Přeskočit na obsah

Okarec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okarec
Centrum Okarce s kapličkou
Centrum Okarce s kapličkou
Znak obce OkarecVlajka obce Okarec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°12′22″ s. š., 16°5′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel106 (2024)[1]
Rozloha4,32 km²[2]
Katastrální územíOkarec
Nadmořská výška417 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOkarec 35
675 02 Koněšín
obec.okarec@seznam.cz
StarostkaJitka Havránková
Oficiální web: www.obecokarec.cz
Okarec
Okarec
Další údaje
Kód obce591297
Kód části obce109452
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okarec (německy Wokaretz, Okaretz[4]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží východně od města Třebíče, asi 5 km západně od Náměště nad Oslavou. Žije zde 106[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Ocmanice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Třesov, Hartvíkovice, Studenec a Zahrádka.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Ze západu na východ vede přes území obce podél severní hranice území obce silnice I/23 z Vladislavi do Náměště nad Oslavou, východně od zastavěného území obce vede jižně ze silnice I/23 silnice II/399 do Třesova a západně z této silnice vede přes zastavěné území obce silnice dále do Studence. Ze zastavěného území obce vede užitková silnice podél východní hranice území obce k motorestu Wims a k silnici I/23 a východně ze zastavěného území obce vychází užitková silnice k průmyslovému areálu a dále k silnici II/399. Ze západu na východ vede přes zastavěné území obce cyklostezka 5106, ta se na východním okraji území obce spojuje s cyklostezkou 5108. Na severním okraji území obce prochází železniční trať Brno–Jihlava.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, na severozápadním okraji území obce se nachází souvisle zalesněná oblast. Zalesněná oblast se nachází na východním okraji území obce kolem toku Okareckého potoka. Východně od zastavěného území obce se nachází průmyslový areál nedaleko někdejší tvrze.

Několik kilometrů západně od zastavěného území obce pramení Okarecký potok, ten pak tvoří část západní hranice území obce, následně u okraje zastavěného území obce protéká přes rybník Poulík, kde se do něj vlévá nepojmenovaný potok. Okarecký potok pak teče regulovaným i neregulovaným korytem dále východně, kde se do něj z jihu vlévá nepojmenovaný potok. Na části neregulovaného toku Okareckého potoka se nachází severně od zastavěného území obce velký rybník Netušil, skrz něj pokračuje tok do Maršoveckého potoka. Na regulované části Okareckého potoka se nachází rybník Čikovec a další nepojmenovaný rybník, následně pak Okarecký potok pokračuje do rybníků Velké a Malé Rozběhlo, který se nachází těsně za východní hranicí území obce, po průtoku pak Okarecký potok pokračuje dále východně a po několika kilometrech ústí u Náměště nad Oslavou do Oslavy. Asi 5 km severně od zastavěného území obce pramení Maršovecký potok, který protéká přes několik rybníků severně od území obce a následně protéká již na území obce přes rybníky Bahno a Dubovec a následně ústí do Okareckého potoka.

Území obce je rovinaté, nejvyšší bod dosahuje 436 metrů nad mořem jižně od obce, severně od obce pak dosahuje mírně zvlněná krajina cca 420 metrů nad mořem.

Zastavěná část území obce se nachází na západním okraji území obce, mírně východně od zastavěného území obce se nachází průmyslový areál firmy Agrochema v někdejším dvorci s tvrzí. U rybníka Čikovec se nachází několik chat, u rybníka Netušil se také nachází chaty. U rybníka Dubovec se nachází rekreační středisko. Na severním okraji území obce se u silnice I/23 nachází hájenka na Vyhlídce s restaurací, jižně od hájenky se nachází chatová a zahrádkářská oblast. Za severozápadním okrajem území obce se nachází motorest Wims a několik průmyslových hal.[5]

Název

[editovat | editovat zdroj]

