Dürnstein

Dürnstein
	pohled na město v zimě
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°23′44″ s. š., 15°31′13″ v. d.
Nadmořská výška	209 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
spolková země	Dolní Rakousko
okres	Kremže-venkov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,81 km²
Počet obyvatel	877
Hustota zalidnění	52 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Barbara Schwarz (ÖVP)
Oficiální web	www.duernstein.at
E-mail	office@duernstein.gv.at
Adresa obecního úřadu	Dürnstein 25; 3601 Dürnstein
Telefonní předvolba	02711
PSČ	3601
Označení vozidel	KR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dürnstein je městečko s 877 obyvateli v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov. Leží přímo u Dunaje a jde o jeden z nejvýznamnějších turistických cílů regionu Wachau, který je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Okolí je známé produkcí vína. Na místních vinicích jsou pěstovány především bílé odrůdy.

Geografie

Dürnstein leží na Dunaji ve Wachau, který odděluje Waldviertel (Lesní čtvrť) od Dunkelsteinerwaldu. Plocha obce je 16,81 kilometrů čtverečních. 59,61 % plochy je zalesněno.

Město sestává z katastrálních území:

Dürnstein
Oberloiben a Unterloiben
další částí obce Dürnsteiner je
Waldhütten a Rothenhof.

Dějiny

20. listopad 860: bavorský vévoda Ludvík II. Němec daroval území kolem Dunaje arcibiskupskému klášteru svatého Petra v Salzburgu. První byl jmenován „von Loiben“.^[1] Na počátku 11. století spadalo jeho území do vlastnictví bavorského kláštera Tegernsee.
1002: císař Jindřich II. "Pobožný", daroval klášteru Tegernsee 2 lodní zdvihadla u Liupna (Loiben) mezi „Watsteinem“ a „Holinsteinem“ v babenberské marce markraběti Jindřichovi Babenberskému. Darování bylo potvrzeno v roce 1019.^[2]

1050: Azzo z Kuenringu první místodržitel kláštera Tegernsee. Smrtí Leutholda z Kuenringu roku 1355 vymřela větev rodu Kuenring-Dürnstein po mužské linii. Panství Dürnstein přešlo na pány z „Maissau“, později na vévodu Albrechta Habsburského, potom na Oldřicha z Ettzingu a roku 1609 na pány ze Zelkingu.^[2] Po vymření zdědil Zinzendorfský nový zámek, který roku 1663 prodal rodu Starhembergů, kteří vlastnictví drželi až do roku 1936.^[3] V polovině 11. století jej dostali lénem od Babenberků Kuenringové, kteří zde v následujícím století počali s výstavbou hradu.

