Jakuba by tak teoreticky mohl patřit ženě (vdově rozené Čertové), nebo spíše jejímu potomstvu - právě synovi Hansi mladšímu, který jej budoval pro sebe (či svou ženu a děti), ale k dokončení nedošlo v důsledku pobělohorských změn.

Rodina „Brem-Seisenegger von Tarnowitz“ byla zřejmě luteránská, tudíž roku 1612 zemřelý Hans starší nemohl být pohřben v tehdy katolické farnosti u sv. Jakuba a jeho náhrobek nacházíme v kostele v Nosislavi, jíž tehdy vlastnil. Naopak v době stavovského povstání po roce 1618, kdy se kostel sv. Jakuba dostává do rukou luteránů, mohlo dojít k budování rodového pohřebiště právě zde a o tom může (nedokončený) epitaf svědčit. Situace se ale obrací po potlačení povstání a odchodu nekatolíků. Z Brna tak mizí i rod „Brem-Seisenegger von Tarnowitz“ a zůstává nám jen jejich (zřejmě již druhotně a nepůvodně umístěný) nedokončený epitaf (proto postrádá nápis v připravených kartuších). --95.173.68.250 19. 6. 2015, 10:44 (CEST)

Pozor: V klenbě presbytáře se nejedná o "erb abatyše oslavanského kláštera cisterciaček", ale znak města Brna (patrona chrámu) s letopočtem 1526 a alianční královské znaky Ludvíka Jagellonského a Marie Habsburské (žel dosud v chybných tinkturách - pozdějších přemalbách - nyní bude restaurováno). Letopočet 1220 (provázející letopočet 1520 vztahující se ke královským znakům) je zcela druhotný (mladší a fiktivní).--95.173.68.250 19. 6. 2015, 11:02 (CEST)

WPQ

Ondraness Ahoj kolego, letmým pohledem se článek tváří velmi slibně, leč velká slabina je zdrojování. Mnoho odstavců je bez referencí. V první řadě bude tedy potřeba dozdrojovat, poté se můžeme vrhnout na recennzi. Pěkný den. Gumideck (diskuse) 6. 7. 2018, 16:48 (CEST)

Souhlas s výše uvedeným a jen na okraj brněnský historik se jmenuje Libor Jan a ne Jan Libor (viz pozn. 2) --Saltzmann (diskuse) 9. 8. 2018, 01:11 (CEST)

Další náměty na vylepšení: úvod by měl být rozsáhlejší a pořádně shrnovat celý článek. A také by článek chtěl, aby si ho někdo vzal do práce po jazykové stránce, hlavně sloh působí dost prkenně. Hodně štěstí,--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 9. 2018, 23:38 (CEST)