Fluorid fosforitý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
pokračování úprav - příprava + využití + biologická aktivita + bezpečnost
dokončení založení článku: FLUORID FOSFORITÝ
značky: editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se|1 dne|31. 8. 2023, 21:42 (CEST)|poznámky=překlad z enwiki}}
{{Infobox - chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| obrázek = Phosphorus-trifluoride-2D-dimensions.png
| obrázek = Phosphorus-trifluoride-2D-dimensions.png
Řádek 31: Řádek 30:
| reaktivita = 1
| reaktivita = 1
}}
}}
| standardní slučovací entalpie = −919 kJ/mol
| standardní slučovací entalpie = -958,44 kJ/mol
| standardní slučovací Gibbsova energie = −898 kJ/mol
| standardní slučovací Gibbsova energie = −898 kJ/mol
| standardní molární entropie = 273 J/(mol·K)
| standardní molární entropie = 273,06 J/(mol·K)
| měrné teplo = 59 J/(mol·K)
| měrné teplo = 59 J/(mol·K)
}}
}}
Řádek 95: Řádek 94:


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
[[Vazebný úhel]] [[Fluor|F]]-[[Fosfor|P]]-[[Fluor|F]] ve fluoridu fosforitém je přibližně 96,3[[Stupeň (úhel)|°]]. [[Plyn|Plynný]] fluorid fosforitý má [[Standardní slučovací entalpie|standardní slučovací entalpii]] -958,44 kJ/mol.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chase
| jméno = M. W.
| titul = NIST-JANAF Thermochemical Tables, 4th Edition
| periodikum = NIST
| datum vydání = 1998-08-01
| jazyk = en
| url =
| datum přístupu = 2023-09-02
}}</ref> [[Atom]] [[Fosfor|fosforu]] má chemický posun [[Nukleární magnetická rezonance|nukleární magnetické rezonance]] 97 ppm (doleva od [[Kyselina fosforečná|H<sub>3</sub>PO<sub>4</sub>]]).

Fluorid fosforitý [[Hydrolýza|hydrolyzuje]] zejména při vyšším [[pH]], ale je méně hydrolyticky citlivý než [[chlorid fosforitý]]. Fluorid fosforitý nepůsobí na [[sklo]] s výjimkou vysokých [[Teplota|teplot]]. K [[sušení]] lze s malými ztrátami využít bezvodý [[hydroxid draselný]]. S horkými [[kovy]] tvoří [[fosfidy]] a [[fluoridy]]. S [[Lewisova teorie kyselin a zásad|Lewisovými zásadami]], jako například [[amoniak]], tvoří [[Adukt|adukty]] a fluorid fosforitý je [[Oxidace|oxidován]] [[Oxidační činidlo|oxidačními činidly]], jako je [[brom]] nebo [[manganistan draselný]].

Jako [[ligand]] [[Přechodné kovy|přechodných kovů]], je fluorid fosforitý silný π-akceptor.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Greenwood
| titul = Chemistry of the Elements
| url = https://books.google.com/books?id=z0a1AAAACAAJ&newbks=0&hl=cs
| vydavatel = Elsevier Science & Technology Books
| počet stran = book
| strany = 494
| isbn = 978-0-08-037941-8
| poznámka =
| jazyk = en
}}</ref> Fluorid fosforitý tvoří řadu [[Komplexní sloučenina|komplexů]] s [[kovy]] o nízkých [[Oxidační číslo|oxidačních stavech]]. Fluorid fosforitý tvoří několik komplexů, pro které odpovídající [[karbonyly kovů]] neexistují nebo jsou nestabilní. Například Pd(PF<sub>3</sub>)<sub>4</sub> je známý, ale Pd(CO)<sub>4</sub> nikoliv.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Nicholls
| jméno = David
| titul = Complexes and First-Row Transition Elements
| periodikum = SpringerLink
| datum vydání = 1974
| doi = 10.1007/978-1-349-02335-6
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1007/978-1-349-02335-6
| datum přístupu = 2023-09-02
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kruck
| jméno = Th.
| titul = Trifluorphosphin-Komplexe von Übergangsmetallen
| periodikum = Angewandte Chemie
| datum vydání = 1967-01-07
| ročník = 79
| číslo = 1
| strany = 27–43
| doi = 10.1002/ange.19670790104
| jazyk = de
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ange.19670790104
| datum přístupu = 2023-09-02
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Clark
| jméno = Ronald J.
| příjmení2 = Busch
| jméno2 = Marianna A.
| titul = Stereochemical studies of metal carbonylphosphorus trifluoride complexes
| periodikum = Accounts of Chemical Research
| datum vydání = 1973-07-01
| ročník = 6
| číslo = 7
| strany = 246–252
| issn = 0001-4842
| doi = 10.1021/ar50067a005
| jazyk = en
| url = https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/ar50067a005
| datum přístupu = 2023-09-02
}}</ref> Takové komplexy jsou obvykle připravovány přímo z příbuzné karbonylové sloučeniny ztrátou [[Oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]]. Avšak kovový [[nikl]] reaguje přímo s fluoridem fosforitým při 100 [[Stupeň Celsia|°C]] za tlaku 35 [[Pascal (jednotka)|MPa]] za vzniku Ni(PF<sub>3</sub>)<sub>4</sub>, který je analogický k [[Tetrakarbonyl niklu|Ni(CO)<sub>4</sub>]]. Cr(PF<sub>3</sub>)<sub>6</sub>, analog [[Hexakarbonyl chromu|Cr(CO)<sub>6</sub>]], lze připravit z [[Bis(benzen)chrom|bis(benzen)chromu]]:

