Rudolf von Jhering

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf von Jhering
RudolfvonIhering2.jpg
Narození22. srpna 1818
Aurich
Úmrtí17. září 1892 (ve věku 74 let)
Göttingen
Alma materUniverzita v Göttingenu
Univerzita Heidelberg
Humboldtova univerzita
PracovištěVídeňská univerzita
Humboldtova univerzita
Lipská univerzita
Univerzita Heidelberg
Univerzita Giessen
Univerzita v Göttingenu
Univerzita v Basileji
Kielská univerzita
Rostocká univerzita
PříbuzníRodolpho von Ihering (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf von Jhering (křestní jméno psáno i Rudolph a příjmení Ihering, [ˈjeːrɪŋ]IPA; 22. srpna 1818, Aurich17. září 1892, Göttingen) byl německý právník a právní teoretik, který byl průkopníkem sociologického chápání práva a měl vliv především na německé soukromé právo.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jhering pocházel z právnické rodiny, usazené ve Východním Frísku od roku 1522. Jeho rodiče byli Georg Albrecht Jhering z Aurichu (1779–1825) a Anna Maria Schwersová (1792–1861) z Leeru. Studoval v Heidelbergu, Göttingenu, Mnichově a od roku 1838 v Berlíně, kde také v roce 1842 získal doktorát. Byl třikrát ženatý. Jeho první manželkou byla Helene Hofmannová († 1848). Po její smrti se oženil s Idou Frölichovou (16. září 1826 – 3. září 1867), s níž měl pět dětí. Po její smrti se v létě 1869 oženil s vychovatelkou svých dětí ve Vídni Luisou Wildersovou (1840–1909). Jeho syn Hermann von Ihering (1850–1930) byl známý biolog.

Po profesorských místech v Basileji, Rostocku, Kielu a Gießenu přišel Jhering v roce 1868 do Vídně. Tam přednesl slavnou přednášku „Boj o právo“[1] („Der Kampf ums Recht“), která za dva roky dosáhla dvanáct vydání a byla přeložena do 26 jazyků. Říká v ní:

Životem práva je boj – boj národů, státní moci, tříd a jednotlivců. Ve skutečnosti má právo smysl jen jako projev konfliktů a je projevem snahy lidstva, aby samo sebe zkrotilo. Ale bohužel se právo snažilo násilí a bezpráví potírat prostředky, které jednou v rozumném světě budou považovány za podivné a zároveň ohavné. Neboť právo se ve skutečnosti nikdy nepokusilo konflikty ve společnosti vyřešit, ale jen zmírnit tím, že stanovilo pravidla, podle nichž se mají vybojovat.

Ve Vídni rakouský císař Jheringovi udělil dědičný šlechtický titul. V roce 1872 Jhering přijal profesuru v Göttingenu. Jeho nástupcem ve Vídni se stal Adolf Exner. Jhering zůstal v Göttingenu až do své smrti v roce 1892, když odmítl pozvání do Lipska a Heidelbergu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf von Jhering na německé Wikipedii.

  1. Rudolf von Jhering, Der Kampf ums Recht, Wien, 1872.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]