Přeskočit na obsah

Hlavní strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Německo-švýcarská malířka a entomoložka Maria Sibylla Merianová byla významnou přírodovědkyní 17. století a také jednou z prvních přírodovědců, kteří přímo dokumentovali proměny hmyzu.

Umělecké vzdělání získala od svého nevlastního otce Jacoba Marrela, žáka malíře zátiší Georga Flegela. Hmyz začala sbírat již jako dospívající dívka, ve třinácti letech chovala bource morušového a svou první knihu přírodopisných ilustrací vydala ve věku sedmadvaceti let. V roce 1679 vstoupila do vědeckých kruhů prvním dílem dvousvazkové série o housenkách; druhý díl následoval v roce 1683. Každý svazek obsahoval 50 desek s jejich proměnami od vajíčka po dospělce, které vlastnoručně vyryla a vyleptala. Merianová zdokumentovala důkazy o procesu metamorfózy a rostlinných hostitelích 186 evropských druhů hmyzu a spolu s ilustracemi dodávala i popisy o jejich životních cyklech.

V roce 1699 odcestovala do Nizozemské Guyany (dnešního Surinamu), aby studovala a zaznamenávala tamní tropický hmyz, z čehož roku 1705 vznikla uznávaná publikace Proměny surinamského hmyzu. Díky pečlivému pozorování a dokumentaci proměn motýlů považuje britský vědec David Attenborough Merianovou za jednu z nejvýznamnějších přispěvatelek do oboru entomologie.
Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů:
logo Wikimedia Commons
Commons – úložiště médií
logo Wikidata
Wikidata – databáze vědomostí
logo Wikislovník
Wikislovník – výkladový slovník
logo Wikizdroje
Wikizdroje – původní dokumenty
logo Wikicitáty
Wikicitáty – sbírka citátů
logo Wikiknihy
Wikiknihy – knihy a manuály
logo Wikizprávy
Wikizprávy – zpravodajství
logo Wikiverzita
Wikiverzita – vzdělávací nástroje
logo Wikidruhy
Wikidruhy – biologický adresář
logo Wikicesty
Wikicesty – cestovní průvodce
logo Meta-Wiki
Meta-Wiki – koordinace projektů
logo MediaWiki
MediaWiki – wiki software
logo Wikifunctions
Wikifunkce – repozitář kódu
Olympijskou vítězkou ve skoku vysokém se na pařížské olympiádě 2024 stala ukrajinská mistryně světa Jaroslava Mahučichová, která v červenci 2024 na pařížské Diamantové lize překonala světový rekord Kostadinovové z MS 1987
Olympijskou vítězkou ve skoku vysokém se na pařížské olympiádě 2024 stala ukrajinská mistryně světa Jaroslava Mahučichová, která v červenci 2024 na pařížské Diamantové lize překonala světový rekord Kostadinovové z MS 1987

Olympijskou vítězkou ve skoku vysokém se na pařížské olympiádě 2024 stala ukrajinská mistryně světa Jaroslava Mahučichová, která v červenci 2024 na pařížské Diamantové lize překonala světový rekord KostadinovovéMS 1987


10. srpna – sobota
Českoolympijské hry Kajakář Josef Dostál si dojel na olympijských hrách na kilometrové trati pro zlatou medaili.
9. srpna – pátek
Českoolympijské hry Kanoista Martin Fuksa získal zlatou medaili v olympijském závodě na 1000 metrů.
6. srpna – úterý
UkrajinaRusko Ozbrojené síly Ukrajiny zaútočily na ruské pozice v Kurské oblastiobsadily několik příhraničních sídel.
USA Demokratická kandidátka Kamala Harrisová v nadcházejících prezidentských volbách jmenovala Tima Walze, guvernéra státu Minnesota, kandidátem na funkci viceprezidenta.
5. srpna – pondělí
Bangladéš Bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová kvůli masovým protivládním protestům rezignovala na svou funkci a opustila zemi. Ve funkci ji nahradil ekonom Muhammad Júnus, nositel Nobelovy ceny za mír.
Organizace spojených národůPalestinaIzrael Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) potvrdil propuštění devíti zaměstnanců pravděpodobně zapojených do útoku na Izrael ze 7. října 2023.
2. srpna – pátek
Českoolympijské hry Čeští tenisté Kateřina SiniakováTomáš Macháč vyhráli zlatou olympijskou medaili ve finále smíšené čtyřhry.
Českoolympijské hry Čeští šermíři Jiří Beran, Jakub Jurka, Martin RubešMichal Čupr získali bronzovou medaili v soutěži družstev kordistů na olympijských hráchPaříži.
1. srpna – čtvrtek
Spojené státy americkéRusko V Turecku proběhla největší výměna vězňů mezi Ruskem, USA a dalšími zeměmi od dob studené války. Bylo při ní propuštěno 26 lidí, mj. ruští političtí vězni Vladimir Kara-Murza nebo Ilja Jašin.
IzraelPalestina Muhammad Dajf, velitel vojenského křídla teroristického hnutí Hamás, byl podle Izraelských obranných sil zabit při náletu 13. července 2024 na jihu Pásma Gazy.
31. července – středa
IzraelÍránPalestina Ismáíl Haníja, předseda politbyra palestinského teroristického hnutí Hamás, byl zabit v íránském hlavním městě Teherán.
29. července – pondělí
Venezuela V prezidentských volbách ve Venezuele podle Nejvyšší volební rady zvítězil dosavadní autoritářský prezident Nicolás Maduro. Opozice, jejímž kandidátem byl diplomat Edmundo González Urrutia, jeho vítězství neuznala.