České jméno Okarec (dříve též Hekartice, Okkarcz, Okarecz, Okerz, Occrzan[6]) vzniklo z německého Okarts ("Okartova"), jehož základem bylo osobní jméno Okart, varianta jména Otkar či Otker. Nejstarší doklad vztahující se k roku 1104 má podobu Hekkartici, jeho zakončení (-ici) ukazuje na původní (české) pojmenování obyvatel vsi s významem "Hekkartovi (tj. zřejmě Okartovi) lidé".[7]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci se nachází v zakládací listině třebíčského kláštera a pochází z roku 1104,[4] v listině je zmíněna vesnice Hekartice, tj. Okarec. V roce 1349 zakoupil statky v Okarci Ondřej z Okarce, následně majetky zdědil Jindřich z Okarce a ten pak roku 1381 spojil své statky s Ondřejem z Pyšela, který se následně jmenoval Ondřejem z Okarce. V roce 1407 zdědil vesnici Vlček z Okarce, v roce 1434 zdědila vesnici Vlčkova sestra Markéta z Říčan a její synové Artleb a Ondřej a v roce 1437 Markéta z Dobré Vody se spojila s Markétou z Říčan a spojily majetky v Okarci a Vlčatíně. V roce 1446 již byl majitelem Okarce, Pyšele, Hartvíkovického kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích Ondřej z Okarce.[6]

Po jeho smrti zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice]a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.[6]

V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.[8]

V roce 1924 byly založeny spolky Otčina a Domovina.[4]

Do roku 1849 patřil Okarec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1919 patřil Okarec pod Studenec a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Studenec, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Okarce[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2018 2023
Počet obyvatel 139 175 195 200 219 210 219 161 170 177 150 134 126 115 105

Politika

[editovat | editovat zdroj]

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat | editovat zdroj]
Volby do PSP ČR v obci Okarec
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (42,85 %) ČSSD (27,84 %) KSČM (31,08 %) ANO (24,28 %) ANO (23,37 %)
2. ODS (31,42 %) KSČM (20,25 %) ČSSD (20,27 %) SPD (22,85 %) SPD (16,88 %)
3. KSČM (10,0 %) VV (12,65 %) ANO 2011 (17,56 %) KSČM (20,0 %) Piráti+STAN (15,58 %)
účast 68,93 % (71 z 103) 75,96 % (79 z 104) 74,75 % (74 z 99) 71,43 % (70 z 98) 75,00 % (78 z 104)

Volby do krajského zastupitelstva

[editovat | editovat zdroj]
Volby do krajského zastupitelstva v obci Okarec
1. 2. 3. účast
2000[16] KSČM (22,22 %) SNK (18,51 %) 4KOALICE (18,51 %) 31,37 % (32 z 102)
2004[17] ODS (34,21 %) ČSSD (26,31 %) KSČM (15,78 %) 36,53 % (38 z 104)
2008[18] ČSSD (50,76 %) KSČM (24,61 %) ODS (15,38 %) 61,32 % (65 z 106)
2012[19] KSČM (40 %) ČSSD (25,71 %) ODS (8,57 %) 41 % (41 z 100)
2016[20] KSČM (27,08 %) ČSSD (20,83 %) SPD + SPO (18,75 %) 50 % (48 z 96)
2020[21] ANO (30,76 %) STAN+SNK ED (17,94 %) SPD (15,38 %) 39,22 % (40 z 102)
2024[22] ANO (46,15 %) SPD+Trikolora+PRO (15,38 %) STAN+SNK ED (15,38 %) 27,37 % (26 z 95)

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (32 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (14 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 75,00 %, tj. 72 ze 96 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (15 hlasů). Volební účast byla 74,49 %, tj. 73 ze 98 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (4 hlasů). Volební účast byla 69,39 %, tj. 68 ze 98 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (59 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (17 hlasů). Volební účast byla 75,25 %, tj. 76 ze 101 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (12 hlasů). Volební účast byla 64,65 %, tj. 64 ze 99 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (35 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (30 hlasů). Volební účast byla 65,66 %, tj. 65 ze 99 oprávněných voličů.[25]

Zajímavosti a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi byla tvrz ze 14. století, nacházela se v centru vesnice na místě pozdějšího panského dvora. Tvrz je písemně zmíněna pouze v roce 1446, mohla existovat již ve 14. století, kdy vesnici zakoupil od třebíčského kláštera Ondřej z Okarce, v roce 1556 zakoupil vesnici i s tvrzí Oldřich z Lomnice a vesnice se stala součástí náměšťského panství a tvrz tak zanikla.[26]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Náves
    Náves
  • Kaple
    Kaple
  • Autobusová zastávka
    Autobusová zastávka
  • Potok
    Potok
  • Rybník Poulík
    Rybník Poulík
  • Kříž
    Kříž

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  •  Petr Křička (1884–1949), spisovatel a překladatel, zemřel v Okarci

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 103–104. 
  5. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 12. 10. 2024
  6. ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 269–175. 
  7. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 165.
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 77–99. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 213. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 125. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okarec&oldid=24312265“