Fluorid dusitý
| Fluorid dusitý | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid dusitý |
| Ostatní názvy | trifluoramin fluorodusík |
| Anglický název | Nitrogen trifluoride |
| Německý název | Stickstofftrifluorid |
| Sumární vzorec | NF3 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| UN kód | 2451 |
| Číslo RTECS | QX1925000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 71,001 g/mol |
| Teplota tání | -208,5 °C |
| Teplota varu | -129,07 °C |
| Hustota | 0,003 17 g/cm³ (0 °C) 1,885 g/cm³ (kapalina, tv) |
| Kritická teplota Tk | -39,25 °C |
| Kritický tlak pk | 4 531 kPa |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Ionizační energie | 13,2 eV |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | trigonální pyramida |
| Dipólový moment | 0,80•10-30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -126 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 5,63 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 163,4 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 260,6 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -84,4 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,750 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
 Oxidující (O)  Zdraví škodlivý (Xn) |
|
| R-věty | R8, R20 |
| S-věty | S9, S17, S23 |
| NFPA 704 |
 0
1
0
OX
|
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Fluorid dusitý (NF3, fluorodusík neboli trifluoramin) je plyn lehčí než vzduch. Patří k méně známým skleníkovým plynům.
Fluorid dusitý je nehořlavý plyn bez barvy a zápachu. Používá se mj. při výrobě plazmových obrazovek, solárních panelů a displejů z kapalných krystalů, také jako selektivní činidlo při leptání oxidu křemičitého.
Podle nejnovějších zjištění je fluorid dusitý skleníkovým plynem s přibližně 17 tisíc krát[zdroj?] vyšším účinkem než oxid uhličitý. V atmosféře Země se v současnosti nachází asi 5 400 tun[zdroj?] fluoridu dusitého; z analýzy vzorků vzduchu z posledních třiceti let vyplývá, že jeho koncentrace rostla v průměru o 11 %. Přesto nepatří mezi plyny jejichž emise jsou omezeny Kjótským protokolem. Podle názoru některých vědců by proto v budoucnosti měly jeho emise kontrole podléhat.
Externí odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
