Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Typický označník autobusové zastávky IDS JMK: zastávka Moravský Krumlov, železniční stanice

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) je integrovaný dopravní systém, zahrnující tramvaje, trolejbusy, vlaky, městské a příměstské autobusové linky a lodní dopravu na Brněnské přehradě. IDS JMK obsluhuje po ukončení 6. etapy v červenci 2010 celé území Jihomoravského kraje a místně zasahuje i do okolních krajů České republiky (Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský).[1] Autobusové linky IDS JMK zajíždí i do několika rakouských a slovenských měst a obcí, jedna vlaková linka je rovněž vedena na Slovensko.

Koordinátorem IDS JMK je společnost KORDIS JMK, spol. s r. o. založená Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem.

Historie rozvoje

Autobus Irisbus Crossway 12M dopravce ČSAD Tišnov vyčkává v terminálu před železniční stanicí Kuřim na pravidelný odjezd regionální linky 311

Plány na integraci hromadné dopravy na území nově vzniklého kraje se objevily na začátku 21. století. Zřízení „Koordinátora integrovaného systému veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji“ bylo Statutárním městem Brnem a Jihomoravským krajem schváleno v prosinci 2001. KORDIS JMK zahájila přípravné práce na IDS v říjnu 2002. V rámci příprav na spuštění IDS byly v Brně mimo jiné zavedeny tarifní zóny a přečíslovány trolejbusové linky.

  • První etapa IDS JMK byla zahájena 1. ledna 2004. IDS zahrnoval 110 obcí Jihomoravského kraje (včetně MHD v Brně a v Blansku) a po jedné obci z krajů Olomouckého a Vysočina.
  • Etapa 2A (1. ledna 2005) zahrnula 49 obcí, především na Tišnovsku. Povětšinou šlo o obce převedené k 1. lednu 2005 z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.
  • Od 1. července 2005 došlo k zapojení Popovic a linky městské dopravy v Adamově.
  • Etapa 2B (1. září 2005) rozšířila IDS JMK na Sokolnicko a Zbraslavsko (24 obcí).
  • Etapa 3A rozšířila 11. prosince 2005 IDS JMK do 22 obcí Slavkovska, Bučovicka a Vyškovska (včetně MHD ve Vyškově).
  • Etapa 3B rozšířila od 1. července 2006 obsluhované území o Ivančicko (21 obcí).
  • Etapa 3C rozšířila od 1. září 2006 obsluhované území o Židlochovicko (29 obcí).
  • Etapa 4A obsluhuje od 4. března 2007 Boskovicko (110 obcí) a Náměšť nad Oslavou.
  • Etapa 4B rozšířila 28. června 2008 obsluhované území o Vyškovsko a část Kyjovska (62 obcí).
  • S etapou 5 se IDS JMK od 14. prosince 2008 rozšířil na Břeclavsko, Hodonínsko (včetně slovenských měst Holíč a Skalica a obcí Kátov a Vrádište, které obsluhuje linka č. 910), Kyjovsko, Hustopečsko a Veselsko (124 obcí), včetně MHD v Břeclavi, Hodoníně, Kyjově a Mikulově.
  • Dne 1. ledna 2010 byla zaintegrována MHD ve Znojmě.
  • Od 1. července 2010 bylo do IDS JMK etapou 6 začleněno Znojemsko, Jevišovicko, Hrušovansko (včetně rakouského města Laa an der Thaya, do kterého zajíždí linka č. 104) a Miroslavsko (161 obcí), čímž bylo integrovaným dopravním systémem pokryto celé území Jihomoravského kraje.
  • Dne 21. dubna 2012 byly na vybraných regionálních linkách uvedeny do provozu první cyklobusy.
  • Dne 9. prosince 2012 byla zaintegrována obec Sejřek.
  • Od 1. června 2013 se IDS JMK rozšířil do rakouského města Drosendorf-Zissersdorf,[2] nicméně v té době začala oprava přeshraniční komunikace, která tak nebyla průjezdná.[3] Linka č. 816 začala do Drosendorfu fakticky poprvé jezdit až v letní sezóně 2014.
  • Dne 1. března 2014 byl IDS JMK rozšířen o dvě nové zóny na slovenském území, kterými vede vlaková linka S91 z Javorníku do Myjavy.[4]
  • K dalšímu rozšíření došlo 1. července 2014, kdy byla vlaková linka S31 prodloužena do Kraje Vysočina, z Nedvědice přes Bystřici nad Pernštejnem do zastávky Rovné-Divišov. Na trase vznikly tři nové zóny.[5][6]
  • MHD v Bystřici nad Pernštejnem byla do IDS JMK začleněna od 1. ledna 2015.[7]
  • Od 1. července 2016 se IDS JMK rozšířil do dalších pěti obcí Dolního Rakouska (Schrattenberg, Herrnbaumgarten, Poysdorf, Falkenstein a Drasenhofen), kde vznikly dvě nové zóny, které obsluhuje turistický autobus.[8]