: Cr(C<sub>6</sub>H<sub>6</sub>)<sub>2</sub> + 6 PF<sub>3</sub> → Cr(PF<sub>3</sub>)<sub>6</sub> + 2 [[Benzen|C<sub>6</sub>H<sub>6</sub>]]
:

{| class="wikitable" style="margin-left:auto; margin-right:auto;"
|+
|[[Soubor:Tetrakis(trifluorophosphine)platinum(0)-from-xtal-2008-3D-balls.png|bezrámu]]
|[[Soubor:Tetrakis(trifluorophosphine)platinum(0)-from-xtal-2008-3D-SF.png|bezrámu]]
|-
|Kuličkový model [Pt(PF<sub>3</sub>)<sub>4</sub>]
|Kalotový model [Pt(PF<sub>3</sub>)<sub>4</sub>]
|}

:


== Využití ==
== Využití ==

Verze z 2. 9. 2023, 13:33

Fluorid fosforitý
Obecné
Systematický názevFluorid fosforitý
Anglický názevBeryllium fluoride
Německý názevBerylliumfluorid
Sumární vzorecBeF2
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-55-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)232-008-7
PubChem62665
ChEBICHEBI:30205
SMILESFP(F)F
InChIInChI=InChI=1S/F3P/c1-4(2)3
Key: WKFBZNUBXWCCHG-UHFFFAOYSA-N
Číslo RTECSTH3850000
Vlastnosti
Molární hmotnost87,968971 g/mol
Teplota tání−151,5 °C (−240,7 °F; 121,6 K)
Teplota varu−101,8 °C (−151,2 °F; 171,3 K)
Hustota3,91 g/dm3
Rozpustnost ve voděve vodě pomalu hydrolyzuje
Struktura
Tvar molekulytrojúhelníková pyramida
Dipólový moment1,03 D (3,4 · 10−30 C·m)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°-958,44 kJ/mol
Standardní molární entropie S°273,06 J/(mol·K)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−898 kJ/mol
Měrné teplo59 J/(mol·K)
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
H-větyH280, H314, H330, H331
P-větyP260, P261, P264, P271, P280, P284, P301+330+331, P302+361+354, P304+340, P305+354+338, P316, P320, P321, P363, P403+233, P405, P410+403, P501
NFPA 704
0
3
1
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid fosforitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PF3.

Příprava

Fluorid fosforitý je obvykle připravován z chloridu fosforitého halogenovou výměnou za použití různých fluoridů, jako třeba fluorovodíku, fluoridu vápenatého, fluoridu arsenitého, fluoridu antimonitého nebo fluoridu zinečnatého:[1][2][3]

2 PCl3 + 3 ZnF2 → 2 PF3 + 3 ZnCl2

Vlastnosti

Vazebný úhel F-P-F ve fluoridu fosforitém je přibližně 96,3°. Plynný fluorid fosforitý má standardní slučovací entalpii -958,44 kJ/mol.[4] Atom fosforu má chemický posun nukleární magnetické rezonance 97 ppm (doleva od H3PO4).

Fluorid fosforitý hydrolyzuje zejména při vyšším pH, ale je méně hydrolyticky citlivý než chlorid fosforitý. Fluorid fosforitý nepůsobí na sklo s výjimkou vysokých teplot. K sušení lze s malými ztrátami využít bezvodý hydroxid draselný. S horkými kovy tvoří fosfidy a fluoridy. S Lewisovými zásadami, jako například amoniak, tvoří adukty a fluorid fosforitý je oxidován oxidačními činidly, jako je brom nebo manganistan draselný.

Jako ligand přechodných kovů, je fluorid fosforitý silný π-akceptor.[5] Fluorid fosforitý tvoří řadu komplexů s kovy o nízkých oxidačních stavech. Fluorid fosforitý tvoří několik komplexů, pro které odpovídající karbonyly kovů neexistují nebo jsou nestabilní. Například Pd(PF3)4 je známý, ale Pd(CO)4 nikoliv.[6][7][8] Takové komplexy jsou obvykle připravovány přímo z příbuzné karbonylové sloučeniny ztrátou oxidu uhelnatého. Avšak kovový nikl reaguje přímo s fluoridem fosforitým při 100 °C za tlaku 35 MPa za vzniku Ni(PF3)4, který je analogický k Ni(CO)4. Cr(PF3)6, analog Cr(CO)6, lze připravit z bis(benzen)chromu:

Cr(C6H6)2 + 6 PF3 → Cr(PF3)6 + 2 C6H6
Kuličkový model [Pt(PF3)4] Kalotový model [Pt(PF3)4]

Využití

Fluorid fosforitý není využíván ve velkém měřítku. Ve výzkumu se však využívá při organické syntéze a přípravě komplexů.

