Adamov (okres Blansko)

Adamov
Kostel sv. Barbory a zděný bytový blok (tzv. „Hradčany“)
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0641 581291
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4):	Blansko (CZ0641)
obec s rozšířenou působností:	Blansko
pověřená obec:	Adamov
historická země:	Morava
katastrální území:	Adamov
katastrální výměra:	3,77 km²
počet obyvatel:	4 583 (1. 1. 2012)
zeměpisné souřadnice:	49° 18′ 3″ s. š., 16° 39′ 16″ v. d.
nadmořská výška:	258 m
PSČ:	679 04
zákl. sídelní jednotky:	5
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Adamov Pod Horkou 101/2 679 04 Adamov 1
starosta / starostka:	Bc. Roman Pilát
Oficiální web: http://www.adamov.cz E-mail: mesto@adamov.cz
Adamov Adamov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Adamov (německy Adamsthal) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je zde 258 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras. V roce 2011 zde žilo přes 4 tisíce obyvatel.

Historie

Průjezd rychlíku přes Adamov 1893

Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu Ronova Čeněk Krušina z Lichtenburka, který však zemřel bezdětný a panství připadlo odúmrtí moravskému markraběti Joštovi, který jako centrum panství postavil Nový hrad. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle hamrů, které zde stály. Novohradské zboží přešlo po smrti makrkraběte Jošta do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili Boskovicové a páni z Kunštátu. Když v roce 1597 zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic Jan Šembera z Boskovic, panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou Maxmilián z Lichtenštejna. Ten roku 1643 zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec Karel Eusebius z Lichtenštejna. Za Lichtenštejnů začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku 1732 nese osada jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejna, majitele zdejších železáren. K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována železniční trať Brno - Česká Třebová, dnešní součást 1. železničního koridoru.

Adamov rok 1916

V roce 1889 byl v Adamově vyroben Marcusův automobil, který byl prvním automobilem s benzínovým čtyřtaktním motorem na území Rakouska-Uherska (kopřivnický Präsident vznikl o osm let později). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna.

Poté, co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve 30. letech a za II. světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8 000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl jen asi 500 obyvatel. V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1947 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (ADAST).

V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.

Znak města

Adamovský znak užívaný od roku 1749 do 20. století

Na počátku 18. století měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky. V jejím pečetním poli se nacházel Josef Jan Adam z Lichtenštejna s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce 1749 Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobený na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu je umístěno břevno, který jej dělí na dvě poloviny. Nad břevnem je umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení je kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu je umístěno kovadlina na niž jsou umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nachází znak převzatý od Josefa Adama - koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do 20. století.

V roce 1971 byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat 17. dubna 1972. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky představuje přírodní bohatství okolních lesů.

Panorama obou částí Adamova

Zajímavosti

Katastrální území Adamova

• V novogotickém kostele sv. Barbory z roku 1857 lze spatřit tzv. Světelský oltář, pocházející původně ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století.
• Adamovský zámek z konce 18. století postavený rodem Lichtenštejnů.
• Skalní sklep lidově Skalák (německy Felsenkeller) je bývalá vila postavená na konci 19. století rodem Lichtensteinů. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. V současnosti je nevyužívaný.

Huť Františka s muzeem

• V Josefovském údolí 5 km východně od Adamova se nachází zachovalý areál původní železářské výroby, tzv. Stará huť. Jedná se o významnou technickou památku.

Jeskyně Jáchymka

• Ve stejném údolí je i jeskyně Býčí skála, v níž v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel nalezl známou plastiku bronzového býčka.
• Další jeskyně které se nacházejí nedaleko Adamova: Jáchymka, Sobolova, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická, Vokounka a Nad Švýcárnou.
• Nový hrad, v těsné blízkosti zbytky původní budovy Nového hradu nazvané Starý hrad.
• Ronov - zbytky hradu zaniklého na počátku 15. století, nacházející se v okrajové části katastru sousední obce Bílovice nad Svitavou.
• Hrádek u Babic - pozůstatky hrádku neznámého jména v Křtinském údolí nedaleko Býčí skály.
• Lesnický Slavín v adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek, které spojují naučné stezky.
• V nedalekém Vranově se nachází poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou rodu Lichtenštejnů.
• Bronzová busta Tomáše Garrigua Masaryka před základní školou.
• Busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí.
• Kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad městem v lese na okraji katastru sousední obce Babice nad Svitavou.
• Přírodní rezervace Dřínová.

Osobnosti

• Jaroslav Bernášek (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta.
• Jan Fibich (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku.
• Anna Hübnerová (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově.
• Vatroslav Jagić (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
• Peter Jilemnický (1901–1949) – spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho bysta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
• Johann Victor Krämer (1861–1949) – malíř.
• Zdeněk Kroupa (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova.
• Josef Štěpán Maleček (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
• František Xaver Naske (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
• František Pokorný (1902–1972) – výtvarník.
• Robert Schoeller (1873–1950) – obchodní v cukrárenském průmyslu.
• Antonín Schumann (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
• Theodor Slouka (1884–1944) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici.
• Jindřich Svoboda (1952) - fotbalový reprezentant.

Fotogalerie

• 

  Pohled na jižní část Adamova z Alexandrovy rozhledny

• 

  Pohled na jižní část Adamova z Horky

• 

  Pohled na Kolonii a Ptačinu z Alexandrovy rozhledny

• 

  Kostel svaté Barbory v Adamově

• 

  Světelský oltář v kostele

• 

  Máchův památník v adamovských lesích

Odkazy

Související články

• Římskokatolická farnost Adamov
• Městská autobusová doprava v Adamově

Externí odkazy

• Město Adamov – oficiální stránky
• Adamov na blanensko.cz
• Adaprime – informace o Adamově a okolí