Dürnstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dürnstein
pohled na město v zimě
pohled na město v zimě
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 209 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Niederösterreich Dolní Rakousko
okres: Kremže-venkov
Dürnstein na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 16,81 km²
počet obyvatel: 877 (2008)
hustota zalidnění: 52 obyv. / km²
správa
starosta: Barbara Schwarz (ÖVP)
oficiální web: http://www.duernstein.at/
adresa obecního úřadu: Dürnstein 25
3601 Dürnstein
telefonní předvolba: 02711
PSČ: 3601

Dürnstein je městečko s 877 obyvateli v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov. Leží přímo u Dunaje a jde o jeden z nejvýznamnějších turistických cílů regionu Wachau, který je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Okolí je známé produkcí vína. Na místních vinicích jsou pěstovány především bílé odrůdy.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Dürnstein leží na Dunaji ve Wachau, který odděluje Waldviertel (Lesní čtvrť) od Dunkelsteinerwaldu. Plocha obce je 16,81 kilometrů čtverečních. 59,61 % plochy je zalesněno.

Město sestává z katastrálních území:

  • Dürnstein
  • Oberloiben a Unterloiben
  • další částí obce Dürnsteiner je
  • Waldhütten a Rothenhof.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hrad Dürnstein.
Věž opatství.

1050: Azzo z Kuenringu první místodržitel kláštera Tegernsee. Smrtí Leutholda z Kuenringu roku 1355 vymřela větev rodu Kuenring-Dürnstein po mužské linii. Panství Dürnstein přešlo na pány z „Maissau“, později na vévodu Albrechta Habsburského, potom na Oldřicha z Ettzingu a roku 1609 na pány ze Zelkingu.[2] Po vymření zdědil Zinzendorfský nový zámek, který roku 1663 prodal rodu Starhembergů, kteří vlastnictví drželi až do roku 1936.[3] V polovině 11. století jej dostali lénem od Babenberků Kuenringové, kteří zde v následujícím století počali s výstavbou hradu.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

V Dürnsteinu[editovat | editovat zdroj]

Pohled na město

V Loiben[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostkou města je Barbara Schwarz, vedoucí kanceláře Günther Eggharter.

V městském zastupitelstvu je po volbách 14. března 2010 15 křesel, která jsou rozdělena podle získaných mandátů:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Neagrárních pracovišť bylo v roce 2001 53, zemědělskými a lesními pracovišti bylo v roce 1999 127. Počet výdělečně činných v místě bydliště bylo v roce 2001 428, což představuje v roce 2001 47,47 %.

Víno z Wachau a s ním spojené lokály sehrávají v cestovním ruchu významnou hospodářskou úlohu. Významné jsou rakouské vinice, které se ve Wachau pěstuje svobodnými vinaři a ti mají vinné sklepy před městskými hradbami Dürnsteinu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dürnstein leží na "Podunajské pobřežní železnici" a má jedno nádraží společné s Oberloiben východně od obce. Dürnstein je centrálním bodem pro "Dunajskou plavbu" ve Wachau. Spojení "přívozem" (jen pro chodce a cyklisty) je do Rossatz na protějším břehu.

Lázně Kuenringerbad jsou před branami města.

Spolky[editovat | editovat zdroj]

  • Spolek ledních sportů Dürnstein/Wachau
  • Spolek dobrovolných hasičů Dürnstein
  • Spolek Kuenringerských aktivit
  • Tenisový klub Dürnstein
  • Volejbalový klub Dürnstein
  • Wachauerská "Trachtengruppe" (hudební skupina, smíšený pěvecký sbor a orchestr mládeže) Dürnstein
  • Unie vodních sportů Wachau (Rudern)
  • Hokejový club Dürnstein (IHC)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Tato kapitola zahrnuje osobnosti, které zde žili, tak i osoby se zvláštním vztahem k Dürnsteinu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dürnstein na německé Wikipedii.

  1. a b Homepage des Niederösterreichischen Landesmuseums, Stichwort: Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
  2. a b c d e f g h i j k l m n o Homepage der Stadt Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
  3. Hofmann: „Dürnstein"
  4. a b Kleindel: „Österreich, Zahlen – Daten - Fakten", Sonderausgabe A&M 2004, ISBN 3-902397-49-7
  5. a b Ameseder a jiné „1000 Jahre Loiben"
  6. Amtsblatt der Wiener Zeitung vom 25. August 2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RENNHOFER, Gottfried: Dürnstein, History of the town and description of the important objects, Edition Kellner, bez vročení
  • KAISER, K., Andreas: Dürnstein Abbey - Wachau, Hofstetter Kunstverlag, bez vročení
  • Franz Eppel: Die Wachau. Nibelungen- und Strudengau. Ihre Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg 1975, ISBN 3-900173-02-8
  • Rupert Feuchtmüller, Stadtgemeinde Dürnstein (Hrsg.): Dürnstein. Geschichte und Kunst. Katalog der Ausstellung Stift Dürnstein. 22. Mai bis 1. November 1976. Verlag Faber, Krems 1976
  • Irmgard Ameseder, Anton Bodenstein, Gerhard Tribl: 1000 Jahre Loiben. 1002–2002. Betrachtungen. Stadtgemeinde Dürnstein 2002
  • Hofmann: „Dürnstein", Krems 1952

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]