Do Kraje Vysočina zasahují linky z Jihomoravského kraje v několika oblastech:[9]

  • od vzniku IDS JMK v roce 2004 Velká Bíteš v okrese Žďár nad Sázavou
  • od roku 2006 Ivančicko (Mohelno, Kralice nad Oslavou…)
  • od roku 2007 Náměšť nad Oslavou a Kunštátsko (Nyklovice, Rovečné)
  • od roku 2010 Moravské Budějovice, Hrotovice, Dukovany…
  • v roce 2010 byly z iniciativy 6 obcí po trase výrazné snahy o začlenění trasy Níhov – Křižanov
  • od 9. prosince 2012 byl začleněn Sejřek[10]
  • od 1. července 2014 byly začleněny železniční stanice a zastávky v okolí Bystřice nad Pernštejnem.[5] Toto město se o zaintegrování trasy Nedvědice – Rovné-Divišov snažilo již v roce 2010, kdy plánovalo i začlenění MHD Bystřice nad Pernštejnem.
  • od 1. ledna 2015 byla do systému zahrnuta i MHD v Bystřici nad Pernštejnem[7]

Tarifní zóny a linky

IDS JMK je rozdělen do většího množství relativně malých tarifních zón. Tento systém odpovídá požadavku cestujících na přepravu mezi jednotlivými zapojenými sídly bez nutnosti cestovat přes centrální město (Brno). Při celkovém počtu 721 obsluhovaných obcí (z toho 674 v Jihomoravském kraji) připadá v průměru na jednu zónu zhruba 4–5 obcí. Samotné Brno je rozděleno do dvou zón.

Tarifní zóny IDS JMK jsou označeny trojmístnými čísly – samo Brno tvoří zóny 100 (vnitřní) a 101 (vnější), okolní zóny pak mají trojmístná čísla v řadách 2xx–9xx (např. Adamov 225, Kuřim 310, Modřice 510, Vyškov 740, Znojmo 800, Hodonín 900).

  • První číslice označuje směr od Brna: 1 – Brno, 2 – sever až severovýchod, 3 – sever až severozápad, 4 – západ až jihozápad, 5 – jih, 6 – jihovýchod, 7 – východ, 8 – okolí Znojma, 9 – okolí Hodonína.
  • Druhá číslice závisí na vzdálenosti od Brna, Znojma nebo Hodonína: 0 – Brno, Znojmo nebo Hodonín, 1 – sousedí s Brnem, Znojmem nebo Hodonínem, 2 – druhá zóna v pořadí od Brna, Znojma nebo Hodonína, atd. Samostatné číslování zón je použito v jihozápadní části kraje v okolí Znojma a v jihovýchodní části kraje v okolí Hodonína a Velké nad Veličkou z důvodu velké vzdálenosti od krajského města.
  • Třetí číslice pak (je-li to třeba) upřesňuje směr. Ve větší vzdálenosti od Brna (Znojma nebo Hodonína) je nutné rozdělit oblast v přibližně stejném směru a vzdálenosti do více zón, pak jsou jim přiděleny různé třetí číslice (např. Ochoz u Brna 210, zatímco sousední Bílovice nad Svitavou jsou v zóně 215).

Všechny linky zapojené do IDS JMK používají jednotné dvou- (brněnské linky) nebo tříciferné (ostatní) označení, vlaky Českých drah jsou označeny písmenem S nebo R následovaným jednou nebo dvěma číslicemi. V květnu 2017 byla doprava zajišťována na těchto pravidelných linkách:[11]

Autobus Irisbus Ares 15M (firmy VYDOS BUS) ve Vyškově na meziregionální lince č. 107 do Brna
Digitální informační panely na nádraží v Tišnově
typ dopravy rozmezí čísel linek počet linek
vlaky – dálkové R8–R56 7
vlaky – místní S2–S91 18
vlaky – turistické Expres Pálava–Podyjí 1
tramvaje městské dopravy v Brně 1–12 11
trolejbusy městské dopravy v Brně 25–39 13
autobusy denní městské dopravy v Brně 40–84, E50–E76 39
školní autobusy městské dopravy v Brně š85–š88 4
autobusy noční městské dopravy v Brně N89–N99 11
autobusy zvláštních linek v Brně Avion, Olympia 2
lodě na Brněnské přehradě bez označení 1
autobusy městské dopravy v Adamově 215 1
autobusy městské dopravy v Blansku 221–226 4
autobusy městské dopravy v Bystřici nad Pernštejnem 370 1
autobusy městské dopravy v Břeclavi 561–569 9
autobusy městské dopravy v Kyjově 671–673 3
autobusy městské dopravy ve Vyškově 741–744 4
autobusy městské dopravy ve Znojmě 801–809 7
autobusy městské dopravy v Hodoníně 901–904 4
meziregionální autobusy 104–174 20
regionální autobusy 201–940 175

