Jan Jiří Schauberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Caesarova kašna

Jan Jiří Schauberger (17001744) byl vrcholně barokní sochař, štukatér a malíř působící převážně na Moravě. Přesné datum jeho narození není dodnes známo. Na Moravu přišel z Vídně, kde se seznámil se sochařským projevem italských mistrů. V jeho vlastní práci je patrný blízký vztah k Berniniově a Fontanově sochařskému pojetí, zejména u oltářních kompozic. Svá díla tvořil hlavně v moravské metropoli Brně a jeho blízkosti, kde se roku 1730 přestěhoval z Olomouce. V Brně se podílel na interiérovém vybavení chrámů sv. Jakuba, zde se od něj zachoval boční oltář pod hudební kruchtou, upravovaný koncem 18. století, v kostele sv. Tomáše provedl ve štuku andělské figury nad pozdně gotickým oltářem. V Olomouci vytvořil svoje mistrovské dílo, kašnu s jezdeckou sochou Julia Caesara (1725), který byl od 15. století považován za zakladatele města. Navázal tu na fontány, jež město dalo již dříve zbudovat a které vycházely z italských vzorů podobně jako olomoucká kašna Tritónů (1709?), inspirovaná nepochybně římskou fontánou del Tritone.

Taktéž pracoval i na celé jižní Moravě, v městech a obcích jako jsou například: Kvasice, Doubravník, Moravská Třebová, Veselí nad Moravou a Holešov. V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově spolupracoval se svým švagrem Ondřejem Zahnerem (1709-1752), přičemž plastické řešení hlavní oltáře pochází z jeho rukou. Stejně jako na bočních oltářích zde uplatnil měkkou modelaci a světecké postavy vytesal podle vzoru Fontany.

Forma díla[editovat | editovat zdroj]

Jeho figury, nepříliš prostorově vyvinuté, v gestikulaci střídmé, se harmonicky vyrovnávají s povrchovou úpravou skladby roucha. Malířsky styl s plastickým se spojuje do celistvé souhry, vedoucí ke zklidnění a formální vyrovnanosti. Ve fyziognomii je patrný vliv italského sochařství, avšak zprostředkovaný rakouským filtrem.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Caesarova kašna
Socha sv. Floriána na Žerotínově náměstí v Olomouci

Caesarova kašna[editovat | editovat zdroj]

Kašna (pískovec, životní velikost, 1725, Olomouc) se skládá ze stiskové podstavy jezdce na vzpínajícím se koni. Podnož sousoší tvoří dvojice ležících alegorických mužských postav, které drží dvojice kartuše s říšskou a moravskou orlicí. Ikonograficky je lze interpretovat jako vodnáře nebo personifikace řeky Moravy a Dunaje. Pes u paty je patrně narážkou na věrnost města panovníkovi. On sám komponoval jezdecké sousoší, modelované s velkým pochopením a dokonalým odhadem pro monumentálně pojatý tvar, v podstatě do jehlanu uplatňujícího se zepředu i ze stran, neboť obrys sochy je rozvinut pro všechny pohledy. Hmota alegorických postav není naproti tomu s jezdcem vázána pořádajícími plány a nepodílí se na dynamickém vyznění sousoší, naopak mu vytváří statickou základnu. Nepochybný je zprostředkovaný vztah jeho sochy k Berniniho jezdecké soše Konstantina Vítěze ve vatikánské Scala Regia a zároveň i k Berniniho náčrtu sochy Ludvíka XIV. v Museo civil v Bassanu. Rytmicky rozevlátá formace pláště, která měla rozvolnit celkovou plastickou strukturu Caesarovy postavy, ukazuje, že znal rovněž současnou vídeňskou tvorbu. Za sousoší obdržel 1200 zlatých.

Socha sv. Floriána[editovat | editovat zdroj]

K soše (životní velikost, 1728, Olomouc) vede schodiště o pěti stupních osmibokého půdorysu se zkosenými hranami, ve vrcholu schodiště je podstavec se čtyřmi volutovými křídly, na něm stojí válcový sloup se sochou světce. Schodiště a podstavec jsou dílem jeho spolupracovníka Václav Rendera (1669-1733). Sv. Florián je oblečen do uniformy římského vojáka, v ruce drží prapor a u jeho nohou je andílek, vylévající vědro s vodou. Socha stojí poblíž dominikánského kostela archanděla Michaela. Důvodem, proč byla umístěna právě zde, by mohl být fakt, že toto místo bylo silně postiženo požárem v roce 1709.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivo Krsek a kol., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Akademie věd České republiky v Praze 1996, s. 92
  • Ivo Krsek a kol., Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Akademie věd České republiky v Praze 1996, s. 365.
  • Karel Kavička, Chrám svatého Michala v Olomouci, Olomouc 2011,s. 52.
  • Dějiny českého výtvarného umění-Od počátků renesance do závěru baroka 2/2,Academia, Praha, 1989, s.514-16.

Kategorie Johann Georg Schauberger ve Wikimedia Commons