Přeskočit na obsah

Radoslav Kvapil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radoslav Kvapil
Radoslav Kvapil (31. prosince 2010)
Radoslav Kvapil (31. prosince 2010)
Základní informace
Narození15. března 1934 (90 let)
Brno
Žánryklasická hudba
Povoláníklavírista, hudební pedagog, vysokoškolský učitel, hudební skladatel a učitel
Nástrojeklavír
OceněníŘád umění a literatury
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radoslav Kvapil (* 15. března 1934 v Brně) je český klavírista.

V letech 19671969 nahrál poprvé v historii celé klavírní dílo Antonína Dvořáka (Supraphon), v téže době také nahrál kompletní klavírní dílo L. Janáčka (Panton). Janáčkovo celé klavírní dílo podruhé natočil v roce 1989 v Paříži (ADDA). V letech 19931996 vydal Antologii české klavírní hudby na osmi CD (Unicorn-Kanchana v Londýně), se skladbami Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů, J. H. Voříška, Zdeňka Fibicha, Leoše Janáčka a Josefa Suka. Vystupoval ve 49 zemích v nejvýznamnějších koncertních sálech, např. The Royal Albert Hall, The Barbican (Londýn), Carnegie Recital Hall (New York), Théâtre des Champs-Élysées a Auditorium du Louvre (Paříž), Concert Hall of the Seoul Arts Center (Jižní Korea) a Henry Crown Symphony Hall (Jeruzalém). V roce 2002 obdržel řád francouzského ministra kultury Chevalier dans l’Ordre des Arts et des Lettres. Je předsedou Mezinárodní společnosti Antonína Dvořáka a předsedou Sdružení pro českou hudbu a umění. Na podzim 2008 podnikl měsíční klavírní turné po Spojených státech.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Brně roku 1934 a od šesti let se učil u Dr. Ludvíka Kundery, nejbližšího žáka a následovníka Leoše Janáčka. Nadšení hudební kritici v mnoha zemích psali o Kvapilově „vynikající službě české klavírní tvorbě“ a charakterizovali jej jako „jedinečného umělce“, „největšího interpreta klavírních děl Smetany, Janáčka a Martinů“ a jako „kouzelníka klavíru“. V roce 1957 vystudoval hru na klavír na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[1][2]

Vystupoval v nejvýznamnějších koncertních sálech v 50 zemích Evropy, Severní Ameriky a Asie[3]. V USA hrál celkem ve 26 státech. Jeho koncerty se konaly v takových místech jako Royal Albert Hall a The Barbican Centre v Londýně, Carnegie Recital Hall v New Yorku, Théâtre des Champs-Élysées v Paříži, v koncertní hale Seoul Arts Centre v Jižní Koreji a v Henry Crown Symphony Hall v Jeruzalémě.

Pedagogická činnost

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1963-1973 byl profesorem na Hudební konzervatoři v Praze a v období 1973-1976 učil na Vysoké škole pedagogické v Českých Budějovicích (dnes:Jihočeská univerzita). Od roku 1977 učil mistrovské kurzy na hudebních školách a institucích jako Juillard School of Music v New Yorku, Royal Academy of Music a the Guildhall School of Music v Londýně, Royal College of Music v Cardiffu ve Walesu, Conservatoire National Superieur v Paříži, a dále hudební školy ve Frankfurtu nad Mohanem, Hamburku, Münsteru, Drážďanech, Dortmundu, Lübecku a Freiburgu v Německu, Sibelius Academy v Helsinkách ve Finsku, Musikhogskolan ve Stockholmu ve Švédsku a S. Rubin Academy of Music v Tel-Avivu v Izraeli. Ve Spojených státech učil Radoslav Kvapil na hudebních školách následujících univerzit: Columbia University v New Yorku, Cornell University v Ithace a Eastman School of Music v Rochesteru ve státě New York, Dickinson University v New Jersey, University of North Carolina, University of Florida, Roosevelt University v Chicagu a University of Bloomington ve státě Illinois, University of Memphis v Tennessee, Rice University v Houstonu a North Texas University ve státě Texas.

Hudební soutěže

[editovat | editovat zdroj]

Často zasedá jako člen poroty na důležitých klavírních soutěžích, například Schumann Competition ve Zwickau v Německu, the Gina Bachauer Competition v Salt Lake City ve státě Utah v USA, soutěž American Pianists Association in Indianapolis ve státě Indiana a Isidor Bajic Piano Memorial v Novim Sadu v Srbsku.

V letech 1967-1969 nahrál kompletní klavírní tvorbu Antonína Dvořáka, což byla první nahrávka tohoto druhu. Zároveň nahrál kompletní klavírní díla Leoše Janáčka a v roce 1975 pak kompletní klavírní dílo H. A. Voříška. Druhá souhrnná nahrávka Janáčkových klavírních děl následovala v roce 1989 a poté v roce 1990 vyšly první dva svazky kompletní nahrávky klavírních děl Bohuslava Martinů. Kromě těchto souhrnných sbírek nahrál desítky dalších desek a CD, s díly takových skladatelů jako byli Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich, Josef Suk, Franz Liszt, Johannes Brahms, Paul Hindemith, Franz Schubert, Frederic Chopin[4] a další.

Organizační působení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 založil Jihočeský hudební festival, který se od té doby koná každoročně. V roce 1999 se stal zakladatelem Mezinárodní společnosti Antonína Dvořáka, která od doby svého vzniku zorganizovala řadu koncertních cyklů, včetně Hudebního festivalu Vysočina, koncertů pro seniory na Praze 2 a festivalu Americké jaro. Americké jaro, jehož první ročník proběhl v roce 2006, je v současné době největším projektem česko-americké kulturní spolupráce. Radoslav Kvapil je také zakladatelem a předsedou české pobočky Evropské asociace učitelů klavíru (European Piano Teachers Association, EPTA), která připravovala na červen 2009 klavírní soutěž Evropské unie jako doprovodný kulturní program spojený s českým předsednictvím EU. V létě 2008 byl zvolen evropským prezidentem organizace EPTA na období 2008-2009.

Francouzské Ministerstvo kultury mu udělilo v roce 2004 řád „Chevalier dans l´Ordre des Arts et des Lettres“.

  1. Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 150. 
  2. Archivovaná kopie. www.classicpraha.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-24. 
  3. Jean-Pierre Thiollet, 88 notes pour piano solo, "Solo nec plus ultra", Neva Editions, 2015, p.51. ISBN 978-2-3505-5192-0.
  4. Etudes, koprodukce Amat/Jean-Pierre Thiollet, 1999

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]