Do prosince 2013 byla v provozu také autobusová linka č. 581 městské dopravy v Mikulově, která byla nahrazena změnou trasy regionální linky č. 585.[12]

Významné přestupní uzly

IDS JMK v zahraničí

Autobusové linky IDS JMK zajíždí také do rakouských měst a obcí Laa an der Thaya, Drosendorf-Zissersdorf, Schrattenberg, Herrnbaumgarten, Poysdorf (včetně části Poysbrunn), Falkenstein a Drasehofen (včetně části Stützenhofen). Na Slovensku obsluhují autobusy IDS JMK Holíč, Kátov, Vrádište a Skalici.

Na slovenské území jezdí také jedna vlaková linka, která přes Vrbovce a Brestovec vede do Myjavy.

Zapojené dopravní společnosti

Přeprava osob v rámci IDS JMK byla v etapě 4A (2007) zajišťována těmito společnostmi:

a autobusovými dopravci

V rámci konečné etapy 6 se na konci roku 2012 na provozu IDS JMK podílelo 21 dopravců:[1]

a autobusoví dopravci

Telematické služby

V září 2009 byla zprovozněna služba informací o odjezdech z konkrétní zastávky pomocí WAPu nebo webu, přičemž jsou využity nejen jízdní řády, ale i aktuální informace o skutečné poloze vozidla.[13][14] IDS JMK na svém webu uvádí, že jeho služba, spuštěná v září 2009, je první tohoto druhu v České republice. (Pilotně byla podobná služba pouze pro služební potřebu řidičů střídajících na trati pro vybraných 38 zastávek od 1. listopadu 2006 zavedena u pražských tramvají[15] – v den 22. září 2007 u příležitosti dne otevřených dveří byla přístupná i veřejnosti[16]).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx Stručně o IDS JMK
  2. ↑ Kronika IDS JMK [online]. Idsjmk.cz [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Informace k prodloužení linky 816 [online]. Kordis-jmk.cz [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Novinky a změny v dopravě: Rozšíření IDS JMK na Slovensko do Myjavy - linka S91 [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b MAŠOVÁ, Lenka. Od července bude stačit Bystřickým jeden lístek [online]. Zdarsky.denik.cz, 2014-06-06 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Rozšíření IDS JMK na Bystřicko [online]. Idsjmk.cz [cit. 2014-06-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b MAŠOVÁ, Lenka. Hromadná doprava v Bystřici se připojí k Brnu už od ledna [online]. Zdarsky.denik.cz, 2014-09-29 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Turistbus sveze výletníky po jižní Moravě. I za hranice do Rakouska [online]. Idnes.cz, 2016-06-27 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vojtěch Říha: Integrace veřejné osobní dopravy v kraji Vysočina, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (studentská grantová soutěž), nedatováno
  10. ↑ Brněnský integrovaný dopravní systém ukousl další část Kraje Vysočina, iDnes.cz, 10. 12. 2012
  11. ↑ Jízdní řády IDS JMK [online]. Idsjmk.cz [cit. 2017-05-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ HLOUŠEK, Jiří. Mikulovskou linku 581 nahradí v půli prosince "valtická" 585 [online]. 5plus2.cz, 2013-11-22 [cit. 2014-01-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vyhledání odjezdů na mobile v reálném čase, IDS JMK
  14. ↑ IDS JMK: Aktuální odjezdy MHD v mobilu, BUSportál.cz, 14. 9. 2009
  15. ↑ Jan Šurovský: Nový informační systém pro řidiče tramvají, DP kontakt 12/2006, prosinec 2006, str. 6–7
  16. ↑ Dopravní podnik otestuje za pomocí veřejnosti 22. září novou informační SMS službu, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 20. 9. 2007

Literatura

  • ČUMA, Libor, a kol. 10 let IDS JMK. Brno: KORDIS JMK, 2014. 128 s. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Integrovaný_dopravní_systém_Jihomoravského_kraje&oldid=16546418“