Biologická aktivita

Fluorid fosforitý se podobá oxidu uhelnatému, protože se silně váže na železo v hemoglobinu, čímž brání krvi absorbovat kyslík.[9]

Bezpečnost

Fluorid fosforitý je vysoce toxický, srovnatelně s fosgenem.[10]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Phosphorus trifluoride na anglické Wikipedii a Phosphor(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ WILLIAMS, A. A.; PARRY, Robert W.; DESS, Howard. Phosphorus(III) Fluoride. Příprava vydání Therald Moeller. 1. vyd. Svazek 5. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-470-13164-0, ISBN 978-0-470-13236-4. DOI 10.1002/9780470132364.ch26. S. 95–97. (anglicky) DOI: 10.1002/9780470132364.ch26. 
  2. ↑ DUBRISAY, René; PASCAL, Paul. Nouveau traité de chimie minérale: Azote, phosphore. [s.l.]: Masson et Cie 963 s. Dostupné online. ISBN 978-2-225-57123-7. (francouzsky) 
  3. ↑ CLARK, Ronald J.; BELEFANT, Helen; WILLIAMSON, Stanley M. Phosphorus Trifluoride. Příprava vydání Robert J. Angelici. 1. vyd. Svazek 28. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-52619-3, ISBN 978-0-470-13259-3. DOI 10.1002/9780470132593.ch77. S. 310–315. (anglicky) 
  4. ↑ CHASE, M. W. NIST-JANAF Thermochemical Tables, 4th Edition. NIST. 1998-08-01. (anglicky) 
  5. ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 494. (anglicky) 
  6. ↑ NICHOLLS, David. Complexes and First-Row Transition Elements. SpringerLink. 1974. Dostupné online [cit. 2023-09-02]. DOI 10.1007/978-1-349-02335-6. (anglicky) 
  7. ↑ KRUCK, Th. Trifluorphosphin-Komplexe von Übergangsmetallen. Angewandte Chemie. 1967-01-07, roč. 79, čís. 1, s. 27–43. Dostupné online [cit. 2023-09-02]. DOI 10.1002/ange.19670790104. (německy) 
  8. ↑ CLARK, Ronald J.; BUSCH, Marianna A. Stereochemical studies of metal carbonylphosphorus trifluoride complexes. Accounts of Chemical Research. 1973-07-01, roč. 6, čís. 7, s. 246–252. Dostupné online [cit. 2023-09-02]. ISSN 0001-4842. DOI 10.1021/ar50067a005. (anglicky) 
  9. ↑ WILKINSON, Geoffrey. Phosphorus Trifluoride–Hæmoglobin. Nature. 1951-09, roč. 168, čís. 4273, s. 514–514. Dostupné online [cit. 2023-08-31]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/168514a0. (anglicky) 
  10. ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. (anglicky) 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle III.
Fluorid aktinitý (AcF3) • Fluorid stříbřitý (AgF3) • Fluorid hlinitý (AlF3) • Fluorid americitý (AmF3) • Fluorid arsenitý (AsF3) • Fluorid zlatitý (AuF3) • Fluorid boritý (BF3) • Fluorid bismutitý (BiF3) • Fluorid berkelitý (BkF3) • Fluorid bromitý (Br2F6) • Fluorid ceritý (CeF3) • Fluorid kalifornitý (CfF3) • Fluorid chloritý (Cl2F6) • Fluorid curitý (CmF3) • Fluorid kobaltitý (CoF3) • Fluorid chromitý (CrF3) • Fluorid dysprositý (DyF3) • Fluorid erbitý (ErF3) • Fluorid einsteinitý (EsF3) • Fluorid europitý (EuF3) • Fluorid železitý (FeF3) • Fluorid gallitý (GaF3) • Fluorid holmitý (HoF3) • Fluorid joditý (IF3) • Fluorid inditý (InF3) • Fluorid iriditý (IrF3) • Fluorid lanthanitý (LaF3) • Fluorid lutecitý (LuF3) • Fluorid manganitý (MnF3) • Fluorid dusitý (NF3) • Fluorid niobitý (NbF3) • Fluorid neodymitý (NdF3) • Fluorid niklitý (NiF3) • Fluorid neptunitý (NpF3) • Fluorid fosforitý (PF3) • Fluorid promethitý (PmF3) • Fluorid praseodymitý (PrF3) • Fluorid plutonitý (PuF3) • Fluorid rhoditý (RhF3) • Fluorid ruthenitý (RuF3) • Fluorid siřitý (SF3) • Fluorid antimonitý (SbF3) • Fluorid skanditý (ScF3) • Fluorid samaritý (SmF3) • Fluorid terbitý (TbF3) • Fluorid titanitý (TiF3) • Fluorid thallitý (TlF3) • Fluorid thulitý (TmF3) • Fluorid uranitý (UF3) • Fluorid vanaditý (VF3) • Fluorid yttritý (YF3) • Fluorid ytterbitý (YbF3) • Fluorid zirkonitý (ZrF3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fluorid_fosforitý&oldid=23117427“