Marie Habsburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Habsburská
Uherská, chorvatská a česká královna
Marie Habsburská
Marie Habsburská na obrazu Hanse Krella (1525)
Korunovace 1. června 1522
Narození 18. srpen, 1505
Brusel
Úmrtí 18. listopad, 1558 (53 let)
Cigales
Předchůdce Anna de Foix a Candale
Následník Anna Jagellonská
Panovník Ludvík Jagellonský
Potomci -
Dynastie Habsburkové
Otec Filip I. Sličný
Matka Jana I. Kastilská
Podpis Signature Marie de Hongrie.svg

Marie Habsburská (18. srpen 1505, Brusel18. listopad 1558, Cigales), známá také jako Marie Uherská (kvůli sňatku), Rakouská nebo Španělská (podle rodičů), byla manželkou českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského.

Její manžel byl posledním králem z rodu Jagellonců na českém trůně, její bratr Ferdinand I. Habsburský zahájil téměř čtyři sta let vlády svých potomků v českém království.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Marie se narodila v Bruselu jako výsledek dočasného milostného sblížení[1]Filipa I. a jeho manželky Jany Kastilské. Jejími prarodiči ze strany otce byli císař Maximilián I. Habsburský a jeho první manželka Marie Burgundská, ze strany matky španělský královský král Ferdinand II. Aragonský a Isabela Kastilská.

Marie byla mladší sestrou římskoněmeckého císaře a španělského krále Karla V. a středoevropského monarchy Ferdinanda I., sestrou francouzské a portugalské královny Eleonory, portugalské královny Kateřiny a švédské, dánské a norské královny Izabely.

Námluvy Jagellonců a Habsburků[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. července 1503 porodila královna Anna z Foix svému choti Vladislavovi Jagellonskému jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru Annu. To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi budínským královským dvorem a římským králem Maximiliánem I., který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků (Ferdinanda Habsburského si Anna později skutečně vzala).

Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana, nechtěla připustit, aby se někdy stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky, s podporou královny Anny.

Dne 1. července 1506 se narodilo druhé dítě Vladislava Jagellonského a Anny z Foix, syn Ludvík. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Ještě než byl Marii jeden rok, byla svým dědem Maxmiliánem 20. března 1506 zaslíbena tomuto jedinému synovi Vladislava Jagellonského.

Česká a uherská královna[editovat | editovat zdroj]

Sňatky Ludvíka s Marií a Ferdinanda s Annou a vzájemná nástupnická práva byla dohodnuta roku 1515 ve Vídni císařem Maxmiliánem I. Habsburským, Vladislavem Jagellonským a Zikmundem I. Starým. Za Ludvíka se Marie provdala 13. ledna 1522 v Budě. 1. června 1522 byla korunována českou královnou (uherskou už korunována byla). Marie ovšem byla královnou jen čtyři roky a sedm měsíců. 29. srpna 1526 Ludvík zemřel v bitvě u Moháče. Z manželství se nenarodily děti a českou a uherskou korunu tak nakonec získal Mariin bratr Ferdinand, manžel Ludvíkovy sestry Anny.

Regentka v Holandsku[editovat | editovat zdroj]

Zestárlá Marie Habsburská.

Marie se znovu nevdala a její šance na osobní vládu přišla o čtyři roky později. Její teta Markéta Rakouská zemřela 1. prosince 1530 a pro Marii se tak uvolnila pozice guvernérky sedmnácti holandských provincií.

Karel V. svou sestru Marii ustavil roku 1531 místodržitelkou Nizozemí a na tomto postu zůstala až do roku 1555, kdy ji vystřídal kníže Emmanuel Philibert Savojský. Již na počátku její vlády došlo v Bruselu k povstání vyvolaném tlakem císaře na finanční a vojenskou pomoc proti tureckému sultánovi. Krátce poté došlo k přírodní katastrofě, kdy rozbouřené moře strhlo hráze a domy. Marie přestala náročnou situaci zvládat a zhroutila se.

Smutek, který mne přepadl po smrti krále, mého muže, jak již Vám bylo řečeno, natolik oslabil mou mysl, že nejsem schopna unést to, co bych měla ve svém postavení činit...
— z dopisu Marie Karlu V.[2]

Karel reagoval na sestřino zhroucení a poslal jí na pomoc svého důvěrníka Charlese de Poupet a po čase se Marie vzchopila a její duševní stav se upravil. Karel jí věnoval hrad Binche jižně od Bruselu jako odměnu za její služby. Marie tento hrad vědomě přebudovala ve stylu Fontainebleau.

Bývalá regentka zemřela roku 1558 v Cigales. V poslední vůli si přála, aby zlatý medailon ve tvaru srdce, který kdysi nosil její manžel, byl rozbit a kousky rozdány chudým.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ÁLVAREZ, Manuel Fernández. Jana Šílená: zajatkyně z Tordesillasu. Litomyšl : Paseka, 2002. 192 s. ISBN 80-7185-475-1. S. 71.  
  2. Jana Šílená: zajatkyně z Tordesillasu, str. 96

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.  
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). Praha, 1992.
  • Ursula Tamussino: Maria von Ungarn : ein Leben im Dienst der Casa de Austria. Styria, Graz 1998, ISBN 3-222-12641-0.
  • Thea Leitner: Habsburgs verkaufte Töchter. Piper, München 2005, ISBN 3-492-21827-X.
Česká královna
Předchůdce:
Anna de Foix a Candale
15221526
Marie Habsburská
Nástupce:
Anna Jagellonská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Anna de Foix a Candale
15221526
Marie Habsburská
Nástupce:
Anna Jagellonská
Uherská královna
Předchůdce:
Anna de Foix a Candale
15221526
Marie Habsburská
Nástupce:
Anna Jagellonská
Znak z doby nástupu Nizozemská regentka
15301555
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Emanuel Filibert Savojský