Polovina 12. století: Kuenringy byl postaven Dürnstein.^[4]
1192: byl poprvé uveden název Dürnstein.^[2]
Prosinec 1192 až březen 1193: byl na hradě Dürnstein vězněn anglický král Richard I. Lví srdce (1157-1199).^[4] Dodnes není docela jisté, zdali Richard Lvi srdce byl na horním hradě, dnešní zřícenině, nebo v údolí, nebo na Nebenburgu, který ještě dnes existuje.
Roku 1231 byl Dürenstein společně s Aggsteinem dobyt Babenberky, kteří tak ztrestali protivší se jim Kuenringy.
Ve 13. století zde byl založen klášter klarisek, kolem kterého vyrostlo ve 14. století město. V 16. století byl klášter klarisek zrušen a jejich klášter přebrali augustiniáni.
1347: se poprvé vyskytuje zmínka o městě Dürnstein.^[2]
Roku 1355 vymřela dürensteinská dynastie Kuenringů a hrad i s městem přešel do vlastnictví Habsburků.
1476: dostal Dürnstein od císaře Fridricha III.městská práva a začal se používat městský znak.^[2]
1477 a 1485: dobytí Dürnsteinu Uhry pod Matyášem Korvínem^[2]
V 15. století zde byl založen augustinianský klášter, krátce poté obdrželo město znak a měšťané počali se stavbou radnice.
1551: požár zpustošil celé město.^[2]
1645: hrad Dürnstein byl odstřelován Švédy pod generálem Torstensonem (1603-1651)^[2] a starý hrad na skále byl těžce poničen švédskými vojsky.
13. září 1683: císař Leopold I. Habsburský dostal v Dürnsteinu od mladého hraběte Franze Karla Auersperga zprávu o osvobození Vídně od TurciTurků.^[2]
V 17. století se začalo s výstavbou tzv. Nového hradu u řeky v letech 1710-1740 byl vystavěn nový barokní klášter, augustiniánský řád, který jej užíval, byl ovšem roku 1788 zrušen Josefem II.
1803: kvůli zesvětštění v době Napoleonské byl Loiben v držení státního panstva, znamenal konec panství kláštera Tegernsee.^[5]
11. listopad 1805: bitva u Loiben-Dürnsteinu.
Roku 1805 se zde srazila rakouská armáda s Francouzi. Roku 1908 byla vystavěna železniční trať Kremže - Spitz, která zde měla stanici.
1811:' Loiben byl za hraběte Aloise Genicea vydražen za 158.400 zlatých.^[5]
1902: zahájena lodní doprava parníky.^[2]
1906: vybudován moderní vysokotlaký vodovod v Dürnsteinu.^[2]
1909: výstavba železnice "Wachauerbahn".^[2]
1925: velký požár v Dürnsteinu.^[2]
1954: Dünstein je vyobrazen na rubové straně bankovky 100 šilinků.
19. říjen 1958: otevřena "Dunajská silnice" po pobřeží Dunaje mezi Kremží a Emmersdorfem.^[1]
1968: sloučení obcí „Oberloiben“ a „Unterloiben“.^[2]
1971: připojení obce Loiben k Dürnsteinu.^[2]
1994 propůjčení Evropského diplomu
2001 město spolu i s Wachau do seznamu UNESCO-Světové kulturní dědictví.
9. října 2009: vydána pamětní mince 100 € s rakouským motivem: "Richard Lví srdce v Dürnsteinu" ze série "Rakouské báje a legendy“^[6]

Kultura a pamětihodnosti

Budovy

V Dürnsteinu

Dürnstein (hrad)
Klášter Dürnstein s působivou modrou věží kolegiálního kostela
Kunigundský kostel poprvé zmíněn 1289 (z původního kostela stojí pouze věž)
Kostnice (ossarium) ze 13. století, zasvěceno svatému Michalovi
Radnice
Kostel Klarisek (dřívější, založený 1289)
Dürnstein (zámek)
Zámecké sklepy

V Loiben

Farní kostel Svatého Quirina
Památník bitev

Vývoj počtu obyvatel

1971 1056 obyvatel
1981 1031
1991 1002
2001 931 obyvatel

Politika

Starostkou města je Barbara Schwarz, vedoucí kanceláře Günther Eggharter.

V městském zastupitelstvu je po volbách 14. března 2010 15 křesel, která jsou rozdělena podle získaných mandátů:

ÖVP 10
SPÖ 2
FPÖ 3

Partnerská města

Tegernsee, Oberbayern

Hospodářství a infrastruktura

Neagrárních pracovišť bylo v roce 2001 53, zemědělskými a lesními pracovišti bylo v roce 1999 127. Počet výdělečně činných v místě bydliště bylo v roce 2001 428, což představuje v roce 2001 47,47 %.

Víno z Wachau a s ním spojené lokály sehrávají v cestovním ruchu významnou hospodářskou úlohu. Významné jsou rakouské vinice, které se ve Wachau pěstuje svobodnými vinaři a ti mají vinné sklepy před městskými hradbami Dürnsteinu.

Doprava

Dürnstein leží na "Podunajské pobřežní železnici" a má jedno nádraží společné s Oberloiben východně od obce. Dürnstein je centrálním bodem pro "Dunajskou plavbu" ve Wachau. Spojení "přívozem" (jen pro chodce a cyklisty) je do Rossatz na protějším břehu.

Lázně Kuenringerbad jsou před branami města.

Spolky

Spolek ledních sportů Dürnstein/Wachau
Spolek dobrovolných hasičů Dürnstein
Spolek Kuenringerských aktivit
Tenisový klub Dürnstein
Volejbalový klub Dürnstein
Wachauerská "Trachtengruppe" (hudební skupina, smíšený pěvecký sbor a orchestr mládeže) Dürnstein
Unie vodních sportů Wachau (Rudern)
Hokejový club Dürnstein (IHC)

Osobnosti

Tato kapitola zahrnuje osobnosti, které zde žili, tak i osoby se zvláštním vztahem k Dürnsteinu

Hadmar II. z Kuenringu (1140–1218) - ministeriál, roku 1192 zadržel Richarda Lví srdce, krále Anglie, věznil jej na hradě Dürnstein.
Blondel z Nesle (* asi 1155/60 - po 1200) - trubadúr ze severní Francie podle legendy hledající místo, kde je Richard Lví srdce vězněn
Hadmar I. z Kuenringu († 1138) - zakladatel hradu
Richard I. Lví srdce (1157–1199) - král Anglie, vězeň na hradě Dürnstein
Johann Heinrich von Schmitt (1744–1805) – rakouský polní maršál poručík a generální šéf ubytovací správy, jako velitel účastník bitvy u Dürnsteinu, ve které padl
Emil Strecker (1841–1925) – německý malíř, žil v Dürnsteinu
Hans Ranzoni (1868–1956) - byl rakouský malíř, který po roce 1944 žil v Dürnsteinu.
Maximilian Suppantschitsch (1865–1953) – rakouský malíř, od roku 1944 žil v Dürnsteinu.
Carl Vaugoin (1873–1949) – křesťansko-sociální politik. Poslední měsíce svého života strávil v klášteře Dürnstein.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dürnstein na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Homepage des Niederösterreichischen Landesmuseums, Stichwort: Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o Homepage der Stadt Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
↑ Hofmann: „Dürnstein"
↑ ^a ^b Kleindel: „Österreich, Zahlen – Daten - Fakten", Sonderausgabe A&M 2004, ISBN 3-902397-49-7
↑ ^a ^b Ameseder a jiné „1000 Jahre Loiben"
↑ Amtsblatt der Wiener Zeitung vom 25. August 2009

Literatura

RENNHOFER, Gottfried: Dürnstein, History of the town and description of the important objects, Edition Kellner, bez vročení
KAISER, K., Andreas: Dürnstein Abbey - Wachau, Hofstetter Kunstverlag, bez vročení
Franz Eppel: Die Wachau. Nibelungen- und Strudengau. Ihre Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg 1975, ISBN 3-900173-02-8
Rupert Feuchtmüller, Stadtgemeinde Dürnstein (Hrsg.): Dürnstein. Geschichte und Kunst. Katalog der Ausstellung Stift Dürnstein. 22. Mai bis 1. November 1976. Verlag Faber, Krems 1976
Irmgard Ameseder, Anton Bodenstein, Gerhard Tribl: 1000 Jahre Loiben. 1002–2002. Betrachtungen. Stadtgemeinde Dürnstein 2002
Hofmann: „Dürnstein", Krems 1952

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dürnstein na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města Dürnstein
Kuenringovy lázně

[Museum-1] Homepage des Niederösterreichischen Landesmuseums, Stichwort: Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009

[Homepage-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o Homepage der Stadt Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009

[Hofmann-3] Hofmann: „Dürnstein"

[Kleindel-4] Kleindel: „Österreich, Zahlen – Daten - Fakten", Sonderausgabe A&M 2004, ISBN 3-902397-49-7

[1000Jahre-5] Ameseder a jiné „1000 Jahre Loiben"

[6] Amtsblatt der Wiener Zeitung vom 25. August 2009

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]